„Mámo, pojď si to poslechnout, ten Drahoš je chemik, stejně jako ta Merkelová!“

„No opravdu, táto, to bude nějaké celosvětové spiknutí chemiků! A nebyli ti ilumináti také chemici?“ „No jakpak by ne? Bavorští ilumináti začali jako chemici a skončili jako fašisti. No a pokračuje to dodnes, tohle je důkaz!“

Vladimir Vysockij kdysi napsal „Dialog u tělevizora“ (?????? ? ??????????), který se sice netýká výše uvedeného tématu, ale vyjadřuje naivitu některých lidí civících „na bednu“ (dneska na desku), a na základě onoho civění uvažujících.  V mém případě je to fiktivní dialog, který ovšem patrně má někde svoji reálnou podobu, protože na koho by jinak cílily ony šířící se absurdní fantasmagorie, když ne na prosťáčky, kteří jsou něčemu takovému schopni uvěřit. V této souvislosti jsem zaznamenal spekulace, že Jiří Drahoš je iluminát, zednář a člen Římského klubu.

Začal bych od konce. Římský klub je jakési volné sdružení významných intelektuálů, vědců, umělců, panovníků a politiků, jehož českou pobočku zakládali mimo jiné Miloš Zeman a Václav Havel, který byl do své smrti jeho čestným předsedou. Členem Římského klubu byl, a patrně stále je, i Jiří Drahoš – je to zcela veřejná informace. A nutno říci, že je to pozitivní skutečnost, neboť je tam ve velmi dobré společnosti.

Ilumináti, které nejčastěji spojujeme s bavorskými ilumináty, vznikli jako osvícenecká společnost (z latinského illuminatio – osvícení) již v 15. století a v pozdějším boomu různých tajných společností se různě prolínali s martinisty, rosenkruciány, novotempláři a svobodnými zednáři, o kterých ještě bude řeč.  Jejich působení a význam osciluje od šíření a prosazování osvíceneckých myšlenek, na základě kterých propukla Velká francouzská revoluce, po různé alchymistické a kabalistické spolky, které naopak šířily bludy zabalené do provokativního hávu tajemství a mystiky. Do dnešních dnů přežili Ilumináti jako velmi výživné literární téma, kterým se často inspirují různí pomatenci a lovci záhad. Pokud u nás působí nějaké iluminátské spolky, jako že asi působí, tak jejich členové to berou jako hru, anebo jsou to výše zmínění pomatenci. Že by se tímto způsobem angažovali universitní profesoři a akademici, mi přijde hodně nepravděpodobné, což dotvrzuje to, že nikdo nepodal na podporu takové teorie žádný důkaz.

Se svobodnými zednáři je to poněkud složitější, jejich vznik se váže ke středověkým stavitelským cechům, které si úzkostlivě střežili svá tajemství. Z doby18. a 19. století, kdy všemožná tajná bratrstva byla neodmyslitelnou součástí společnosti, vyšli zednáři jako elitářská organizace sdružující, podobně jako zmíněný Římský klub, různé významné osobnosti. To platí i pro století dvacáté, kdy činnost bratrstva poněkud ztrácí svůj mystický obsah a zednáři jsou spíše silou prosazující humanistické a pokrokové ideály, byť s udržováním určitých tradičních procedur a se striktně neveřejným působením. Zednářství mělo svůj podíl na vzniku Spojených států amerických a jen pro zajímavost, členem zednářské lóže byl rovněž Wolfgang Amadeus Mozart. Jedna z jeho nejslavnějších oper, Kouzelná flétna, je věnována právě vídeňským svobodným zednářům. Mezi zednáře se tak v českých zemích řadí osobnosti jako T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Karel Čapek, Jan Neruda, Zdeněk Štěpánek a mnoho jiných. Spekuluje se i o Václavu Havlovi. Jestli je Jiří Drahoš zednářem, nebude to nikterak šířit, nicméně to není nic, co by prezidentského kandidáta jakkoli hendikepovalo.

Na druhou stranu existuje jakási zkratka, která manipulativně podsouvá nějaké pochybnosti nebo „podezřelé“ okolnosti. S pomocí této zkratky se určitému druhu lidí začne vytvářet v mozku specifické spojení někoho s něčím. Ti lidé sice nedokáží  říci s čím, ale emocionálně to působí negativně: "Ono to nebude samo sebou, že je takový slušný a korektní, to on určitě něco skrývá. Dejme si na něj pozor! Zeman se sice schová amorálně, nekorektně, ale je ve svých obsesích a zlomyslnostech čitelný – srdce na dlani!"

V tomto svém přístupu svoji orientaci na Rusko a Čínu Miloš Zeman nikterak netají, kdežto Jiří Drahoš je díky svým utajeným aktivitám dost možná spolčen s kancléřkou Merkelovou, kterážto je patrně členkou nějaké organizace, usilující o ovládnutí světa muslimy.  Proto se přece také pan profesor chová v diskusích na toto téma tak korektně a neutrálně. Naoko se staví proti migraci i šíření islámu, ale bůh ví, jaké spřádá plány. Kdyby byl opravdu proti, řekl by přece: „zakažme islám, deportujme a střílejme muslimy!“

Získá-li někdo takové pocity, je asi těžké ho přesvědčit o něčem jiném. Konečně celý život se občas setkávám s názorem, že chemici jsou jaksi z podstaty věci podezřelá individua. Takže, bacha na ně! Na Merkelovou, na Drahoše a na blogu i na Turnera, kterýžto je také chemik.