Tenhle most se klene přes řeku jménem Seina a je pojmenován po muži, který byl stejně neobyčejný jako ten, který most proslavil v literatuře. Prvý z mužů se jmenoval Honoré Gabriel Riqueti de Mirabeau a ten druhý Wilhelm Albert Wladimir Alexandre Apollinare de Kostrowitzky, spíše známý pod jménem Guillaume Apollinaire. Ten most se jmenuje Pont Mirabeau, stejně jako kouzelná báseň z pera básníka, jehož velikost možná stále není doceněna, básníka, který je ve svých verších zcela omamný a imaginativní, básníka, který ukázal všem básníkům dvacátého století cestu do dosud neznámých krajin poezie, básníka, který první vyslovil slovo surrealismus.
Je určitým paradoxem, že Guillaume Apollinaire vlastně ani surrealista nebyl, pouze moderní směry umění včetně surrealismu v literatuře, či kubismu ve výtvarném umění a architektuře propagoval. Jeho tvorba je těžko zařaditelná, jedna její část se někdy označuje jako kubofuturismus, a Apollinaire byl také zásadním představitelem básnické formy zvané kaligram. Abych nezůstal jen u jednoho paradoxu, tak báseň, kterou zde budu prezentovat, není kubofuturistická a není to ani kaligram. Ta báseň je „pouze“ krásná, a to tak krásná, že se stala jedním z pilířů světové poezie 20. století a tím pádem i jednou z nejfrekventovanějších básní vůbec.
Nabízí se logicky otázka, proč představovat něco, co je notoricky známé? Je to proto, že jsem se kdysi v jedné ze svých nepravidelných rubrik rozhodl prezentovat právě nejznámější díla světové poezie, a to v co největším množství různých přebásnění. Předpokládám, že asi poměrně málo našinců (včetně mě) si dokáže tuto báseň vychutnat v originále (přesto doporučuji si audio záznam originálu poslechnout), ale může být zajímavé, jak se českého překladu zhostili významní čeští básníci a překladatelé. Po originálním textu básně následuje doslovný překlad, takže můžeme posuzovat i to, jak se každý jeden z překladatelů popasoval s oním zásadním problémem všech přebásnění, tedy s věrností předloze či se zachováním rýmů, rytmiky i celkového ducha básně.
Mezi uvedenými překlady je co do doby vzniku od nejstaršího po nejmladší téměř sto let, a je to jistě jen malá část ze všech překladů existujících. Možná vás překvapí, že zde není uvedeno přebásnění Vítězslava Nezvala, kterého Apollinairova tvorba zcela zásadně ovlivnila. Nezval možná Most Mirabeau přebásnil, ale patrně nikdy nezveřejnil. Dost možná však tuto báseň a jejího autora v jistém smyslu uctil tím, že svoji básnickou prvotinu, která je zcela jasně napsána pod vlivem prokletých básníků a také Apollinaira, nazval Most. Úplně nakonec si můžete (ale rozhodně nemusíte) přečíst i můj pokus zdolat Most Mirabeau. Neprezentuji to jako završení pokusů významných českých básníků, ale jen jako projev chuti si opět něco takového zkusit, a dá se na tom, myslím, také dobře dokumentovat, jak nesnadné je krásnou báseň převést z cizího jazyka do mateřštiny a nezmrvit ji.
Le pont Mirabeau – originál
Sous le pont Mirabeau coule la Seine
Et nos amours
Faut-il qu'il m'en souvienne
La joie venait toujours après la peine
Vienne la nuit sonne l'heure
Les jours s'en vont je demeure
Les mains dans les mains restons face à face
Tandis que sous
Le pont de nos bras passe
Des éternels regards l'onde si lasse
Vienne la nuit sonne l'heure
Les jours s'en vont je demeure
L'amour s'en va comme cette eau courante
L'amour s'en va
Comme la vie est lente
Et comme l'Espérance est violente
Vienne la nuit sonne l'heure
Les jours s'en vont je demeure
Passent les jours et passent les semaines
Ni temps passé
Ni les amours reviennent
Sous le pont Mirabeau coule la Seine
Vienne la nuit sonne l'heure
Les jours s'en vont je demeure
***
Most Mirabeau – téměř doslovný překlad
Pod mostem Mirabeau teče Seina
A naše lásky
Musí mi připomínat
že radost vždycky přišla po bolesti
Noc přijde hodinu odbije
Dny plynou, já zůstávám
Ruku v ruce a tváří v tvář zůstaňme
Zatímco pod
Mostem našich paží protečou
Věčné unavené vlny
Noc přijde hodinu odbije
Dny plynou, já zůstávám
Láska projde jako tato tekoucí voda
Láska odejde pryč
Tak jako život pomine
Protože naděje je naléhavá
Noc přijde hodinu odbije
Dny plynou, já zůstávám
Projděte dny a týdny
Žádný čas strávený
Ani láska se nevrací
Pod mostem Mirabeau teče Seina
Noc přijde hodinu odbije
Dny plynou, já zůstávám
***
Most Mirabeau – Karel Čapek
Pod mostem Mirabeau se valí Seina
A lásky mé
Mám-li už vzpomínat ta jména
Po zlém vždy přišla radost vytoužená
Přijď noci hodino udeř nám
Dny prchají já zůstávám
Zůstanem v objetí stát jak jsme stáli
A pod sebou
Jak pod mostem zřít neustálý
Proud věčných pohledů jak znaveně se valí
Přijď noci hodino udeř nám
Dny prchají já zůstávám
I láska prchá jak ta voda čilá
Ach prchá nám
A život pomaloučku zmírá
A naděje v něm dávno zdivočila
Přijď noci hodino udeř nám
Dny prchají já zůstávám
Dny týdny hasnou ztrácejí se jména
Jsou navždy pryč
Čas přešlý láska utracená
Pod mostem Mirabeau se valí Seina
Přijď noci hodino udeř nám
Dny prchají já zůstávám
***
Most Mirabeau – Jaroslav Martinic
Pod mostem Mirabeau jak Seina plyne líná
a lásky mé
kdopak si na ně nevzpomíná
po žalu radost jde vždy stejná a vždy jiná
Přijď noci hodino zazni nám
Dny odcházejí já zůstávám
Za ruce držme se zraky v zrak zahleděné
A mezitím
Pod mostem jenž se z paží klene
Pohledů věčných jdou vlny tak unavené
Přijď noci hodino zazni nám
Dny odcházejí já zůstávám
Láska nám odchází jak voda Seině plyne
Ach odchází
Jak jen ten život míjí líně
A jaká to dravost zůstává v naději mé
Přijď noci hodino zazni nám
Dny odcházejí já zůstávám
Plynoucí zříš ty dny zas v týdny vršiti se
Jak prošlý čas
Tak ani lásky nevrátí se
Pod mostem Mirabeau jak Seina plyne tiše
Přijď noci hodino zazni nám
Dny odcházejí já zůstávám
***
Pod mostem Mirabeau – Jaroslaslav Seifert
Pod mostem Mirabeau své proudy Seina valí
A naše lásky
Když je již třeba bychom vzpomínali
Radosti vždycky bolest vystřídaly
Přijď noci hodino zazni úderem
Dny odcházejí já tu jsem
Tvář v tváři ruku v ruce zůstaneme
Pod mostem
Který z našich objetí se klene
Pohledů věčných plynou vlny unavené
Přijď noci hodino zazni úderem
Dny odcházejí já tu jsem
Láska odchází tak jako voda plyne
Láska odchází
Tak jako život mine
Tak jako divokost v Naději mé
Přijď noci hodino zazni úderem
Dny odcházejí já tu jsem
Míjejí dni míjejí týdny v dáli
Čas nevrací se
Ani ty které jsme milovali
Pod mostem Mirabeau své proudy Seina valí
Přijď noci hodino zazni úderem
Dny odcházejí já tu jsem
***
Most Mirabeau – Karel Sýs
Pod mostem Mirabeau bez konce teče Seina
Unáší vzpomínky
I lásky beze jména
Duše se hned raduje hned sténá
Hodiny bijou po dni přijde noc
Plyň čase zlomil jsem tvou moc
Kráčíme dlaň v dlani pohled jímavý
Zatímco uplývá
Pod živým mostem mezi já a vy
Nekonečná řeka věčné únavy
Hodiny bijou po dni přijde noc
Plyň čase zlomil jsem tvou moc
Láska slábne jako vyčerpaný vodopád
Láska ubývá
Život vleče se když jeho smysl pad
Marně zahřívá tě zdivočelé Snad
Hodiny bijou po dni přijde noc
Plyň čase zlomil jsem tvou moc
Míjejí dny a týdny beze jména
A naše minulost
I lásky opadnou jak pěna
Pod mostem Mirabeau bez konce teče Seina
Hodiny bijou po dni přijde noc
Plyň čase zlomil jsem tvou moc
***
Most Mirabeau – Jiří Žáček
Pod mostem Mirabeau se Seina valí
Ach lásky mé
vzpomínám na vás věrný pozůstalý
Radost se vždycky v srdci střídá s žaly
Přijď noci Je čas pro hranu
Dny prchají Já zůstanu
Vezmu tě lásko znovu do náručí
A pod mostem
svých paží spatříme proud čím dál prudší
věčný proud pohledů když únava je mučí
Přijď noci Je čas pro hranu
Dny prchají Já zůstanu
I láska prchá jak ta kalná špína
Už navěky
Život se prázdní jako sklenka vína
a moje naděje se pořád ještě vzpíná
Přijď noci Je čas pro hranu
Dny prchají Já zůstanu
Dny týdny prchají a mizí v dáli
Čas nevrací
nic ani lásky ani ideály
Pod mostem Mirabeau se kalná Seina valí
Přijď noci Je čas pro hranu
Dny prchají Já zůstanu
***
Most Mirabeau – Stanislav Vávra
Pod mostem Mirabeau se vlní Seina
A naše lásky
Kde jsou a jaká byla jejich jména
Bolest odchází střídá ji láska jiná
Přijď noci zvon již odbil čas
Dny se ztrácejí já jsem tu zas
Tváří v tvář ruce propletené
Pod mostem
S klenbou co se nad hlavou nám klene
V otázce věčné plynou vlny unavené
Přijď noci zvon již odbil čas
Dny odcházejí já jsem tu zas
Láska odchází jak v proudu kalné vlny
Láska vyprchá
S ní čirý drahokam I tmavé stníny
A nova naděje smývá naše viny
Přijď noci zvon již odbyl čas
Dny odcházejí já jsem tu zas
Jdou dny týdny mizí do neznáma
I čas co míjí
I první lásky co odešly beze jména
Pod mostem Mirabeau se dál vlní Seina
Přijď noci zvon již odbyl čas
Dny se ztrácejí já jsem tu zas
***
Most Mirabeau – Petr Kopta
Pod mostem Mirabeau se řine Seina
A lásky mé
Kdo zval sem jejich jména
Každá slast hořkostí je předstižena
Kéž by přijít zvon už tmám dal
Dny plynou já zůstávám dál
Pohleď mi v tvář a obejmi mě zplna
Až pod mostem
Čtyř paží se mdlá vlna
Pohledů věčných vzedme z tajuplna
Kéž by přijít zvon už tmám dal
Dny plynou já zůstávám dál
Odchází láska jak ty vody líné
Odchází dál
Jak zvolna život plyne
jak zlá je Naděje jak vše je jiné
Kéž by přijít zvon už tmám dal
Dny plynou já zůstávám dál
Dny týdny míjejí zpět nepřisténá
Minulý čas
Ni lásky žádná změna
Pod mostem Mirabeau se řine Seina
Kéž by přijít zvon už tmám dal
Dny plynou já zůstávám dál
***
Most Mirabeau – Jiří Turner
Pod mostem Mirabeau ubíhá Seina
a lásky mé
mi znovu připomíná tahle scéna
Radost bývá smutkem často vykoupena
Zvon bije, hodina noční přichází zase
Dny běží, já zastavil se v čase
Jsme jeden v druhém i naše obětí tu zkamení
a pod námi
pod oblouky našich paží, co z pilířů těl ční
ty unavené vlny jdou, jak věčnosti znamení
Zvon bije, hodina noční přichází zase
Dny běží, já zastavil se v čase
Láska odtéká jak voda, která nezná stání
láska odchází
tak jako život se stane pouhým zdáním
A naše naděje se tomu marně brání
Zvon bije, hodina noční přichází zase
Dny běží, já zastavil se v čase
Projdou dny a týdny,
ovládá je změna
Čas uplývá jak láska do ztracena
Pod mostem Mirabeau dál teče Seina
Zvon bije, hodina noční přichází zase
Dny běží, já zastavil se v čase