Rodinná diagnóza Klausů

Budou to geny! Nedokážu si totiž vysvětlit, proč by jinak vzdělaní, schopní a chytří mužové začali jen tak vymýšlet nesmysly, o kterých musí vědět, že to nesmysly jsou, a jejich prezentace má pouze ten efekt, že vzbudí pozornost.

Nechci tvrdit, že bych Václava Klause staršího nějak bezmezně miloval, ze bych v minulosti ze všemi jeho myšlenkami i činy sympatizoval, ale respektoval jsem ho. Určitá porucha osobnosti způsobená patrně dlouhodobým působením v politice se u něho začala projevovat ještě dříve, než se stal prezidentem a později exprezidentem. Klaus žil ve stínu Václava Havla, a evidentně ho to hodně trápilo. Když se stal prezidentem, tak počal, ale bohužel bez noblesy, charismatu a uměleckých vloh svého jmenovce, oblažovat svět i jinak, než jen jako politik a ekonom. Jako by mu nejvyšší ústavní funkce a nadání pro určité ekonomické vizionářství nestačily. Začal ze sebe dělat blázna skrze svá ekologická a klimatologická moudra a aktuálně dovádí svůj politicko - ekonomický pragmatismus do stavu, kdy otevřeně podporuje totalitní režimy.

Než vstoupil Václav Klaus mladší do politiky byl jedním z mých nejoblíbenějších glosátorů naší politiky a společnosti. Měl jsem, a stále mám, respekt k jeho myšlenkám ohledně pedagogiky. Tím to ale bohužel končí. Vůbec mi nevadí, že je takovým enfant terrible své mateřské strany, ba právě naopak, mrzí mne však, že se "potatil" v tom, jak svůj politický pragmatismus aplikuje v otázkách zahraniční politiky. Jeho otevřeny odklon o Západu a takový lidový, skoro až naivní euroskepticismus jsou pro mě jen těžko akceptovatelné ideje. V jiném ohledu naopak činí kroky, které nejsou pragmatické, ale naopak poněkud šílené a jediným efektem je, že jimi pouze zviditelňuje svoji osobu.

Skupina poslanců v čele s Václavem Klausem chce trestat omezování svobody projevu na veřejných sociálních sítích. Za mazání příspěvků uživatelů by provozovatelům nebo správcům těchto internetových platforem hrozilo podle navrhované novely trestního zákoníku až tříleté vězení, zákaz činnosti nebo peněžitý trest. Předlohu podepsaly tři desítky poslanců z ODS, ANO, SPD, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a STAN. Obecná idea omezování svobody projevu je sama o sobě určitě správná, ale takto postavená zákonná norma je zcela absurdní, a Václa Klaus mladší to bezpochyby ví. Vyvolat společenskou diskusi lze rozhodně i jinak, než předložením zcela nereálného a právně nepodchytitelného zákona.

„Nelze akceptovat koncepci svobody projevu spočívající v tom, že osoby soukromého práva jsou nuceny k tomu, aby pro realizaci této svobody pro jiné subjekty soukromého práva aktivně vytvářely podmínky. Povinností odpovídající svobodě projevu (právu na svobodný projev) totiž není vytvářet pro její realizaci aktivně podmínky, nýbrž tuto svobodu projevu nerušit,“ zní jedna právní analýza, která i laikovi dává smysl, stejně jako vyjádření: „Nelogičnost navrhované právní úpravy, která znemožňuje jejím adresátům (slovy návrhu provozovatelům či správcům veřejně přístupné elektronické sociální sítě či jiné platformy‘) předem rozlišit, zda jednají v souladu s právem anebo protiprávně, by v praxi nutně vedla k absurdním situacím, v nichž by s cílem dostát povinnostem uloženým jedním zákonem porušovali povinnosti či zákazy stanovené zákonem jiným.“

Dřívější analýzy Václava Klause mladšího mě „bavili tím“ , že jejich podstatou byl takový ten zdravý rozum a obecná snaha vše, včetně zákonů zjednodušovat. Myslím, že máme v jádru dobrý právní systém, který však občas kolabuje díky naprosto absurdnímu množství právních norem a jejich špatné vymahatelnosti. Vymýšlet další zákony, jdoucí protichůdně proti stávajícím i proti samotnému smyslu práva, které by navíc byly prakticky nevymahatelné, je krokem zpět. Řekl bych, že jedním z úkolů politiků by mělo být spíše poukazovat, a i na svém osobním příkladě demonstrovat normy etické, které mohou v mnoha případech nahradit normy právní. Bohužel vrcholní politikové nám dávají příklad zcela opačný. To asi není příklad Václava Klause, ale očekával bych, že právě silným apelem na dodržování stávajících zákonů včetně ústavy, ústavních zvyklostí a obecných etických norem se bude prezentovat politik tohoto typu, nikoli něčím výše uvedeným. Že to tak není mi přijde jako velká škoda.