Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Snový svět Františka Skály

22. 06. 2017 12:14:31
Nevíte, jak se dostat do kouzelného, snového a pohádkového světa? Není to těžké, stačí v Praze nasednout na metro „A“ dojet na stanici Malostranská a hned po výstupu zahnout vpravo ke vchodu do Valdštejnské jízdárny.

Pokud jsou přívlastky jako pohádkový, kouzelný a snový vůbec myšleny jako nadsázka, tak je to nadsázka velmi blízká realitě. Každý, kdo do těchto prostor aktuálně vstoupí, se může přesvědčit, že nevkročil do výstavní síně s obrazy, sochami a plastikami, ale do jakého si světa za zrcadlem, ve kterém není nic jako v tom světě všedním. Do světa fantazie výtvarníka Františka Skály.

Povědomost o Františku Skálovi mám již velmi dlouho. Tento vskutku renesanční umělec řádí v rozličných oblastech umělecké tvorby už dobrých čtyřicet let a cokoli na co sáhne, je jiné, než by někdo očekával. Působil a patrně stále působí jako hudebník, člen divadla Sklep, ilustrátor (mimo jiné autor jednoho z prvních českých komiksů), designér a především jako všestranný výtvarník. Do toho všeho se projevuje jako buřič, bohém, recesista, provokatér a mystifikátor. Nedávno ohlásil kandidaturu na prezidenta, což krátce na to popřel s jízlivým údivem: „...že přeci tomu nikdo nevěřil, nebo snad ano?“

František Skála je nepochybně sám o sobě zajímavý objekt, ale vraťme se k výstavě, která reprezentuje zhruba sedmnáct let jeho tvorby. Každého, kdo si začne prohlížet jeho díla, asi napadne, jak asi taková tvorba může vypadat. Traduje se, že svoji uměleckou dráhu započal jako dítě sbíráním různých předmětů „ze šmelcu“, ze kterých začal tvořit roztodivné věci. Myslím, že tuto metodiku do dnešních dnů neopustil. V jeho dílech nalezneme nejrozličnější materiály přírodní stejně tak fragmenty lidských výrobků: samorosty, LED diody, látky, kůže, kameny, elektroniku, šrouby, hřídele, kosti a cokoli jiného. Je tam však pochopitelně zastoupena i malba a různorodé výtvarné techniky.

Podstatné však není to, čím ty artefakty byly dříve, ale to, co z nich Skála udělá. S trochou nadsázky se dá říci, že z nich vždy udělá něco, co normálně neexistuje. Na výstavě asi nenajdete nic, co by bylo něčím, ale můžete prožít paradox, že naopak všechno vám něco připomíná. Každá miniatura, stejně jako mnohametrové monstrum evokuji cosi blízkého nebo povědomého. Tu je to pravěké umění, tu orientální technika, tu noční můra, tu babiččina špajzka, tu pohled na dno oceánu.

Asi tam je třeba hledat genialitu autora, která je však konzumentovi předkládána jako naprostá samozřejmost. Nechci popisovat jednotlivá díla, která mě zaujala (byl by to také dlouhý seznam), ale naopak komentovat celek, protože tak je výstava pojata. V letáku, který dostanete ke vstupence je „mapa“. Mapa obdélníkového půdorysu jízdárny, ve kterém nemůže ztratit orientaci ani slepec. Trochu mi to připomnělo mapu Tolkienovy Středozemě, tedy podrobnou mapu něčeho, co vlastně není.

Když zpětně „zanalyzuji“ svůj prožitek z této výstavy, napadne mě, jak mohla nadchnout někoho, kdo má k umění docela konzervativní přístup. Tím myslím sebe. Jediné, co mi z toho dává smysl, je, že třeba nejsem tak konzervativní, ale jenom otráveny z toho, co je někdy prezentováno jako moderní (nebo třeba syntetické) umění. Ještě za“ knížákovských dob“ jsem byl upřímně zděšen, co mně bylo předkládáno v prostorách Národní galerie ve Veletržním paláci jako současné umění.

To říkám sám za sebe s vědomím, že hodnocení umění je zcela subjektivní, ale i na základě toho doporučuji Skálovu výstavu také vám, pro něž výtvarné umění končí postimpresionismem. Věřím, že nebudete zklamáni. A můžete vzít klidně s sebou i malé děti. Viděl jsem během těch dvou hodin pobytu v galerii hodně dětí, a to i dětí nemajících zjevně s výtvarným uměním mnoho zkušeností, které byly zcela nadšené. Pobíhaly od jednoho bizarního útvaru k druhému a přely se, co to vlastně je. Většinou se neshodly, ale bylo vidět, že je jim to blízké, ale že je to zároveň provokuje. Myslím si, že když toto František Skála sleduje, musí ho to hodně těšit... Jako přestupní stanici zpět do reálného světa pak doporučuji procházku zahradami Valdštejnského paláce. Výstava končí už 3. července, a pokud nebude prodloužena, není už moc času si tento zážitek dopřát.

Autor: Jiří Turner | čtvrtek 22.6.2017 12:14 | karma článku: 7.72 | přečteno: 187x

Další články blogera

Jiří Turner

Jsi s Nohavicou, nebo s Ebenem?

Marek Eben si nedávno na festivalu rýpl do hlavy státu, což nijak nepřekvapilo, neboť svou orientaci nijak netají. Jaromír Nohavica si tu a tam rýpne do ledaskoho, byť své postoje obvykle nedeklaruje, teď se ale vyfotil s Okamurou

26.7.2017 v 12:03 | Karma článku: 41.36 | Přečteno: 7655 | Diskuse

Jiří Turner

Blogeři jsou banda hlupáků, pochopitelně vyjma mě

Měl bych na takové vyjádření nárok, kdybych mohl argumentovat nějakým evidentně hloupým blogem? A mohli by se oprávněně cítit dotčeni i ti autoři, kteří jindy a jinak úplně stejným způsobem paušalizují?

26.7.2017 v 9:24 | Karma článku: 16.00 | Přečteno: 650 | Diskuse

Jiří Turner

Ústavní soud dal zapravdu páru gayů, zvítězil zdravý rozum nad neschopností parlamentu

Novela zákona o registrovaném partnerství se začne řešit, když je žalobou vymáháno právo jednoho z partnerů na společně vychovávané dítě. A právě absurdity s tímto spojené by novela měla řešit, ale nikomu se do toho nechce.

24.7.2017 v 10:43 | Karma článku: 16.24 | Přečteno: 1070 | Diskuse

Jiří Turner

Ortodoxní muslimové jako Svědci Jehovovi

U nás prý žije 22 tisíc muslimů, při sčítání obyvatel se však k islámu hlásilo jen 3400 jedinců. Představa o nich bývá dost vzdálena realitě. Nechodí do mešity, často pijí alkohol, mají rádi psy a někteří propadli vepřové pečeni.

23.7.2017 v 9:37 | Karma článku: 12.37 | Přečteno: 1037 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Proč my křesťané vzdáváme božskou úctu Ježíši Kristu

Ježíš Kristus je ústřední postavou křesťanství. Ježíš veřejně působil jako pocestný kazatel v oblasti dnešního Izraele a západního břehu Jordánu. Hlásal brzký příchod Božího království a vyzýval k obrácení či pokání.

27.7.2017 v 11:09 | Karma článku: 18.60 | Přečteno: 540 |

Karel Sýkora

Alter Bridge – Isolation

Alter Bridge je americká rocková skupina, založená roku 2004 v Orlandu na Floridě, USA. Jejími členy jsou tři členové kapely Creed Mark Tremonti (sólová kytara, zpěv), Brian Marshall (basová kytara), Scott „Flip“ Phillips (bicí).

27.7.2017 v 7:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 61 |

Karel Sýkora

Mr. Big – Undertow

Mr. Big je americká rocková skupina, založená v roce 1988 v Los Angeles ve státě Kalifornie. Původní sestava skupiny byla: zpěvák Eric Martin, bubeník Pat Torpey, baskytarista Billy Sheehan a kytarista Paul Gilbert.

26.7.2017 v 18:23 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 36 |

Miroslav Mlynář

Hermetický řád Zlatého úsvitu

V článku najdete shrnutí historie a nástin učení jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších okultních řádů všech dob.

26.7.2017 v 10:24 | Karma článku: 12.20 | Přečteno: 451 | Diskuse

Karel Sýkora

Pet Shop Boys – Being Boring

Pet Shop Boys je britská hudební skupina. Tvoří ji Neil Francis Tennant a Christopher Sean Lowe. Neil se věnuje především textům a zpěvu, Chris skládání hudby.

26.7.2017 v 5:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 74 |
Počet článků 487 Celková karma 19.56 Průměrná čtenost 1008

Ten, který mluví se psy

Seznam rubrik

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.