Proslýchá se, že si v tom Rusku zařídí dvojdomek se svým předchůdcem a bývalým kvazi rivalem.
Tak to byl jen takový žert na úvod.
Zaregistroval jsem v médiích hlasy, že týdenní informační moratorium Hradu je skandální, ale ono to tak být nemusí, respektive nebylo by, kdybychom měli prezidenta, který se chová standardně v rámci svých ústavních pravomocí. Prezidenta neprovádějícího si svou vlastní zahraniční politiku a působícího jako moudrá, nadhledem disponující morální autorita. Kdybychom takového prezidenta měli, tak by od něho bylo moudré a prozíravé okomentovat aktuální vrbětickou kauzu a všechny její důsledky s určitým odstupem, který vytvoří prostor pro vyjasnění nejasného a správné státnické postoje.
I prezident, který je opakem výše uvedeného, může jistě využít onen týden na to, že se bude vysvětleno mnohé z toho, co je zatím poněkud diskutabilní a může sázet i na to, že se situace poněkud uklidní. Ona se ovšem může ještě vyhrotit a prezident ani nezíská čas na to, aby se vyjádřil k tomu, co je nepochybně tím hlavním důvodem pro jeho mlčení. Prezident se totiž dostal do těžko řešitelné situace. Buď o vrbětické kauze věděl, a pak je poněkud skandální, že i s tímto vědomím do poslední chvíle vystupoval jako dealer ruské vakcíny, ruské jaderné technologie a bohužel i určitých „východních ideologií“. Anebo žádné informace neměl, což je ponižující a vyvolává to nepříjemnou otázku, proč mu je nikdo neposkytl.
Pokud vím, nikdo se k tomuto nechtěl vyjádřit a všichni jen svorně tvrdí, že prezident má nyní všechny dostupné informace, což může být za týden totéž, co bude mít každý občan. Otázkou je, co bude dál. Prezident se nějak vyjádří a vyjádří se dozajista jako Miloš Zeman. Jak ale může fungovat stát, jehož hlava a vrchní velitel ozbrojených sil je v roli přisluhovače režimu státu, který se chová jako neoddiskutovatelný nepřítel. Možná ta nadsázka s abdikací tak není úplně mimo, ale prezident by jistě nemusel prchat do nehostinného Ruska, ale v klidu dožít na Vysočině nebo ve svém novém lánském domě.