Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je pan Čermák potomkem lidoopů a mimozemšťanů?

21. 06. 2017 17:55:03
Může to vypadat, že jsem si na pana Čermáka nějak zasedl, ale jelikož jeho smělé teze nelze napadnout přímo v diskusi a jsou patrně i tací, kteří se s nimi ztotožňují, dovoluji si na jeho bizarní článek reagovat vlastním článkem.

Nejdříve je asi namístě říci, že prezentovat i takové názory, které jsou v zásadním rozporu s obecným vědeckým pohledem na příslušnou problematiku, není nic proti ničemu. Vědci se mohou mýlit a také se mýlí, byť vědecké teorie obyčejně korigují nebo mění jiní vědci a ne autoři pohádek. Existuje také žánr zvaný sci-fi, respektive fantasy, protože ve zkratce sci-fi je zakomponováno slovo „science“, tedy věda, a teorie, jako je ta od pana Čermáka, nemají s vědou nic společného.

Potud by to ale vše bylo spíše úsměvné. To, co mě poněkud dráždí, je to, že pan autor všemožně deklaruje svoji angažovanost v práci s dětmi. Není tak těžké si představit, že takovými úvahami krmí i své svěřence. Představa, že někdo takovými bludy mate hlavu mým vnukům, je pro mě špatně stravitelná, dost na tom, že to bere vážně určitá část čtenářů tohoto blogu. Tímto se snažím “ospravedlnit“ svůj článek, kterým nezpochybňuji právo fantazírovat, ale vymezuji se v něm proti vysloveným nepravdám a manipulacím, pro které není žádné opodstatnění.

Jak je to tedy s vývojem našeho druhu a s mimozemšťany? Začnu trochu zeširoka. Existence mimozemského života, a to i inteligentního života, je zcela otevřená problematika a jeho možná existence je zcela regulérní zdroj pro jakékoli spekulace. Přítomnost eventuálních mimozemšťanů na Zemi v minulosti i současnosti a jejich vliv na naši civilizaci je však již hodně zprofanované téma, ve kterém je šlendriánství, podvodů a polopravd více, než skutečných záhad a různých špatně vysvětlitelných jevů a nálezů. Pro přítomnost mimozemské entity na naší planetě není žádný relevantní důkaz, ale na druhou stranu nelze ani vyloučit, že nás nějací mimozemšťané navštívili.

Nepůsobí příliš reálně, že by pří své návštěvě přesouvali nějaké magality, stavěli pyramidy, co by observatoře, kamenné rampy pro své rakety a podobně, už jen proto ne, že civilizace, která by byla na technologické úrovni, která překonává vzdálenosti v řádu světelných let, asi nepotřebuje baalbeckou terasu pro své létací stroje, ale to jsem trochu odbočil. Že by se ale příslušníci takové civilizace počali na Zemi pářit s lidoopy, působí však ještě šíleněji, než že by někam vláčeli sochy na Velikonočním ostrově.

Nechme teď na chvíli ufouny a podívejme se na ty lidoopy. Autor zmíněné teorie nachází spojitost mezi třemi lidskými rasami a třemi druhy lidoopů, což naráží na několik nepřesností a problémů. Základní lidské rasy nejsou tři a tři nejsou ani druhy lidoopů. Gibon a kapoidní a australoidní rasa se do teorie nehodili a není ani jakkoli geograficky odůvodnitelný vztah gorila - černoch, šimpanz – Evropan a orangutan – Asiat, přičemž je vyslovenou nepravdou argument, že šimpanzové mají areál výskytu nějak výrazně bližší Evropě, než gorily. On je i tento protiargument vlastně zbytečný, protože je spolehlivě dokázáno, že vývojová linie člověka se potkává s vývojovou linií lidoopů daleko dříve, než byly nějací současní lidoopi a i uspořádání kontinentů a tím i areálu výskytu různých hominidů bylo zcela nepodobné současné situaci.

První primáti se objevili v paleocénu (před 65 – 55 miliony let), kdy došlo k obrovskému rozvoji savců. Tak zvaní vyšší primáti se zhruba před 35 miliony lety, tedy koncem eocénu, rozdělili na dvě hlavní větve. Jižní Ameriku osídlily tak zvané opice Nového světa (Ploskonosí), zatímco v Africe se vyvíjely opice Starého světa (Úzkonosí). Po oddělení Afriky a Jižní Ameriky asi před 25 miliony let se pak obě větve utvářely zcela samostatně. Z úzkonosých opic Starého světa se zhruba ve stejné době oddělila nadčeleď Hominoidi (Hominoidea), do které dnes patří gibonovití a hominidé, včetně člověka. Zhruba před 18 - 20 miliony let došlo podle analýzy DNA k oddělení gibonů a postupně se oddělovaly další evoluční linie, vedoucí k dnešním orangutanům (asi před 13 - 16 miliony let) a gorilám (před 8 - 9 miliony let). Vývojové větve šimpanzů (Panina) a lidí (Hominina) se rozdělily zhruba před 6 - 8 miliony let. Od této doby se lidská větev vyvíjí samostatně, přičemž tou skutečnou záhadou a problémem, a to nejen antropologickým, ale i filosofickým, je proces vlastního polidštění. K tomu to procesu lze klást řadu otázek, na které nelze jednoznačně odpovědět.

Ovšem představa, že nějakého společného předka lidoopů a lidí geneticky ovlivnila mimozemská entita je opravdu pozoruhodná. Jen si to představte, na Zemi přistanou mimozemšťané, kteří mají z nějakého těžko pochopitelného důvodu kompatibilní DNA s hominidy, což je samo o sobě těžko představitelné, a v oblasti v oblasti mnoha miliónů kilometrů čtverečných chytají metrové opičí samičky, které inseminují (to je asi přijatelnější způsob oplodnění), aby dali vzniknout lidské rase. Je to absurdní nejen technicky a geneticky, ale odporuje to i jakékoli logice. Ke vztahu různých lidoopů a lidských ras se snad už nemá ani cenu jakkoli vracet, protože tím budeme ignorovat evoluci po dobu zhruba deseti milionů let.

Co dodat na závěr? Snad jen to, že náš svět je plný záhad a dosud neobjevených tajemství. V poznání makrokosmu i mikrokosmu jsme stále na začátku, nerozumíme zcela záhadám lidského mozku ani mnohým netušeným vztahům mezi organismy, neumíme uspokojivě zodpovědět základní filosofické otázky. Tam všude je obrovský prostor pro seriózní zkoumání i spekulace a smělé hypotézy amatérů, ale je z mého pohledu hodně zbytečné hledat záhady a spekulovat tam, kde máme relevantní poznatky. Naopak relevantní poznatky by nás měly posouvat dál, místo toho aby nás tmářství vracelo někam zpět ke zpochybňování toho, co si celé generace osvícených lidí vydobyli v docela nepřátelském prostředí. Dnes žijeme v prostředí, které je nakloněné vědeckému vnímání světa, tak proč se od takové metody odvracet.

Poznámka:

Všechny uvedené informace a argumenty, byť většinou čerpám z jiných zdrojů, jsem si ověřoval na Wikipedii, tedy ze zdroje, který uvádí pan Čermák. Tím chci říci, že z lehko dostupných a snadno pochopitelných pramenů lze získat informace, které by měly být překážkou pro bezuzdné spekulace. Je však pochopitelně nutné neselektovat informace na ty, které se hodí do mé teorie, a ty použít, a na ty, které se nehodí, a ty zavrhnout. Vědecký, ale i obecně seriózní přístup je právě opačný: načerpat informace, řádně je promyslet a na jejich základě postavit teorii.

Autor: Jiří Turner | středa 21.6.2017 17:55 | karma článku: 20.66 | přečteno: 911x

Další články blogera

Jiří Turner

Jsi s Nohavicou, nebo s Ebenem?

Marek Eben si nedávno na festivalu rýpl do hlavy státu, což nijak nepřekvapilo, neboť svou orientaci nijak netají. Jaromír Nohavica si tu a tam rýpne do ledaskoho, byť své postoje obvykle nedeklaruje, teď se ale vyfotil s Okamurou

26.7.2017 v 12:03 | Karma článku: 41.35 | Přečteno: 7655 | Diskuse

Jiří Turner

Blogeři jsou banda hlupáků, pochopitelně vyjma mě

Měl bych na takové vyjádření nárok, kdybych mohl argumentovat nějakým evidentně hloupým blogem? A mohli by se oprávněně cítit dotčeni i ti autoři, kteří jindy a jinak úplně stejným způsobem paušalizují?

26.7.2017 v 9:24 | Karma článku: 16.00 | Přečteno: 650 | Diskuse

Jiří Turner

Ústavní soud dal zapravdu páru gayů, zvítězil zdravý rozum nad neschopností parlamentu

Novela zákona o registrovaném partnerství se začne řešit, když je žalobou vymáháno právo jednoho z partnerů na společně vychovávané dítě. A právě absurdity s tímto spojené by novela měla řešit, ale nikomu se do toho nechce.

24.7.2017 v 10:43 | Karma článku: 16.24 | Přečteno: 1070 | Diskuse

Jiří Turner

Ortodoxní muslimové jako Svědci Jehovovi

U nás prý žije 22 tisíc muslimů, při sčítání obyvatel se však k islámu hlásilo jen 3400 jedinců. Představa o nich bývá dost vzdálena realitě. Nechodí do mešity, často pijí alkohol, mají rádi psy a někteří propadli vepřové pečeni.

23.7.2017 v 9:37 | Karma článku: 12.37 | Přečteno: 1037 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Věda potřebuje nejen peníze, ale i efektivní způsob vyhodnocování

Cílem základního výzkumu je poznat něco nového o přírodě, vyřešit určitou záhadu, a to často bez ohledu na bezprostřední využití takových objevů.

27.7.2017 v 9:54 | Karma článku: 7.09 | Přečteno: 153 | Diskuse

Dana Tenzler

Hvězdy, které vyrábí … podmínky pro život. Mira.

Jednou je vidět, pak se schová. Rudý obr Mira vykazuje enormní změny jasnosti. Kromě toho do svého okolí odhazuje chemické prvky, ze kterých by jednou mohl vzniknout život. (délka blogu 5 min.)

27.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.92 | Přečteno: 300 | Diskuse

Jan Fikáček

Jsme mrchožrouti nekonečna

Nekonečno znamená snad pro všechny lidi tajemno a ztělesnění vědy. Proto možná některé překvapí, že ty nejzásadnější vědecké objevy nemohou vznikat jinak, než že nějaké, do té doby samozřejmé nekonečno, zničí.

25.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.20 | Přečteno: 390 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč se vám spíš vyleje káva bez pěny, než káva s pěnou?

„Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva, kterou vylijete na klávesnici počítače,“ říká jedno ověřené přísloví. Káva s pěnou se nevyleje. Jak vytvořit optimální pěnu do kávy? (délka blogu 6 min.)

24.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.45 | Přečteno: 431 | Diskuse

Jakub Kouřil

Význam Nesmyslu

Věda narazila na skleněnou zeď. V kvantovém světě se čas rozpouští zároveň do obou směrů. Říkáte si, co je mi po mikrosvětě! Žiji tady v hmatatelném a krásném vesmíru, uchopuji hmotu a krájím ji na kousky...

23.7.2017 v 10:22 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 390 | Diskuse
Počet článků 487 Celková karma 19.56 Průměrná čtenost 1008

Ten, který mluví se psy

Seznam rubrik

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.