To prvé je taková zápletka anekdoty či replika z „Posledního skauta“. To druhé je vyjádření Andreje Babiše ke zveřejněnému rozhovoru s novinářem deníku MF Dnes Markem Přibilem. Tato Babišova reakce, tento dialog, jakoby opsaný z pera autora absurdního dramatu, stojí opravdu zato:
- Včera se v médiích objevila nahrávka, na které se bavíte s redaktorem MF Dnes. Řekl jste, že nechápete, jak někdo může odposlouchávat vicepremiéra. Jak to budete řešit?
- Podal jsem trestní oznámení na spáchání trestného činu na neznámého pachatele na důvodné podezření, že jsem byl delší dobu sledován a odposloucháván v roli ústavního činitele.
- Slyšel jste tu nahrávku?
- Neslyšel.
- Je autentická? Jste na ní vy a novinář Přibil.
- Ale já nevím, jestli je autentická. Tady se vyrábí různé věci na mě, které vyrábí hlavně bývalá šéfredaktorka MF Dnes, která dnes na webu oznámila, že to dělá moje ochranka, já si to nemyslím. Bylo plno lží, šíří se to, a mě to ani nezajímá.
Nahrávku si můžete poslechnout zde
- Celou dobu tvrdíte, že neovlivňujete svoje média.
- To je pravda.
- Ta nahrávka ale dokazuje, že jste se domlouval s novinářem MF Dnes, když vám ještě patřilo vydavatelství Mafra.
- Určitě ne, paní redaktorko. Nic takového není. Já jsem tu nahrávku neslyšel, určitě to není tak. Za mnou chodí různí lidi a v podstatě může to být celkem manipulace. Nebudu řešit obsah té nahrávky.
- Nebudete řešit nahrávku, ve které úkolujete novináře, kdy má psát jaký článek na vaše politické konkurenty?
- Nic jsem neúkoloval. Řeším to, že někdo odposlouchává ústavního činitele.
- Nelhal jste, když jste říkal, že neovlivňujete média?
- Určitě ne, nelhal jsem, neovlivňuju nic. Takže to je všechno. Trestní oznámení jsem podal, nechť se to vyšetří. Přece není možné, abych byl dva roky sledován.
- Můžete říct, jestli jste se s tím novinářem bavil? To si možná pamatujete, ne?
- Ale já to nechci vůbec komentovat, bavím se s mnoha lidmi.
Jiný politik na jiném místě zase tvrdí, že si myslel, že je v té krabici víno, a je docela možné, že díky procedurální chybě v nařízených odposleších nakonec nebude odsouzen. To však neznamená, že v očích celého národa není lumpem, který bral desetimilionové úplatky a manipuloval v organizované skupině se státními zakázkami.
Stejně tak výše uvedený odposlech může být nezákonně provedený a někdo se z jeho pořízení bude zodpovídat, ale to neznamená, že to, co je na něm, není pravda. Jinými slovy autentická nahrávka pořízená nelegálním způsobem, je pořád pravdivá a způsob jejího pořízení může přistiženého ochránit před postihem (což v tomto případě asi nepřichází v úvahu), ale nic to nemění na tom, že někdo lže, že vlastněná media nepoužívá pro své politické záměry.
Stává se to už takovou běžnou záležitostí. V normálním státě za normálních okolností by to byl jednoznačný důvod k rezignaci na politické funkce. Vzpomeňme, jak nebožtík Standa Gross odstoupil, protože lhal a následně nedovedl vysvětlit financování svého bydlení. To bylo však ještě v těch „divokých letech“ počátku milénia. Normální totiž je, že se kompromitovaného politika zbaví vlastní strana, která nechce přijít o podporu voličů. Jak se může zbavit ANO Andreje Babiše, když ANO je Andrej Babiš? To jsou právě ona schizmata vzniklá odklonem od tradiční politiky. Andrej Babiš je neprůstřelný a je smutné, že jeho krytí zabezpečuje premiér a politický konkurent tím, že z něho udělal mučedníka, kterému všichni ubližují, protože je bohatý a mocný. Není nic amorálního na tom, být bohatý a mocný. Nemorální je být prolhaný a hamižný.