Mám straky rád. Je to hezký a chytrý pták, kterého je díky jeho přizpůsobivosti možné pozorovat kdekoli. Strakám se trochu nespravedlivě přisuzují zlodějské choutky, a tak se staly synonymem pro nenechavce. Já osobně mám moc rád hrabalovské přirovnání „plantají jako mladý straky“, což se dá poměrně univerzálně použít pro takovou lidskou činnost, která působí nekoordinovaně, naivně, chaoticky a zbytečně.
Ostrakismus však o strakách není. Ve slovníku cizích slov se lze dočíst, že tento pojem vyjadřuje vyloučení jedince z kolektivu. Je to neutrální výraz, který obecně neříká, jestli je to vyloučení oprávněné či neoprávněné, dobré, špatné, užitečné nebo škodlivé, ale aktuálně se hojně používá pro vylučování domněle nepatřičné. Historicky je to však spíše naopak, to slovo má původ ve starověkém Řecku, konkrétně v Aténách, kde se 1–2krát ročně hlasovalo, zda je zapotřebí provést ostrakizaci, tedy zda je někdo z Athéňanů natolik nebezpečný pro demokracii, že musí být z města vypovězen. Občané za tímto účelem zapsali jméno takového jedince na hliněný střep (ostrakon).
Nechci naivně srovnávat aténskou demokracii s naší, ale možná stojí za úvahu, že vyloučit tímto způsobem odněkud nepřítele demokracie, není vůbec nedemokratické. Potažmo se to může týkat kohokoli, kdo má pitomé, škodlivé a zavrženíhodné názory. Nikde se v této souvislosti neuvádí, že je nesmí mít, ani že je nesmí vyjadřovat, ale prostě za ně může být odněkud někam vyloučen. Nemusí to být za hranice státu, ani za brány města, dokonce ani z nějaké instituce ne, ale prostě jen z kolektivu, komunity či společenství.
Ten výraz jsem v poslední době několikrát slyšel v souvislosti s lidmi, kteří podporují nebo jen omlouvají putinovský režim, prezentují jeho propagandu, viní z války Ukrajinu, USA, NATO či EU a podle toho také nahlíží na válečné uprchlíky, nebo jsou na ně zlí jen z nízkých pudů bez jakéhokoli ideologického opodstatnění. Nějaké straky si stěžovaly na to, že je těmto lidem právě ostrakizováním ubližováno. No nevím, neporušují-li zákon, nelze jim ve výše uvedených projevech bránit a trestat je za to, ale je možné, a dle mého soudu také správné, je ostrakizovat, tedy zcela demokraticky je vyloučit ze společenství těch, kteří činí opak. Důvod může být úplně stejný jako ve starých Aténách: jsou nebezpeční naší demokracii.
Teď už mě ale začíná ta zjevná paronymie mezi strakami a ostrakismem vysloveně zlobit. Jak k tomu ti nebozí ptáci přijdou, že některá prohlášení plná žluči zní jako to protivné stračí „kšak- kšak“, nebo že mi jejich autoři připadají, že tu „plantají jako mladý straky, a starají se, po čem nic...“.