Přelaďte si na COVID-1, COVID-2, COVID-3, COVID-Sport, COVID-Art a COVID-D!

Udělejte to, pokud vás dostatečně nevyděsí COVID-Nova, COVID-Prima nebo COVID-Dnes či COVID-Seznam. Můžete ovšem také všechno povypínat nebo si na „covidových“ médiích vybrat třeba stanovisko profesora Žaloudíka.    

Začínám poněkud atypicky odkazem právě na  https://www.extra.cz/profesor-zaloudik-ct-se-s-koronavirem-zblaznila-rakovina-zabiji-osmdesat-cechu-denne, což je vystoupení profesora Žaloudíka v Senátu. Tento senátor a také bývalý ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně a děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity z mého pohledu, ale hlavně v souladu s názory jiných odborníků, trefně popsal a pojmenoval to, co se aktuálně u nás děje.

Z tohoto vystoupení je snad patrné, že se nejedná o kritiku vlády a krizového štábu, ale o popis jakési globální hysterie, která se prostřednictvím médií zmocnila lidstva. Profesor Žaloudík nekritizuje epidemiologická opatření, a to ani přesto, jak fakticky uvádí, že nejsme ani zdaleka v obecném stavu epidemie, ani nezpochybňuje skutečnost, že lokálně je na některých místech světa situace kritická, ale spíše jen způsob, jak, jakým způsobem a jakou intenzitou je tato situace prezentována. Konstatuje, že tato mediální masáž má zásadní vliv na společenské klima a nepřímo tak ovlivňuje reakce vlád a krizových štábů.

Velmi výstižně pak profesor Žaloudík dokumentuje, jak není z lékařského hlediska tato situace až tak dramatická, respektive že její dramatičnost je vytvářena sekundárně reakcemi médií a tím pak i občanů a státních orgánů. Rozšíření nákazy, natož pak úmrtnost v souvislosti s ní totiž u nás vůbec nevybočuje se situací běžné epidemie, a i jinde ve světě má ono drama pouze lokální charakter, který však média prezentují jako obecný stav a budí tím přehnané obavy a hrůzné emoce ne zcela adekvátní k reálnému stavu. S tím pochopitelně souvisí i ne zcela zbytečné reakce a také mnohdy absurdní opatření.

Je patrné, že především média vytvořila aktuální společenský stav, ve kterém se velká část obyvatelstva neobává rakoviny, kardiovaskulárních selhání ani jiných nemocí, které z důvodu špatné životosprávy i zcela přirozeného procesu stárnutí a umírání způsobují smrt několika set lidí denně, ale obává se virózy, která je jen pro menší část populace nebezpečná a pro velmi malou skupinu lidí smrtelná. Ve vystoupení profesora Žaloudíka to nezaznělo, ale není těžké si domyslet, jak obrovské škody tento stav způsobí a jak těžké bude se vrátit k normálu, když ze všech stran zní, že je to prakticky nemožné, a že tato „pohroma“ ochromí svět na roky nebo rovnou navždy. Asi se to skutečně stane, protože děláme vše proto, aby se to stalo, respektive neděláme nic, abychom takovému vývoji čelit dokázali.