Jaký je rozdíl mezi Krymem a Kosovem?

17. 11. 2017 0:15:43
Prý žádný. Evropská unie to tak chybně měří dvojím metrem. Já bych řekl, že je to jako rozdíl mezi virózou a ožralstvím, při troše fantazie, s vírou a s notnou dávkou publicity to může vypadat podobně. Ale není to ani podobné.

Na úvod je asi vhodné uvést, že na dvojí metr EU v přístupu k událostem v Kosovu a k anexi Krymu upozornil Miloš Zeman v rozhovoru pro agenturu TASS (Telegrafní agentura Sovětského svazu)* před svou návštěvou Sovětského svazu (už se má říká Rusko, ale ten původní název je asi případnější, což je patrné i z názvu té agentury). Nemíním v tomto článku rozebírat, proč něco takového říká český prezident, chci zde pouze porovnat ony události na základě faktů, a ne jako projev rektálního horolezectví přes Kremelskou zeď.

Když se podívám na obě události nejdříve velmi obecně, nenapadá mě, v čem by tak asi mohly být pro někoho podobné. V případě války v Kosovu se jednalo o konflikt uvnitř samostatného suverénního státu – Svazové republiky Jugoslávie, kde proti sobě po oboustranných incidentech stanuly v provincii Kosovo armáda Svazové republiky Jugoslávie a Kosovská osvobozenecká armáda a zasáhlo tam nadnárodní organizace bez jakýchkoli územních nároků. V druhém případě vojska jednoho suverénního státu obsadila území jiného suverénního státu, tedy proběhla tzv. anexe. V tomto místě bych tak mohl článek ukončit s konstatováním, že srovnávat tyto události je hovadina.

Podívejme se na to ale podrobněji, nějaký podobný prvek třeba najdeme. Kosovo získalo v roce 1990 status federativní republiky v rámci SFRJ a o rok později vyhlásilo nezávislost, kterou však federální vláda neuznala, protože byla v rozporu s Ústavou. (V tomto ohledu to je velmi podobné s aktuální situací v Katalánsku, pochopitelně bez těch etnických konfliktů). Následně Kosovská osvobozenecká armáda započala s teroristickými útoky a s provokacemi proti kosovským Srbům i kosovským Albáncům, kteří v té době byli ještě větší měrou na straně federálních sil. Postupně se v Kosovu rozhořel konflikt, který byť vyvolaný separatisty, měl nakonec za následek bezprecedentní násilí páchané jugoslávskou armádou na civilním obyvatelstvu. V té době (1998) se USA a NATO od celé záležitosti distancovaly, NATO zasáhlo až v březnu 1999, kdy už občanská válka se zvěrstvy na obou stranách nešla diplomatickou cestou zastavit. Vojenská operace byla namířena proti Srbsku, které v červnu téhož roku stáhlo svá vojska z Kosova a toto území přešlo pod mezinárodní správu. Hodnocení těchto událostí je komplikované. Mezinárodní společenství zasáhlo zcela jistě pozdě, letecké útoky nebyly díky vetu v OSN ze strany Ruska a Číny zcela legitimní a byly vedeny jen proti jedné straně. Na druhou stranu bylo zamezeno rozšíření konfliktu a pravděpodobně i dalším velkým ztrátám na životech civilního obyvatelstva. **

Obsazení Krymu Ruskem nepředcházely žádné významné národnostní ani etnické nepokoje, ani referendum, které by vyjádřilo vůli ruského obyvatelstva na poloostrově. Byla to spíše reakce na změnu kursu Ukrajiny směrem k EU po pádu Janukovyčova režimu. Na Krymu sice proběhly demonstrace prorusky orientované většiny, ale nedošlo k žádným ozbrojeným konfliktům. V únoru 2014 klíčové objekty na Krymu náhle obsadili neoznačení příslušníci ruských speciálních sil a následně došlo v rychlém sledu k přeobsazení krymského parlamentu a ustanovení nové vlády. Ta popřela legitimitu ukrajinské vlády a naopak potvrdila připojení k Rusku. Posléze obsadila Krym regulérní armáda a ve vyhlášeném referendu většina obyvatel souhlasila s připojením k Rusku. Anexe Krymu proběhla vcelku pokojně, ale byla zcela v rozporu s mezinárodním právem. Byl to také pouze mocenský počin, protože obyvatelé Krymu nebyli v žádném bezprostředním ohrožení ze strany Ukrajiny. Jinými slovy se mohl Krym připojit k Rusku na základě vůle jeho obyvatel a po finančním vyrovnání, a to postupným procesem.

Ptám se tedy znovu: kde hledat ony podobnosti a onen dvojí metr? Podobnost v podobě selhání se nabízí v tom, že v počátcích konfliktu v Kosovu mezinárodní společenství reagovalo opožděně a v případě Ukrajiny EU naopak příliš aktivně podporovala ukrajinský převrat, což vyvolalo nelibost u prorusky orientovaného obyvatelstva a Ruska samotného, které cítilo ohrožení ve své zájmové oblasti. Angažovanost nadnárodních organizací i samostatných států v řešení konfliktů uvnitř jiného státu je vždy problematická, nicméně svět by neměl nečinně přihlížet bezpráví a násilí páchaném na civilním obyvatelstvu. Na druhou stranu mocenské zásahy států do suverenity jiných států by neměly zůstat nepotrestány a v žádném případě by neměly být relativizovány, a už vůbec ne účelově spojovány s neexistujícími historickými paralelami.

Poznámky:

*Současný plný název zní: Информационное телеграфное агентство России – Телеграфное агентство Советского Союза, česky: Informační tisková agentura Ruska – Telegrafní agentura Sovětského svazu

** Na přelomu roku 1998 a 1999 jsem pobýval v Jugoslávii u svých srbských přátel, těžko mi tak lze podsouvat nějaké protisrbské nebo proseparatistické postoje. Ač jsem se o události v Jugoslávii hodně zajímal a během občanské války i v průběhu náletů NATO jsem mluvil s řadou osobně zainteresovaných lidí, nedovedu dodnes k událostem zaujmout jednoznačné stanovisko, zůstala ve mně asi už do smrti jen hrůza z toho, co dokáže s lidmi udělat „dobře“ podchycená nacionální, rasová a náboženská nenávist.

Autor: Jiří Turner | pátek 17.11.2017 0:15 | karma článku: 21.94 | přečteno: 1037x

Další články blogera

Jiří Turner

Ta politika je ale svinstvo!

Při vhledu do Sněmovny to ledaskoho napadne. Též takto reagujeme, chceme-li se od politiky distancovat. Politika je ovšem základem společenského uspořádání a je taková, jací jsou občané, z jejichž vůle se jiní politiky stávají.

20.3.2024 v 11:26 | Karma článku: 19.95 | Přečteno: 389 | Diskuse

Jiří Turner

Tomáš Klus, Tomáš Halík a jiní „pomatenci“

Co intelektuál, to antisemita a nepřítel Izraele a FF UK jako líheň „hamásníků“. A pak tu máme ty naše angažované umělce, jako je Klus. Emoce, které vyvolává palestinsko-izraelský konflikt, už asi mnohým trochu zatemňují mozek.

18.3.2024 v 11:05 | Karma článku: 38.14 | Přečteno: 10632 | Diskuse

Jiří Turner

Hloupí Švédové vstupují do NATO a prozíraví Slováci možná opráší Varšavskou smlouvu

A kdo ví, třeba se k nim společně s Maďary přidáme časem taky, a jako za starých dobrých časů zatneme západním imperialistům tipec. Rusové přeci nejsou a nikdy nebyli agresoři, ale jenom si hájili a hájí své zájmy.

12.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 45.04 | Přečteno: 7335 | Diskuse

Jiří Turner

Když se ti líbí více slovenská zahraniční politika, tak se na to Slovensko vrať!

Když se bratr bratří s nepřítelem, tak to rodinným vztahům moc neprospívá. V ruské státní televizi se seriózně diskutuje o bombardování evropských měst a slovenští politikové utužují přátelské vztahy s Putinem a Fico žvaní o míru

7.3.2024 v 10:13 | Karma článku: 43.66 | Přečteno: 5239 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 24.95 | Přečteno: 487 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.71 | Přečteno: 463 | Diskuse

Michal Sabó

Rudá záře nad Moskvou aneb mají teroristi právo na soucit?

Útok v Rusku, při němž útočníci v koncertním sále na okraji Moskvy v pátek zabili nejméně 133 lidí a mnoho dalších zranili, nám nastavil zrcadlo. Máme Rusko litovat?

26.3.2024 v 7:13 | Karma článku: 36.52 | Přečteno: 2302 | Diskuse

Bohumír Šimek

Je Babiš bezpečnostní riziko?

Mimořádná schůze sněmovny, tentokrát svolaná vládní pětikoalicí, které přetekl kalich trpělivosti, a která zvažuje riziková chování opozice, a opozice obviňující z bezpečnostního rizika vládu. Kdo má pravdu?

25.3.2024 v 18:15 | Karma článku: 22.86 | Přečteno: 648 | Diskuse

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...