Mediální ghetto

22. 10. 2019 11:15:09
Svoboda projevu a svobodný přístup k informacím nejsou žádnou zárukou svobodného myšlení. Myslím, že mnoho lidí tuto svobodu nepotřebuje a možná ani nechce. Někomu třeba komplikuje život i možnost volby.

Zní to možná jako fráze, ale jsem přesvědčen, že kromě určitých atributů svobody „vnější“ existuje i jakási svoboda „vnitřní“, kterou často nelze zlomit ani odepřením oněch obecných principů svobodné společnosti. Stejně jako byli a jsou lidé, kteří si uchovali svou osobní svobodu v dobách a místech nesvobody, tak jsou tací, kteří nejsou svobodní, přestože jim svobodu nikdo neupírá.

Svobodu projevu a svobodu přístupu k informacím i názorům lze také v jistém smyslu zneužít. Stejně jako počne být v okamžiku společenské změny zneužívána demokracie, kterou někteří pochopí jako vytvoření prostoru pro často beztrestné porušování různých pravidel, tak je možné i svobodu projevu využít ke lhaní, zkreslování a všemožné propagandě. Působí to podivně zvláště tehdy, stane-li se onou společenskou změnou pád režimu, který se ve lhaní, zkreslování a bezuzdné propagandě přímo vyžíval.

Spojí-li se neochota využívat průběžně různé možnosti volby a touha poslouchat a číst jen to, se mi líbí s vyjadřováním právě pouze toho, co určité skupině lidí vyhovuje, vznikne jakýsi uzavřený systém konzumenta, autora a často i provozovatele určitého média, pro což se hodí právě výraz „ghetto“. Prvotní pohnutky asi nebývají nahodilé, ale časem se autoři a jejich čtenáři (diváci či posluchači) začnou vzájemně utvrzovat v tom, že jak informace, tak jejich hodnocení a z toho plynoucí názory jsou správné. Všichni čerpají ze svého „důvěryhodného“ zdroje a onen zdroj se cítí být důvěryhodný, protože má ty, kteří z něho čerpají.

Každé ghetto má svá nepsaná pravidla, přičemž obecně platí, že dostat se do ghetta je poměrně snadné, ale opustit ho je naopak těžké a mnozí, kterým se i faktické ghetto podařilo opustit, dobře vědí, že si ho ještě dlouho nosí v sobě. Takto nazvaný systém má nejen svůj specifický slovník, svá témata, své rituály, své prostředky, ale také svou morálku, což ti zvenku často nechápou nebo jim to přijde zcela absurdní.

Pokud do takového systému (a teď už mluvím o mediálním ghettu) vstoupí někdo cizí, někdo zvyklý na názorovou pestrost, různé pohledy a různé zdroje informací, získá pocit, že se octl v blázinci, ve kterém personál i chovanci ignorují reálný stav tohoto světa, protože žijí v jakémsi vlastním matrixu. Podobným způsobem asi fungují náboženské sekty nebo třeba různá sdružení esoteriků. Ti všichni mají svá dogmata, své pravdy a z vnějšího světa si berou pouze to, co se jim hodí do jejich výkladu. Myslím, že to není nic nového, ale nové mi přijde to, že se ze společenské anomálie pomalu stává jakýsi společenský standard a anomálií budou možná brzy ti, kteří žijí před zdí onoho blázince.

Možná tak příměr blázince není vůbec dobrý, protože pojem blázna často definuje jen pohled majority na minoritu. Normální je to, co dělá většina, nenormální je chování menšiny. Možná jsme ve stavu, ve kterém se areál dvou či více ústavů stále rozrůstá a prostor mezi nimi stále zmenšuje. Mimo ghetto žijící jedinci se pak dostávají pod palbu kritiky ze všech stran a názoroví odpůrci a nepřátelé se v jistých ohledech vzájemně respektují. Proto se různá pochybná média tak ráda pouští například do médií veřejnoprávních. Zastávají patrně názor, že různí extrémisté patří k jakési stejné kastě, a že problém je s těmi, kteří do žádné kasty patřit nechtějí, a přitom jsou vůči všem kastám kritičtí.

Postavil jsem teď na základě pojmů „veřejnoprávní média“ a „extrémisté“ určité dogma, ale to pouze pro názornost. Reálně to tak nefunguje, svět je mnohem pestřejší. Jistě i ve veřejnoprávních médiích vznikají různá dílčí ghetta a řada soukromých médií se pokouší v rámci možností daných vlastníky o slušný a racionální přístup. Vůbec si také nedokážu představit, jak velký je který segment, a jak vůbec nějaké segmenty rozlišovat. Vlastně vůbec nevím, kolik lidí žije oněch informačních a názorových ghettech, kolik z nás (píši záměrně „Z NÁS“) si uvědomuje, že tam již jsme, a kolik z nás více či méně úspěšně bojuje o to, abychom zůstali vnitřně svobodní?

Autor: Jiří Turner | úterý 22.10.2019 11:15 | karma článku: 13.40 | přečteno: 466x

Další články blogera

Jiří Turner

Tomáš Klus, Tomáš Halík a jiní „pomatenci“

Co intelektuál, to antisemita a nepřítel Izraele a FF UK jako líheň „hamásníků“. A pak tu máme ty naše angažované umělce, jako je Klus. Emoce, které vyvolává palestinsko-izraelský konflikt, už asi mnohým trochu zatemňují mozek.

18.3.2024 v 11:05 | Karma článku: 30.51 | Přečteno: 5332 | Diskuse

Jiří Turner

Hloupí Švédové vstupují do NATO a prozíraví Slováci možná opráší Varšavskou smlouvu

A kdo ví, třeba se k nim společně s Maďary přidáme časem taky, a jako za starých dobrých časů zatneme západním imperialistům tipec. Rusové přeci nejsou a nikdy nebyli agresoři, ale jenom si hájili a hájí své zájmy.

12.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 45.00 | Přečteno: 7243 | Diskuse

Jiří Turner

Když se ti líbí více slovenská zahraniční politika, tak se na to Slovensko vrať!

Když se bratr bratří s nepřítelem, tak to rodinným vztahům moc neprospívá. V ruské státní televizi se seriózně diskutuje o bombardování evropských měst a slovenští politikové utužují přátelské vztahy s Putinem a Fico žvaní o míru

7.3.2024 v 10:13 | Karma článku: 43.60 | Přečteno: 5205 | Diskuse

Jiří Turner

U nás mají Babišem vychovávaní důchodci třicetiprocentní přirážku

„Tak to máme cappuccino, koláčky, velkou becherovku, buřtíky a pivečko. Dělá to 275 korun.“- „A důchodcovská sleva by, pane vedoucí, nebyla?“- „Nebyla, ale mohu vám naúčtovat třicetiprocentní důchodcovskou přirážku!“

5.3.2024 v 12:09 | Karma článku: 43.98 | Přečteno: 12319 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Můj syn

Vždy jsem si přála mít tři syny. Jenže člověk míní a Osud mění. Nakonec zůstalo jen při jednom synovi.

19.3.2024 v 6:37 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 37 | Diskuse

Olga Medová

Útřivé

Nevstoupíš dvakrát do stejné... lavice. Lavice Dejvice, rýmovačka...Budova Fakulty architektury od Aleny Šrámkové. Plně obsazené řady. Přednášející za katedrou. Prezentace s fotografiemi.

18.3.2024 v 23:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 | Diskuse

Pavel Nitka

Jaký to je milý dědeček aneb Stářím moudrost nezískáš...

Vždyť určitě celý život pracoval, staral se o své blízké, jedl jen kvalitní potraviny a nikdy na veřejnosti nemluvil sprostě. Dokonce i mouchám vyrobil ve své dílně krmítko...

18.3.2024 v 19:20 | Karma článku: 8.80 | Přečteno: 263 | Diskuse

Ján Chomík

U kaderníka

Márne sa snažím spomenúť si, kedy som bol prvýkrát u kaderníka. Je to však pravdepodobne jedna z tých spomienok, ktorú moja pamäť už definitívne pochovala.

18.3.2024 v 18:37 | Karma článku: 5.18 | Přečteno: 88 | Diskuse

Josef Ulman

Ja ně prarassijskij...!

Včera jsem na jednom fóru dostal tip na video nechvalně proslulého Petra Hájka, ve kterém dělá rozhovor s Jindřichem Rajchlem.

18.3.2024 v 10:10 | Karma článku: 21.08 | Přečteno: 542 | Diskuse

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...