Gipsy Lives Matter

16. 07. 2020 12:24:01
Jelikož nemáme dostatečné množství černochů, ale nechceme přeci zůstat pozadu za světem, tak bychom měli mít své vlastní „Lives Matter“. Karel Schwarzenberg míní, že ho máme. U nás jsou přeci Romové.

A má pravdu. Nechci tvrdit, a netvrdí to ani on, že problematika Romů v České republice je stejná jako problematika Afroameričanů v USA, ale určité principiální podobnosti nalézt lze, a to z prostého důvodu: soužití majority a minority je asi všude na světě zatíženo podobnými problémy.

Všichni víme, že Romové se usídlili na našem území za zcela jiných okolností než černoši v Americe, je to také zcela jiné etnikum, které mělo určitý nomádský životní styl v krvi a rozšířilo se proto prakticky po celé Evropě. Romové se nikdy nevázali jen k jednomu státu a neměli nikdy žádný vlastní stát, ze kterého by coby menšina migrovali (nebo byli deportováni) jinam. To jsou ty zásadní rozdíly.

Podobností je více. Dlouhou dobu byli Romové všude vnímáni jako lidé nižší kategorie. Ve středověku byli někde trpěni, jinde vyháněni a pronásledováni. V českých zemích reskript z 2. července 1697, to jsme už v „osvíceném“ novověku, prohlašoval Cikány za psance a každý dopadený muž mohl být beztrestně zabit. Karel VI. vydal 20. června 1721 dekret, v němž prohlásil cikány za psance i včetně žen, vraždění se tedy nyní rozšířilo i na ženy.

Až tereziánské reformy přinesly změny. Roku 1751 vydala Marie Terezie dekret, který umožňoval vyhošťovat již pouze cizí Cikány, zatímco domácí měli být odesíláni do svých rodišť, která měla povinnost se o ně postarat. Od počátku 60. let 18. století zahájila císařovna systematický projekt usazování a asimilace Cikánů k rolnickému životu.

Ani v nové Československé republice se nestali Cikáni rovnoprávnými občany. V roce 1927 vydala československá vláda Zákon o potulných cikánech (117/1927 Sb.), který umožňoval pořizovat zvláštní policejní soupisy kočovného a do jisté míry i usedlého cikánského obyvatelstva a upravoval vydávání cikánských legitimací a kočovnických licencí. Pak následoval nacistický romský holokaust, kterému padlo za oběť tisíce Romů.

Také komunistický režim se snažil nějak romskou problematiku řešit. Týkalo se to hlavně snah o změnu kočovného života za usedlý, následně se řešila problematika romských osad (poměrně neúspěšně až do dnešních dnů) a počal sílit tlak na asimilaci Romů. Povinnost pracovat a z toho plynoucí trestný čin příživnictví poslal poměrně značnou část z nich do „nápravných“ zařízení, kde se kupodivu (stejně jako téměř nikdo jiný) „nenapravili“.

Období po roce 1989 se pak vyznačovalo značným úsilím o ochranu a zrovnoprávnění Romů, velkou sociální podporou, ale také spíše jen demonstračními pokusy o skutečně komplexní řešení problematiky. Tato politika sice dala šanci mnoha Romům vést řádný život, a to i s uchováním si vlastní kultury, tradic a identity, ale napáchala značné škody v pohledu majoritní části společnosti na romskou menšinu.

Mnoho příslušníků majority stále vnímá „řešení romské problematiky“ jako vlastní diskriminaci, tedy zvýhodňování a mírnější restrikce Romů v porovnání k „bílému“ obyvatelstvu. Tato skutečnost je společně s hluboce zakořeněnými předsudky i reálnými špatnými zkušenosti příčinou stavu onoho latentního rasismu.

Z toho, co je známo o řešení černošské otázky v USA, vypadá takový scénář velmi podobně. Stát se všemožně snaží (někdy až za hranu zdravého rozumu) nechovat se rasisticky a projevy rasismu potírat, čímž někdy vytváří rasisty i z lidí, kteří takové sklony vůbec nemají. Žijeme tak (podobně jako Američané, jen asi v daleko mírnější podobě) ve stavu, kdy z hlediska legislativy a z hlediska deklarací a aktivit státní moci a státní správy je všechno v pořádku, ale ve společnosti roste napětí, k jehož přeměně v konflikt stačí jakýkoli incident mající nebo evokující rasový podtext.

Z mnoha důvodů u nás nehrozí v případě Romů něco podobného jako v USA, ale to neznamená, že není třeba, aby i u nás majorita prodělala určitou historickou sebereflexi, ze které by mělo být patrné nějaké smysluplné řešení do budoucna. Najde se u nás i kdekoli jinde mnoho lidí, kteří budou neochvějně tvrdit, že onu sebereflexi musí především prodělat ona menšina, ale takhle to prostě nefunguje. Nositelem pozitivních změn musí být vždy majorita.

Ono se to hezky řekne, ale hůře realizuje. Někdo se bude hájit i tím, že rasismus, ne coby ideologie, ale jen osobní lidská pohnutka, je něčím zcela přirozeným, a problematická menšina si respekt musí zasloužit, ale to je cesta nikam. Respekt lze vyjadřovat i tehdy pokud ho necítím. Člověk není zvíře, nemá být ovládán pudy a může se vědomě chovat na základě určitých morálních a etických principů.

Pro začátek by to mohlo stačit. Rozumná systémová řešení musí následovat, ale ta jsou úplně k ničemu, když nebudou mít společenskou podporu. Nemyslím si, že by mělo být pro kohokoli problematické deklarovat, a hlavně chovat se dle hesla: „Gipsy Lives Matter“ („na každém romském životě záleží“). Jednotnou odpovědí pak může být All Lives Matter“ (Na všech životech záleží).

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rozhovor-idnes-cz-k-politickemu-odchazeni-karla-schwarzenberga.A200715_163143_domaci_kop

https://cs.wikipedia.org/wiki/Romov%C3%A9_v_%C4%8Cesku

Autor: Jiří Turner | čtvrtek 16.7.2020 12:24 | karma článku: 19.04 | přečteno: 1357x

Další články blogera

Jiří Turner

Ta politika je ale svinstvo!

Při vhledu do Sněmovny to ledaskoho napadne. Též takto reagujeme, chceme-li se od politiky distancovat. Politika je ovšem základem společenského uspořádání a je taková, jací jsou občané, z jejichž vůle se jiní politiky stávají.

20.3.2024 v 11:26 | Karma článku: 19.95 | Přečteno: 389 | Diskuse

Jiří Turner

Tomáš Klus, Tomáš Halík a jiní „pomatenci“

Co intelektuál, to antisemita a nepřítel Izraele a FF UK jako líheň „hamásníků“. A pak tu máme ty naše angažované umělce, jako je Klus. Emoce, které vyvolává palestinsko-izraelský konflikt, už asi mnohým trochu zatemňují mozek.

18.3.2024 v 11:05 | Karma článku: 38.14 | Přečteno: 10634 | Diskuse

Jiří Turner

Hloupí Švédové vstupují do NATO a prozíraví Slováci možná opráší Varšavskou smlouvu

A kdo ví, třeba se k nim společně s Maďary přidáme časem taky, a jako za starých dobrých časů zatneme západním imperialistům tipec. Rusové přeci nejsou a nikdy nebyli agresoři, ale jenom si hájili a hájí své zájmy.

12.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 45.05 | Přečteno: 7337 | Diskuse

Jiří Turner

Když se ti líbí více slovenská zahraniční politika, tak se na to Slovensko vrať!

Když se bratr bratří s nepřítelem, tak to rodinným vztahům moc neprospívá. V ruské státní televizi se seriózně diskutuje o bombardování evropských měst a slovenští politikové utužují přátelské vztahy s Putinem a Fico žvaní o míru

7.3.2024 v 10:13 | Karma článku: 43.66 | Přečteno: 5240 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 36 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 10.35 | Přečteno: 132 | Diskuse

Filip Vracovský

Jak to vypadá Mordor ( Rusko ) už nám klepe na dveře ?

Krátká předsváteční úvaha ... Taky vás některé uklidňující zprávy spíš rozruší ? Račte vstoupit .....

28.3.2024 v 9:00 | Karma článku: 9.83 | Přečteno: 275 |

Michael Laitman

Odhalení tajemství Knihy života

Jeden mudrc kdysi řekl: „Člověk musí získat jak vědomosti, tak moudrost.“ Na otázku, jaký je mezi nimi rozdíl, odpověděl: „Vědomosti se získávají čtením knih, moudrost se získává čtením knihy, kterou jsi ty sám.“

28.3.2024 v 4:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 31 | Diskuse

Tadeáš Firla

KSČM a Jan Ámos Komenský

Myslím, že politické, nebo náboženské symboly mají veliký význam a pro některé lidí hodně znamenají. Dnes jsem si všiml dvou. Vedle sebe ve skříňce - logo KSČM a portrét Jana Ámose Komenského. Je to změna mysli, nebo pouhá fraška?

28.3.2024 v 1:25 | Karma článku: 9.10 | Přečteno: 146 | Diskuse

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...