Mějte alespoň tři nabité telefony a několik připojení k internetu, co kdyby vypukla válka

Bez jídla se dá deset dní přežít, vodu je bez velkého rizika možné pít po převaření z většiny povrchových zdrojů, ale jak chcete přežít bez facebooku? 

Ten článek, co jsem si včera na iDnes přečetl (http://zpravy.idnes.cz/nemecko-vlada-plan-civilni-obrany-dq9-/zahranicni.aspx?c=A160822_094529_zahranicni_aba) je ukázková novinářská kachna, nebo lépe řečeno, zpráva do okurkové sezóny, která má evokovat představu, že se Německo chystá do války. Realita bude poněkud méně pikantní, Německo má, jako každý civilizovaný stát, směrnice civilní ochrany, které docela logicky nabádají občany mít doma určitou výbavu pro krizové situace. Jelikož jsou aktuálně v Evropě povodně chválabohu častější než války, tak by se toto doporučení dalo asi vztáhnout na živelné pohromy, ale to už nemá tu šťávu. Představa válčícího Německa (s kým by tak válčilo, když ne s námi) rozhodně zaujme.

V této souvislosti, jak předesílám v perexu, mě však více zaujal výčet věcí, bez kterých se neobejdeme. Už v dobrodružných románech, třeba ve Vernově Tajuplném ostrově, mě jako kluka tyto seznamy fascinovaly. Připojení k Facebooku je jistě nadsázka, otázkou je pouze jak velká. Nechci po vzoru důchodců (často na internetu závislých) kritizovat nadužívání těchto technologií, ale reálná pozorování potvrzují, že pro mnoho lidí je životní nutností být on-line. Ne snad životní nutností ve smyslu přežití (přežít se dá bez většiny věcí v seznamech uvedených), ale je to něco, bez čeho si mnoho lidí nedokáže již svůj život představit. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, ale je to prostě tak.

V rámci této asociace jsem se zamyslel nad tím, co je pro mě osobně onou životní nutností? Co bych si vzal v přeneseném slova smyslu do příručního zavazadla na svůj Tajuplný ostrov? Dospěl jsem k závěru, že vlastně ani nevím. Na jedné straně je toho moc a není reálné to sbalit a odnést, na druhé straně jsem zjistil, že vyjma bytostí, se kterými bych se nechtěl rozloučit, není nic, co bych nemohl postrádat. Docela mě to uklidnilo. Jsem připraven na krizovou situaci, ne však na válku, na tu není připraven nikdy nikdo.