Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zkouška sirén

7. 08. 2017 11:23:43
První středu v měsíci, přesně v 12:00, v souladu s varováním, se ozval zvuk, který mohl způsobit zkázu. Měl to být opojný zpěv, ale ke stěžni přivázaný rek slyšel jen kvílení. Co pak řekl posádce s voskem v uších, není známo.

Jak se z kouzelných pěvkyň z antické mytologie staly sirény, varující před bombardováním nebo ukončující pracovní dobu (to se už asi moc nepoužívá, asi proto, že pracovní doba bývá často ukončována individuálně), vědí jen bozi. I další význam onoho slova, tedy mořský savec, se málo podobá půvabné dívce, říká se mu také ochechule, což je u nás používáno jako nepříliš lichotivé označení jistého druhu dam. Ty se pak dělí (ty mořští savci, ne ty ženštiny) na kapustňáky a moroně. Jsou to zvířátka roztomilá, ale jak už bylo řečeno, luzným zjevem nelákají a rozhodně nepějí.

Fantazie tvůrců všelikých názvů nezná mezí a Homérovy eposy (s ohledem na ty Sirény Odyssea), se staly úplnou studnicí různých synonym, rčení, úsloví, symbolických přirovnání a okřídlených slov (dokonce i výraz „okřídlená slova“ pochází z Homérových eposů). Už jen jméno hrdiny je synonymem cestovatele, ale i důvtipného a lstivého lišáka, a odysea symbolizuje strastiplnou cestu v pravém, i v přeneseném významu. Když jsme u lidských postav eposu, tak Odysseova manželka Penelopa je zosobněním věrnosti, jméno Odysseovi milenky Kirké se pejorativně používá v souvislosti s proměnou mužů ve vepře a další milenka, nymfa Kalypsó, je předobrazem poněkud majetnické a velmi těžko opustitelné ženy. Méně známý je původ výrazu „mentor“, coby označení zkušeného staršího člověka, starajícího se o mladšího a méně zkušeného svěřence, kterému je rádcem a oporou. I ten je z Odyssei, je to jméno vychovatele Odysseova syna Telemacha. Sám Telemachos je jakýmsi prototypem vyzrávajícího mladého muže. Synonymem věrné služky je Odysseova kojná Eurykleia a věrnost psí zosobňuje rekův pes Argos, který se dočká návratu svého pána, a pak teprve v klidu skoná.

Jelikož je Odyssea vlastně volným pokračováním Iliady, vystupují v ní, byť třeba jen okrajově nebo jako Odysseova vzpomínka, postavy z prvního eposu, které jsou předobrazem různých lidských vlastností a typů: Krásná Helena, podvedený Meneláos, proutník Paris, udatný, ale taky trochu ješitný Achilles se svou legendární patou, hrdý Hector, věrný Patroklos, nejstarší s králů Nestor nebo bezcitný a panovačný Agamennon, který pro úspěch vojenského tažení proti Troji neváhal obětovat svoji dceru Ífigénii a pak málem způsobil rozkol v řadách Řeků nárokováním si Achilleovy Bríseovny. Populární je i trojský kůň, jako synonymum poněkud problematického daru (to je ten danajský dar) i jako čehosi, co si dobrovolně vtáhneme k sobě, a ono nám to způsobí zkázu nebo alespoň problémy.

Ale vraťme se k Odyssee. Z nadpřirozených bytostí v ní vystupujících je populární Kyklop (jmenovitě Polyfémos) jako synonymum kohokoli a čehokoli jednookého, Skylla s Charybdou si v podobě dvou oblud převzaly svoji antickou symboliku smrtícího útesu a víru, s čímž souvisí i rčení: „když nezahyneš v Charydbě, uchvátí tě Skylla“. Zmínka je i o Harpyjích, napůl ženách a napůl ptácích, které nejprve symbolizovaly bouři, ale později dostaly podobu připomínající spíše upíra, vysávajícího nás reálně i obrazně. Při Odysseově návštěvě podsvětí se nám připomenou Tantalova muka a nekonečně beznadějná Sisyfova práce. V eposu pochopitelně hrají významnou roli bohové se svou mocí a silou, ale také s tradičními neřestmi, slabostmi a obsesemi. Připomeňme si záletného Dia, zhrzenou Héru, zarputilého Poseidona, ješitného Apollona, mužatku Pallas Athénu, frivolní Afroditu, válkychtivého Árese nebo posla bohů Herma, který vedle diplomatického poslání rád intrikuje a podporuje všemožné šizuňky. Héra je z osobních i obecných důvodů Odysseovou ochránkyní, kdežto Poseidón z víceméně soukromých pohnutek jeho úhlavním nepřítelem.

Postavy i události eposů se však neodrážejí jen v umění a různých jazykových prostředcích a obecných názvech, ale i v terminologii odborné. Kromě všeobecně známé „achilovky“ nesou mytologické názvy tisíce (možná desetitisíce) odborných názvů živočichů a rostlin. Jenom u hmyzu, což je mi velmi blízké, lze nalézt zcela neuvěřitelné paralely mezi brouky motýly (a příslušníky jinými hmyzích řádů) a mytologickými postavami, místy a ději. Jenom u motýlů má až 20% rodových a druhových jmen něco společného s antikou. Někdy jsou ta jména velmi přiléhavá, jako třeba skarabeům podobný brouk valící si kuličku z trusu nazvaný rodovým jménem Sisyfos (druhové jméno je Schaeferi), jindy to nelze chápat jinak, než že příslušný entomolog byl kromě hmyzáků zamilován i do antické mytologie. Je známo, jak jsou mytologické postavy zastoupeny v astronomii, ale běžně se možná neví, že chemikové tímto způsobem pojmenovali osminu, tj. třináct chemických prvků, mimo jiné hélium, niob, plutonium, selen, tantal, titan a thalium. Podobně by se dalo pokračovat i v řadě jiných oborů.

Proč se právě Homérovy eposy Ilias a Odyssea tak zásadním způsobem zapsaly do kultury (a nejen kultury, ale i vědy) západní civilizace a proč ji dodnes (aniž bychom si toho mnohdy všímali) tak zásadně ovlivňují? Silnější dopad měla a má snad jen Bible, u které je to ovšem podloženo křesťanstvím a judaismem, tedy v Evropě dominujícími náboženstvími, přestože starozákonní příběhy mají podobný symbolický a alegorický charakter jako řecké mýty. V obou případech, a to u Homéra výrazněji, dominuje příběh nad nějakými náboženskými hledisky. V Bibli jsou příběhy zasazeny do systému věrouky a také určitých etických norem, kdežto řecké eposy si libují spíše pestrosti a bizarnosti příběhu. Nejenom lidé, ale i bohové jsou v nich omylní a chybující, stejně jako jednající pod vlivem svých emocí a povah. Myslí, že právě to je po celou dobu jejich historie, tedy zhruba 3000 let, tím, co nás tak fascinuje. Na fantastickém pozadí, ve fantastických kulisách se odehrává fantastický příběh osobnostně docela reálných postav.

Toto zamyšlení jsem začal psát ve středu 2. 8., chvíli po dvanácté, kdy mi ještě brněly uši od té sirény, která se line z tlampače umístěného v bezprostřední blízkosti našeho domu. Jak se mi to spojilo s odysseovskými Sirénami, to vědí jen bohové olympští.

Autor: Jiří Turner | pondělí 7.8.2017 11:23 | karma článku: 9.28 | přečteno: 455x

Další články blogera

Jiří Turner

Šedesátej vosmej, vole!

„To se nám na den osvobození, udělalo pěkně, co?“ „Co?“ „Je přece 21. srpen, ne?“ „Co?“ „Rusové, tanky, okupace...“ Útržek rozhovoru mezi starším mužem a mladým prodavačem mě přesvědčil o tom, že 21. srpen 1968 je už asi středověk.

21.8.2017 v 11:40 | Karma článku: 16.32 | Přečteno: 523 | Diskuse

Jiří Turner

Potvrzeno! Brouk Pytlík je nesmrtelný!

Mohlo by se zdát, že se to rozumí samo sebou, protože kreslení hrdinové jsou nesmrtelní z podstaty věci, ale nesmrtelný je zjevně i jeho předobraz, stejně jako používané příměry.

17.8.2017 v 12:05 | Karma článku: 15.92 | Přečteno: 899 | Diskuse

Jiří Turner

Mimozemšťané nad Letnou

Představte si, že by mimozemská entita monitorovala naši planetu a z časových důvodů nebylo možné sledovat celé území, a tak by si, bůh ví proč, vybrala malý prostor na pražské Letné. A zrovna v okamžiku fotbalového derby...

16.8.2017 v 11:32 | Karma článku: 9.42 | Přečteno: 351 | Diskuse

Jiří Turner

Ohrožení tradiční rodiny - pražský prejt

Během uplynulého víkendu bylo vše pečlivě semleto, okořeněno a posléze i upečeno. Naštvané matky, Aliance pro rodinu, D.O.S.T. a jim podobní kulináři dodali té tradiční české pochoutce patřičnou pikantnost.

14.8.2017 v 11:18 | Karma článku: 20.04 | Přečteno: 1306 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jarmila Kamenáčová

Zahrada plná dobromysli

Naší velkou zahradou prorůstá mnoho bylin - bršlice, kontryhel, jitrocel, pampeliška... a také dobromysl.

21.8.2017 v 15:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 38 | Diskuse

Petr Omelka

Divoká Grace O´Malley - královna Irska a pirátů...

...a také žena, o které se pějí písně, píšou romány a hrají divadelní hry. Mnozí Irové dokonce tvrdí, že Grace O ́Malley znamená samo Irsko.

21.8.2017 v 14:04 | Karma článku: 8.33 | Přečteno: 128 | Diskuse

Libuse Palkova

Pravda utopená ve víně

Hledání pravdy je složité, někteří lidé byli pro pravdu i upalováni. A přitom pravda je pojem velmi relativní až subjektivní, protože záleží na úhlu pohledu a osobní zkušenosti. Existuje vůbec něco jako pravda absolutní?

21.8.2017 v 10:49 | Karma článku: 9.18 | Přečteno: 307 | Diskuse

Libuse Palkova

Existují v Evropě hranice?

Vstupem do Schengenu hranice sice zmizely, ale přesto člověk pozná, když přejede z jednoho státu do jiného-a nejen proto, že se změní nápisy. Jednou jsem vezla skupinu Amíků z Německa do Prahy a jejich vedoucí mě pěkně naštvala

20.8.2017 v 22:27 | Karma článku: 22.10 | Přečteno: 985 | Diskuse

Jan Tomášek

Žebrák - hrad a podhradí

Nedávno jsem psal o pražských hradech Václava IV a dnes si dovolím pozvat na malé zastavení na patrně nejoblíbenějším mimopražském hradě tohoto krále - totiž Žebráku. Pozornost bude ovšem zaměřena spíše na jeho podhradí.

20.8.2017 v 21:51 | Karma článku: 9.44 | Přečteno: 257 | Diskuse
Počet článků 500 Celková karma 18.73 Průměrná čtenost 1018

Ten, který mluví se psy, lidem moc nerozumí a světu také ne, což mu ovšem nebrání se ke všemu vyjadřovat. 

Seznam rubrik

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.