Záhady Pojizeří aneb úvod do kryptozoologie

Nejdříve ta kryptozoologie. Ptáte se, co to je? To je věda o neexistujících tvorech. Ptáte se, jak může být věda o něčem, co neexistuje? Snadno. Když existuje astrologie nebo makroekonomie, proč by nemohla být kryptozoologie?

To je ovšem jen trochu ironický, zlehčující a také zjednodušující výklad. Kryptozoologie nemusí být v jistém smyslu pavědou, může v podstatě odpovídat významu toho slova (kryptos- skrytý), tedy věnovat se studiu přednostně živočichům – kryptidům, kteří:

a) reálně existují jako druh, ale splývali, nebo mohou splývat, s druhem jiným. To je něco, co se děje v systematické zoologii neustále; dřívější samostatné druhy se spojují do jednoho a naopak. Souvisí to často s vývojem metod zkoumání např. s genetickými testy. Poměrně velký rozruch způsobilo třeba zjištění, že bonobo je samostatný druh šimpanze.

b) reálně existují jako někde žijící druh, ale zkoumá se jejich existence někde jinde. Do této skupiny mohou patřit reálná pozorování utečených nebo zavlečených zvířat, různé záměny, mystifikace, ale také objevy, které potvrzují výskyt některých druhů na místech, kde se to již, nebo vůbec nepředpokládalo. V pražském chuchelském lesoparku například žijí jihoameričtí nosálové a první informace o jejich výskytu byly považovány za omyl. To je samozřejmě příklad zavlečení a neobvyklého přizpůsobení se daným podmínkám.

c)reálně existovali v  historické době, byli vyhubeni nebo vymřeli, ale zkoumá se na základě nějakých informací, jestli někde skrytě nepřežili. Sem patří velmi nepravděpodobné informace, stejně jako zprávy potvrzující určité předpoklady a konečně i reálné a šťastné objevy druhů, které byly považovány za vyhynulé. Typičtí pro tuto kategorii jsou třeba s největší pravděpodobností vyhynulý tasmánský vakovlk nebo mauricijský pták dodo, ovšem nohem pravděpodobnější jsou nálezy skrytě žijících bezobratlých tvorů třeba i po několika desetiletích.

d) reálně existovali v prehistorické době, byli považováni za dávno vyhynulé, ale přesto se skutečně objevili nebo jsou relevantní informace či předpoklady o jejich možné existenci. Učebnicovým příkladem je latimérie podivná, lalokoploutvá ryba, která měla být už 70 milionů let vyhynulá, a jejíž objev byl ve vědeckém světě považován za nemístný žert. Nicméně do stejné kategorie patří řada dlouho známých živočichů, kteří přežili z dávných dob, ovšem zcela zjevně, třeba „tříoká“ australská ještěrka haterie podivná.

e) reálně existují, ale byli určitou dobu považováni za legendu. V dobách, kdy bylo na mapách dost „bílých míst“ to platilo o mnohých zvířatech, o kterých mluvili domorodci, ale nikdo jim moc nevěřil. Poměrně dlouho byl třeba považován za legendu vzácný africký kopytník okapi. 

f) reálně existovali v prehistorické době, jsou považováni za dávno vyhynulé, ale zkoumají se ne příliš věrohodné informace o jejich existenci. Sem je možné zařadit třeba „Lochnesskou příšeru“, coby přeživšího plesiosaura. Kryptozoologové ho rádi spojují s latimérií, ale podstata věci je zcela rozdílná. U „Nessie“ je to v podstatě oživování ranně středověké pověsti a latimérie je prostě pouze náhodně objevená, skrytě žijící vzácná ryba

g) pravděpodobně nikdy neexistovali, ale zkoumají se svědectví o jejich pozorování, různé stopy i vlastní podstata tvora. Právě v této oblasti mají prostor pro svou „existenci“ různá monstra, jako jsou, olgoj chorchoj, evropský netopýr s třímetrovým rozpětím křídel, krakatice zvíci letadlové lodi Abraham Lincoln a také různí humanoidi obývající prý každé slušné pohoří nebo velký les, jako jsou yeti, big food a podobně.

h) reálně nikdy neexistovali, jsou součástí pohádek, mýtů a legend a nezkoumá se jejich reálná existence, ale jsou pouze předmětem onoho mytologického studia. Draci, jednorožci a veškerá pestrá havěť z různých mýtů má své místo nejen v literatuře, ale lze se jimi i seriózně zabývat jako určitým historickým, literárním a folklórním fenoménem.

Z výše uvedeného je poměrně patrné, že studium kryptidů z bodů a) až e) může být součástí studia v rámci zcela standardní a seriózní zoologie, ti z bodu h) jsou předmětem studia mytologie nebo třeba religionistiky a folkloristiky a pouze body f) a g) spadají do té skutečné kryptozoologie.

Fascinace záhadami a tajemnem je člověku vlastní již od pradávna. Mělo to jistě svoji spojitost s náboženskými představami, ještě dříve než vznikla náboženství v pravém smyslu slova. K božstvům a jiným nadpřirozeným bytostem patřila i nadpřirozená zvířata. Dalším zdrojem vzniku legend o neobyčejných tvorech se stalo cestování a objevování neznámých končin země. Lidská fantazie se mohla naplno rozvinout při zámořských plavbách, stejně jako při výpravách do vnitrozemí kontinentů. V době, kdy byly položeny základy systematické biologie a evolučních teorií začali asi mnozí lidé pociťovat jisté zklamání z toho, že vznikla určitá představa, že svět je dříve či později zcela poznatelný a pro nějaká tajemství a záhady tu není místo. Přestože se nakonec ukazuje, že je to spíše obráceně, že vědecký pokrok sice záhady řeší, ale o to více i vyvolává, je asi mnohým lidem líto, že různá tajemství čekají na svá odhalení spíše pod okuláry mikroskopů a v dlouhodobých a systematických činnostech, než pouze ve fantazii, nicméně těžko to někdo může mít někomu za zlé.

Naopak poněkud příkřeji nahlížím na různé podvodníky a vykuky, kteří záměrně z touhy po senzaci a benefitech falšují různé nálezy a záznamy, vymýšlí si a blbnou lidi. Je v této souvislosti docela zajímavé, že i kauzy usvědčených lhářů a mystifikátorů, kteří se přiznali ke svým žertům, si žijí dál svým životem, a řada lidí si přes výše uvedené asi říká, co kdyby…

Ještě nakonec by se slušelo objasnit ono v názvu zmíněné Pojizeří. V mém rodném kraji není o nic menší prostor pro záhady a tajemství, než v krajích sousedních, u skotského jezera, v Himálaji, v poušti Gobi nebo v „oblasti 51“ v Nevadě. Každý kluk to ví.  Touhu po odhalování tajemství, záhad a schopnost prožívat dobrodružství si totiž každý nosí v sobě.