Nemáme právo svobodně rozhodovat o svém životě, ale chceme mít větší právo střílet?

Nevím, jestli v době omezování základních občanských svobod, je rozumné zabývat se právem, které není zpochybňováno a posilovat nepotřebuje. Více než ochranu občana před občanem potřebujeme ochranu občana před státem.

Zakotvením práva na obranu se zbraní v ruce v Ústavě se reálně nic nemění, stále bude existovat zákonné a nezákonné vlastnění i použití zbraně a orgány činné v trestním řízení budou všechny takové případy řešit, a to patrně úplně stejně jako doposud. Nicméně Senát tuto zbytečnou úpravu ústavního zákona schválil a prezident ho vetovat nemůže, takže je „dobojováno“.

Nevím přesně, kdo ten „boj“ začal a už vůbec nevím proč. Vlastně to žádný boj nebyl, protože odpůrci takové změny nikterak nezpochybňovali obecnou správnost práva bránit se i se zbraní, ale jen upozorňovali na onu výše zmíněnou zbytečnost, která je poměrně markantní v době, kdy ve Sněmovně i v Senátu leží stovky zákonů, které se již v tomto volebním období nepodaří projednat. Některé jsou možná ještě absurdnější, ale jiné jsou třeba potřebné.

Působí až komicky, že se takový nesmysl projednává v době, kdy se i v právní rovině neustále řeší, do jaké míry může stát zasahovat do svobod občana, jak může omezovat jeho pohyb, vstup na různá místa, účast na různých akcích, jak může omezovat svobodné podnikání a jak obecně má stát ve vztahu k občanovi fungovat. Někdo měl možná pocit, že je to jasné, ale jak se názorně ukazuje, vůbec to tak není, a naopak to vypadá tak, že stát své pravomoci a právo na restrikce významně překračuje.

V rovině ústavní a v příslušných zákonech z Ústavy vycházejících je pak evidentně třeba zcela zásadně upravit a zpřesnit pravomoci prezidenta. Vágní ustanovení tvůrců Ústavy, kteří předpokládali, že morálně způsobilý prezident si nebude ona ustanovení vykládat po svém a vše, co se nějak dá překroutit, ohnout a jinak vyložit, tak také učiní a základní ústavní principy zneužije. Je to smutné, ale v tomto směru je třeba prezidentské povinnosti uvodit slovem „musí“, a to v jednoznačném termínu, a také je třeba jasně vyjádřit, co se má stát, když se to nestane. Stejně tak musí být jednoznačně a nezpochybnitelně definována i práva hlavy státu.

Myslím, že je dost toho, co má zcela zásadní dopad na život každého z nás, a co je velmi aktuální s ohledem na nadcházející volby, respektive bylo to aktuální, protože žádná z výše uvedených problematik se v dohledné době řešit nebude. Místo toho se ztratil drahocenný čas jakousi úlitbou občanům, kteří mají patrně pocit, že je jim znemožněno se aktivně v případě napadení bránit, což je nesmysl a nic se v tomto smyslu také s novou ústavní deklarací nezmění.  

https://domaci.ihned.cz/c1-66953670-pravo-na-obranu-se-zbrani-v-ruce-bude-v-zakotveno-v-ustave-schvalil-senat-prezident-tento-zakon-vetovat-nemuze