Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ústavní soud dal zapravdu páru gayů, zvítězil zdravý rozum nad neschopností parlamentu

24. 07. 2017 10:43:16
Novela zákona o registrovaném partnerství se začne řešit, když je žalobou vymáháno právo jednoho z partnerů na společně vychovávané dítě. A právě absurdity s tímto spojené by novela měla řešit, ale nikomu se do toho nechce.

Ústavní soud přiznal po zamítavých verdiktech veškerých našich soudů rodičovská práva oběma homosexuálním partnerům, kterým jejich dítě odnosila náhradní matka. Zvítězil tak zdravý rozum nad neschopností parlamentu projednávat a schválit novelu zákona, která by současný právní i logický lapsus napravila.
I samotný zákon o registrovaném partnerství má z konce minulého a začátku tohoto století velmi pestrou minulost. Trvalo sedmnáct let, než byl po mnoha neúspěšných pokusech přijat, a to i přes veto tehdejšího prezidenta Klause. V parlamentní i celospolečenské diskusi se kromě věcné argumentace objevovaly i takové názory, které homosexualitu označují za nemoc a podobně. Tradičními odpůrci zákona byli a jsou lidovci, kteří v něm spatřují devastaci instituce tradiční rodiny.

V roce 2006 byl tedy zákon přijat, ale kompromisní verze nedořešila rovnost práva obou partnerů při osvojení dítěte a výchově dítěte jednoho z partnerů. Dle § 13 odst. 2 zákona o registrovaném partnerství může totiž v České republice o osvojení žádat homosexuální osoba jako individuum, ale ne partneři z registrovaného partnerství. Tento fakt se jeví jako značně diskriminační a ve své podstatě protizákonný. Na základě principu rovnosti je totiž přímo zakázáno rozlišovat mezi srovnatelnými osobami, aniž by existovaly objektivní a rozumné důvody pro uplatněný rozdílný přístup.
Druhým problémem je, že dítě, žijící v homosexuální rodině, které se narodilo z nějakého předešlého vztahu jednoho z partnerů nebo bylo dříve jedním z partnerů adoptováno či osvojeno, má v nově vzniklé rodině fakticky pouze jednoho rodiče. Partner biologického nebo adoptivního rodiče nemá vůči dítěti, které společně vychovávají, plnohodnotná práva ani povinnosti. Nemá pak automaticky právo na informace o zdravotním stavu dítěte, ani právo na udržování kontaktu po rozchodu s partnerem. V případě úmrtí tohoto rodiče se pak dítě stává sirotkem a nastupuje složitý proces, který může končit předáním dítěte do ústavní péče, aniž by měl druhý partner jakoukoliv pravomoc se o ně postarat, bez toho, aby zažádal o osvojení, a bylo mu vyhověno.

Absurdita celého faktu je navíc umocňována tím, že dle ustanovení § 13 odst. 3 zákona o registrovaném partnerství je přesto ukládána druhému partnerovi povinnost, podílet se na výchově dítěte druhého partnera, které s ním žije ve společné domácnosti.

Tento stav postrádá jakoukoli logiku. Dá se do jisté míry pochopit kritika vlastního statusu registrovaného partnerství, byť je to v civilizovaném světě samozřejmostí, ale proč diskriminovat jednoho z partnerů, když z faktického hlediska není možné nikomu zakázat pořízení si dítěte přirozeným způsobem v případě žen v lesbickém páru a práva muže osvojit si dítě, pokud k tomu prokáže veškeré podmínky a kompetence. Skutečnost že lidé žijí v rodinném svazku, byť i s druhým mužem či ženou, je jistě spíše argumentem pro vyhovění žádosti o osvojení, než pro její zamítnutí. Úplně nesmyslné je pak odepření práva někomu, s kým dítě celý život žije, koho má ho rádo, a kdo se o něho stará.

Argumenty, které hájí přednost tradiční rodiny, jsou pak z mého pohledu zcela liché. Nikdo nezpochybňuje, že dobře fungující rodina heterosexuálního páru je ideální standard, ale asi nelze najít žádný argument, který by paušálně stavěl neúplnou nebo nefunkční rodinu nad rodinu homosexuální, která funguje dobře. Nelze objektivně dokázat, že v úplných heterosexuálních rodinách vyrostou lepší lidé, než v rodinách neúplných nebo homosexuálních, vždy je to o konkrétních lidech a jejich vztahu k dětem.

Naopak je zcela prokazatelné, že rodinná výchova, a to i ta ne zcela ideální, je lepší než výchova ústavní. Jinými slovy homosexuální pár, stejně jako jedinec, který splní všechny podmínky, jsou vhodnější alternativou výchovy dítěte než stát. Na druhou stranu je jistě správné a nutné prověřit, zdali jsou žadatelé o osvojení pro výchovu dětí vhodní, jestli žijí spořádaným životem, jsou hmotně zajištěni a jako budoucí rodiče kompetentní. To však platí stejně u heterosexuálního páru, jako u páru homosexuálního nebo jedince té či oné sexuální orientace.

Zbývá už jen zodpovědět otázku: proč příslušná novela nebyla dosud schválena, respektive proč nedošlo ani na její projednání? Jedním z důvodů je jistě účast lidovců, kteří jsou jejími zásadními odpůrci, ve vládě. V parlamentu to není významná síla, ale v rámci koalice patrně nikdo nechce jít do zbytečného konfliktu. Dalším důvodem je však také postoj konzervativní části společnosti, který reflektují poslanci napříč politickým spektrem. Mnoho lidí se k této problematice staví odmítavě spíše na základě nějakého obecného odporu k homosexualitě, než na základě věcných argumentů.

Jsme velmi tolerantní národ, žijeme ve velmi tolerantní společnosti, ale v některých oblastech jsme stále pod vlivem předsudků a mýtů. Mimo to je z mého pohledu velmi patrný trend, kdy hodnotíme mnohá společenská témata na základě pocitů a emocí, více než na základě argumentů a rozumových a etických úvah. Je pochopitelné, že se této skutečnosti politici přizpůsobují, pokud tedy tento stav přímo nespoluvytváří.

Autor: Jiří Turner | pondělí 24.7.2017 10:43 | karma článku: 16.97 | přečteno: 1094x

Další články blogera

Jiří Turner

Šedesátej vosmej, vole!

„To se nám na den osvobození, udělalo pěkně, co?“ „Co?“ „Je přece 21. srpen, ne?“ „Co?“ „Rusové, tanky, okupace...“ Útržek rozhovoru mezi starším mužem a mladým prodavačem mě přesvědčil o tom, že 21. srpen 1968 je už asi středověk.

21.8.2017 v 11:40 | Karma článku: 16.32 | Přečteno: 523 | Diskuse

Jiří Turner

Potvrzeno! Brouk Pytlík je nesmrtelný!

Mohlo by se zdát, že se to rozumí samo sebou, protože kreslení hrdinové jsou nesmrtelní z podstaty věci, ale nesmrtelný je zjevně i jeho předobraz, stejně jako používané příměry.

17.8.2017 v 12:05 | Karma článku: 15.92 | Přečteno: 899 | Diskuse

Jiří Turner

Mimozemšťané nad Letnou

Představte si, že by mimozemská entita monitorovala naši planetu a z časových důvodů nebylo možné sledovat celé území, a tak by si, bůh ví proč, vybrala malý prostor na pražské Letné. A zrovna v okamžiku fotbalového derby...

16.8.2017 v 11:32 | Karma článku: 9.42 | Přečteno: 351 | Diskuse

Jiří Turner

Ohrožení tradiční rodiny - pražský prejt

Během uplynulého víkendu bylo vše pečlivě semleto, okořeněno a posléze i upečeno. Naštvané matky, Aliance pro rodinu, D.O.S.T. a jim podobní kulináři dodali té tradiční české pochoutce patřičnou pikantnost.

14.8.2017 v 11:18 | Karma článku: 20.04 | Přečteno: 1306 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Ervín Dostálek

Tak tu máme zas to neblahé výročí toho Osmašedesátýho! A za rok to už bude dlouhých 50 let

"Lidé se pokoušeli vysvětlovat Rusákům, co tady vlastně chtěj, že je tu nepotřebujeme, že si vystačíme sami, pak to začalo vřít a muselo se prchat, tam v Italské už - tatatatata - trochu to tam pokropili z kulometu a začala..."

21.8.2017 v 14:22 | Karma článku: 6.58 | Přečteno: 134 | Diskuse

Karel Ábelovský

Podivná ruleta ... je srpen a slunce září

... a ano, ta blížící se noc, vskutku nebude vůbec krátká ... a je s podivem, jak lze vždy a vše překroutit a využít; a je stejně podivné, jak málo tomu vždy rozumíme a jak si každý vykládá vše po svém, a tak jak se jen jemu hodí.

21.8.2017 v 14:04 | Karma článku: 5.74 | Přečteno: 153 | Diskuse

Otto Černý

Jedenadvacátý ....

Srpen, samozřejmě, a čtyřicátý devátý v řadě. Žádné kulaté výročí, ale některé přispěvovatele neodolatelně přitahuje proto, aby si při té příležitosti přihřáli protiruský guláš.

21.8.2017 v 14:01 | Karma článku: 14.33 | Přečteno: 217 | Diskuse

Martin Faltýn

Čím je mi 21. srpen 1968

Mohla by to být typická školní úloha v tzv. Univerzitě třetího věku, kdyby to nebyla realita. Přesto, a možná právě proto, si člověk musel zažít v životě spoustu paradoxů, které život dal i vzal.

21.8.2017 v 12:07 | Karma článku: 11.73 | Přečteno: 361 |

Josef Prouza

Vize Česko 2040, tentokrát odporně politicky nekorektní

V poslední době se politici předhánějí v předkládání vizí budoucího vývoje ČR. Tak jsem i já roztrhal mlhy, vznášející se nad našimi světlými zítřky, a nahlédl do české kotliny roku 2040.

21.8.2017 v 12:02 | Karma článku: 31.11 | Přečteno: 858 | Diskuse
Počet článků 500 Celková karma 18.73 Průměrná čtenost 1018

Ten, který mluví se psy, lidem moc nerozumí a světu také ne, což mu ovšem nebrání se ke všemu vyjadřovat. 

Seznam rubrik

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.