Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Snový svět Františka Skály

22. 06. 2017 12:14:31
Nevíte, jak se dostat do kouzelného, snového a pohádkového světa? Není to těžké, stačí v Praze nasednout na metro „A“ dojet na stanici Malostranská a hned po výstupu zahnout vpravo ke vchodu do Valdštejnské jízdárny.

Pokud jsou přívlastky jako pohádkový, kouzelný a snový vůbec myšleny jako nadsázka, tak je to nadsázka velmi blízká realitě. Každý, kdo do těchto prostor aktuálně vstoupí, se může přesvědčit, že nevkročil do výstavní síně s obrazy, sochami a plastikami, ale do jakého si světa za zrcadlem, ve kterém není nic jako v tom světě všedním. Do světa fantazie výtvarníka Františka Skály.

Povědomost o Františku Skálovi mám již velmi dlouho. Tento vskutku renesanční umělec řádí v rozličných oblastech umělecké tvorby už dobrých čtyřicet let a cokoli na co sáhne, je jiné, než by někdo očekával. Působil a patrně stále působí jako hudebník, člen divadla Sklep, ilustrátor (mimo jiné autor jednoho z prvních českých komiksů), designér a především jako všestranný výtvarník. Do toho všeho se projevuje jako buřič, bohém, recesista, provokatér a mystifikátor. Nedávno ohlásil kandidaturu na prezidenta, což krátce na to popřel s jízlivým údivem: „...že přeci tomu nikdo nevěřil, nebo snad ano?“

František Skála je nepochybně sám o sobě zajímavý objekt, ale vraťme se k výstavě, která reprezentuje zhruba sedmnáct let jeho tvorby. Každého, kdo si začne prohlížet jeho díla, asi napadne, jak asi taková tvorba může vypadat. Traduje se, že svoji uměleckou dráhu započal jako dítě sbíráním různých předmětů „ze šmelcu“, ze kterých začal tvořit roztodivné věci. Myslím, že tuto metodiku do dnešních dnů neopustil. V jeho dílech nalezneme nejrozličnější materiály přírodní stejně tak fragmenty lidských výrobků: samorosty, LED diody, látky, kůže, kameny, elektroniku, šrouby, hřídele, kosti a cokoli jiného. Je tam však pochopitelně zastoupena i malba a různorodé výtvarné techniky.

Podstatné však není to, čím ty artefakty byly dříve, ale to, co z nich Skála udělá. S trochou nadsázky se dá říci, že z nich vždy udělá něco, co normálně neexistuje. Na výstavě asi nenajdete nic, co by bylo něčím, ale můžete prožít paradox, že naopak všechno vám něco připomíná. Každá miniatura, stejně jako mnohametrové monstrum evokuji cosi blízkého nebo povědomého. Tu je to pravěké umění, tu orientální technika, tu noční můra, tu babiččina špajzka, tu pohled na dno oceánu.

Asi tam je třeba hledat genialitu autora, která je však konzumentovi předkládána jako naprostá samozřejmost. Nechci popisovat jednotlivá díla, která mě zaujala (byl by to také dlouhý seznam), ale naopak komentovat celek, protože tak je výstava pojata. V letáku, který dostanete ke vstupence je „mapa“. Mapa obdélníkového půdorysu jízdárny, ve kterém nemůže ztratit orientaci ani slepec. Trochu mi to připomnělo mapu Tolkienovy Středozemě, tedy podrobnou mapu něčeho, co vlastně není.

Když zpětně „zanalyzuji“ svůj prožitek z této výstavy, napadne mě, jak mohla nadchnout někoho, kdo má k umění docela konzervativní přístup. Tím myslím sebe. Jediné, co mi z toho dává smysl, je, že třeba nejsem tak konzervativní, ale jenom otráveny z toho, co je někdy prezentováno jako moderní (nebo třeba syntetické) umění. Ještě za“ knížákovských dob“ jsem byl upřímně zděšen, co mně bylo předkládáno v prostorách Národní galerie ve Veletržním paláci jako současné umění.

To říkám sám za sebe s vědomím, že hodnocení umění je zcela subjektivní, ale i na základě toho doporučuji Skálovu výstavu také vám, pro něž výtvarné umění končí postimpresionismem. Věřím, že nebudete zklamáni. A můžete vzít klidně s sebou i malé děti. Viděl jsem během těch dvou hodin pobytu v galerii hodně dětí, a to i dětí nemajících zjevně s výtvarným uměním mnoho zkušeností, které byly zcela nadšené. Pobíhaly od jednoho bizarního útvaru k druhému a přely se, co to vlastně je. Většinou se neshodly, ale bylo vidět, že je jim to blízké, ale že je to zároveň provokuje. Myslím si, že když toto František Skála sleduje, musí ho to hodně těšit... Jako přestupní stanici zpět do reálného světa pak doporučuji procházku zahradami Valdštejnského paláce. Výstava končí už 3. července, a pokud nebude prodloužena, není už moc času si tento zážitek dopřát.

Autor: Jiří Turner | čtvrtek 22.6.2017 12:14 | karma článku: 9.21 | přečteno: 208x

Další články blogera

Jiří Turner

Proč mají politici stále potřebu otevírat události z 2. světové války a z období po ní?

Sedmdesát dva let po válce, tedy v době, kdy nejmladšímu možnému, žijícímu, tehdy dospělému účastníkovi války musí být kolem devadesáti let, probíhal soudní spor mezi českou odnoží sudetoněmeckého landsmanšaftu a naším Senátem.

25.9.2017 v 11:02 | Karma článku: 14.04 | Přečteno: 523 | Diskuse

Jiří Turner

Teroristi v Čechách nekřičí: „Allahu akbar!“ Řvou: „Uber!“

Tak už je to i u nás! Jedni vyhrožují blokádou Prahy a likvidací konkurence a druzí chtěli vyhodit do vzduchu vojenský vlak. Ti první našli inspiraci v 90. letech u mafiánů od Thorgesu a ti druzí se asi zhlídli v Bakuninovi.

22.9.2017 v 19:06 | Karma článku: 31.18 | Přečteno: 3257 | Diskuse

Jiří Turner

Byl rozsudek v kauze „hidžáb“ vynesen na základě společenské poptávky?

Verdikt jako takový asi správně potvrdil rozhodnutí soudu obvodního, ale odůvodnění soudce mělo pachuť čehosi, co by vůbec v soudní síni zaznít nemělo. Z banálního občanskoprávního sporu se stala fraška a demonstrace islamofobie.

22.9.2017 v 0:19 | Karma článku: 19.99 | Přečteno: 2318 | Diskuse

Jiří Turner

O ceně, kterou odmítl Cohen, dostal Trump a teď i Zeman

Náš prezident převzal ocenění stejného druhu, jaká sám často rozdává. Není to vyznamenání za zásluhy nebo obecný přínos, ale je to ocenění od těch, kterým vyjadřuje podporu a sympatie za to, že jim vyjadřuje podporu a sympatie.

21.9.2017 v 11:30 | Karma článku: 20.95 | Přečteno: 568 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Peter Krivda Soliwarski

Konkrétní podzim - Klub konkretistov

Vo štvrtok, teda 14. septembra tohoto roku sa konali vernisáže pri otvorení výstav Konkrétní podzim 2017 vo výstavných priestoroch Hradca Králové a Pardubíc.

26.9.2017 v 15:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 31 | Diskuse

Karel Sýkora

Rybář pragmatik... :-)

Rybář je člověk živíci se lovem a prodejem ryb. Tato činnost je označována jako rybolov. Základními rybářskými pomůckami při chytání ryb jsou pruty, sítě, vrše, případně harpuny.

26.9.2017 v 13:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 |

Richard Mandelík

Lípa musica 2017

Po prvních sondách a článcích v odborném tisku a zveřejnění programu 16. ročníku rozhodnuto, že na několik koncertů pojedu a podaří se mi k tomu též přesvědčit Honzu.

26.9.2017 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Karel Sýkora

Andrej Karaulov – Obyčejný fašismus

Ukrajina je země ležící ve východní Evropě; na východě hraničí s Ruskem, na jihozápadě s Moldavskem (včetně neuznaného Podněstří), Rumunskem, na západě s Maďarskem, Slovenskem a Polskem, na severu s Běloruskem.

26.9.2017 v 5:38 | Karma článku: 5.34 | Přečteno: 128 |

Eva Šamánková

Lidé, kteří mě znali

Dva životy. Ten první - mladá žena mezi dvěma muži. Než přijde 11. září a všechno změní... Ten druhý - zralá žena, matka dospívající dcery, žijící roky bez partnera... Oba životy se liší, a přece patří jedné jediné ženě...

25.9.2017 v 18:41 | Karma článku: 7.04 | Přečteno: 200 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.