Zamyšlení nad zatuchlostí českého disentu (polemika s článkem paní Krusic)
Článek paní Krusic (čtěte zde) mě nepřivedl k nějaké kritice slovo od slova, spíše, jak název napovídá, k zamyšlení se nad českým disentem po třiceti letech. Autorka článku si bere na pomoc Spinozu, aby vysvětlila, že na příslušnou problematiku (stejně jako asi i na problematiky jiné) je třeba použít hlavně intuici. Osobně se přimlouvám spíše za používání rozumu a zapracování obecně známých faktů.
Myslím si, že pokud se někdo vydá právě touto cestou (teď nemyslím tu intuici), měl by brzy dojít k tomu, že je těžké hodnotit český disent po třiceti letech jako celek. A kdybychom se přenesli v čase třeba o čtyřicet, padesát let zpět, zjistili bychom, že jako homogenní útvar by nebylo možné náš disent posuzovat ani v reálném čase. Součástí toho, co se později stalo podstatou tohoto pojmu, bylo jakési volné hnutí lidí různého charakteru, zaměření, různého vzdělání, různých cílů a různých prostředků odporu či protestu, který byl obecně naopak tím jediným spojujícím článkem.
Mezi disidenty najdeme tak bytostné intelektuály, jako byl filozof Jan Patočka, na jehož myšlenky navázali mnozí včetně Václava Havla, byli to undergroundoví hudebníci a literáti, jako „Plastic People“ nebo Magor Jirous, režimem perzekuovaní herci a divadelníci, které může reprezentovat nedávno zesnulá Vlasta Chramostová, pronásledovaní duchovní mezi které, světe div se, patřil i nynější kardinál Dominik Duka, reformní komunisté z konce 60. let, lidé živící si svou zášť k režimu jen na základě pozbytí rodinného mění a také jedinci, kteří s režimem, proti kterému se vymezovali, počali asi z různých pohnutek a s různou intenzitou nakonec spolupracovat, což většinou vyšlo na světlo světa až po listopadu 1989. Jako širší součást jakési opozice vůči režimu je možné chápat i ty, kteří se za tímto účelem nijak neorganizovali, ale vedli si stále svou, odmítali dělat to, co po nich bylo žádáno, říkali, co si mysleli a neříkali, co si nemysleli. Zvláštní kategorií pak jsou ti, kteří „bojovali“ proti režimu na dálku, tj. někteří emigranti.
Velmi pestrý byl osud disidentů po změně režimu. Stali se z nich v čele s Václavem Havlem významní politikové, které někdy novodobá politika hodně změnila, mnozí získali významné funkce, někteří, aniž by pro ně měli kromě své disidentské minulosti řádné předpoklady. Disidenti z řad umělců byli po revoluci často preferováni, což bylo určitým logickým aktem odškodnění za roky strávené v umělecké izolaci. Mnozí toho skvěle využili, ale jiní ne. Pronásledovaní kněží získali významné církevní posty, s čímž někteří z nich naložili velmi zvláštně. Do služby nového režimu se přihlásili i emigranti, někteří s pokorou, jiný s nadutostí těch, co přichází ze světa, kde všichni vědí jak na to.
To vše logicky počalo formovat pohled majoritní, nedisidentské společnosti na konkrétní lidi i na disent jako takový, což trvá dodnes. Stalo se aktuální módou si na český disent s gustem plivnout. Myslím si, že kromě toho, že se to nedá udělat paušálně, jsme svědky podivných paradoxů. Jsou celebrováni i ti, kteří evidentně pochybili a zaprodali se režimu v podobě konfidentů, jako například Karel Srp, a naopak jsou pod palbou kritiky i ti, kteří v jistém smyslu zůstali disidenty do své smrti či do dnešních dnů, kdy vystupují jako aktivisté proti různým projevům režimu současného. V některých případech je současné amorální chování bývalých disidentů zbytečně spojováno s tím, jak působili kdysi. Jindy může neustálé poukazování na něčí zásluhy působit až otravně, a to zvláště v případech, kde jsou ty zásluhy diskutabilní.
Jsem přesvědčen, že není nikterak komplikované zaujmout postoj, kterým může být vyjádřeno, že je zbytečné řešit ty, co pochybili. Optimální mi přijde, nechat je být. Naopak je dobré ocenit (a tím myslím spíše morálně) ty, kteří si nejprve nezadali a ani později se nezpronevěřili svým zásadám a nezneužili svého postavení. Není to vždy lehké, protože se zaujmutím tohoto postoje souvisí i určitá vlastní sebereflexe. Lidé stateční, zásadoví a morální v nás často vyvolávají pocit studu. Je smutné, když se tato emoce přetaví místo do zmíněné sebereflexe do nenávisti k tomu, kdo se zachoval lépe než já, a kdo se třeba lépe chová i nyní.
Jiří Turner
Už začínám věřit tomu, že ANO příští parlamentní volby nevyhraje
Proč? Inu proto, že část aktuálně nespokojených voličů pochopí, že Babišovo hnutí není konstruktivní politickou silou, ale spíše destruktivní „sektou“.
Jiří Turner
Křtili Spiknutí
Zeman, Hašek, Volfová, Duka, Paroubek, Bohdalová, Mynář, Balák, Bobošíková, Lipovská, Slováček, Foldyna, Ovčáček, Konečná. Chyběl Sládek, Vandas a Rajchl. I tak: Tým snů!
Jiří Turner
V kolika letech bych si zasloužil jít do důchodu?
Už jsem tam měl dávno být a brát přitom pěkný balík. Dřel jsem jako kůň a také jsem se staral o kupu dětí. Jsem moc rád, že si pan předseda Babiš myslí totéž.
Jiří Turner
Jestli ti odpůrci elektromobility náhodou netrpí neofobií?
Když vyjely první automobily se spalovacím motorem, před kterými běhal běžec s praporkem, zastánci koňských spřežení říkali, že tudy jistě cesta nevede.
Jiří Turner
Podpořil jsi Pellegriniho? Tak u nás končíš!
Jakmile se objevila zpráva, že firma Renault ukončila spolupráci s MMA zápasníkem Attilou Véghem, protože ve slovenských prezidentských volbách podpořil Petera Pellegriniho, objevily se hlasy, že se vrací totalitní praktiky.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
KOMENTÁŘ: Kdo zabil penzijní reformu? Svůj díl nesou vláda i opozice
Premium Ani po dvaceti letech diskusí se nedočkáme konsenzuálně přijaté reformy penzí, ale jen...
Seniorka při vystupování spadla pod tramvaj a zemřela, policie stíhá řidiče
Obviněním řidiče tramvaje z usmrcení z nedbalosti skončilo po více než půl roce vyšetřování loňské...
Podezřelé nákupy zbraní se mají hlásit už od července, schvaluje vláda
Prodejci mají mít už od července povinnost hlásit podezřelé nákupy zbraní. Počítá s tím novela...
Spolužáka kopali i bili pěstmi, za surové napadení dostali mladiství podmínku
Okresní soud v Děčíně rozhodl o podmíněných trestech pro dva mladistvé, kteří loni v září brutálně...
Pronájem kanceláře 49 m2 - HOUSE 64, Zlín
Šedesátá, Zlín
12 490 Kč/měsíc