Když mne někdo terorizuje hlukem, tak si zpívám. Falešně

, hlasitě, nemravné popěvky. Zjistila jsem, že to je jediný způsob, který zabírá.

To řvaní určitě nic nezměnilo na situaci, ale onomu člověku to určitě pomohlo. Vzpomeňte si na Pelíšky a nezapomenutelného Kodeta, jak řve z balkonu: "Proletáři všech zemí, vyližte si ..." 

Den po této "filosofické úvaze" jsem řval na vysavač a na dceru. Efekt byl podobný, vysavač nenaskočil a dcera se nepolepšila...

Křik bývá často důsledkem silných emocí - proto ta jakoby zdánlivá nelogičnost. Naštvanému člověku dá nadlidský výkon mluvit šeptem, ačkoliv by to bylo pro prostý přenos informací plně dostačující.

Četla jsem, že na vztek, stres a vůbec na nepohodu, naštvání, působí jediné zařvání a to zařvání na plné pecky v tzv. pozici lva, kdy jste na kolenou, s rukama opřenýma o zem a nohy jsou zkříženy a zvednuty pod nějakým úhlem nad zem. Ty nohy vlastně evokují ocas toho lva. Takže se dá přirovnat ke kočičímu hřbetu, bez zakulacených zad s těmi zvednutými a zkříženými dolními končetinami. A v této pozici prý prostě napodobit řev krále zvířat, co to dá, pokud máte čtyři oktávy tak je určitě využít. Tuto radu mám v záloze, pro případ akutní potřeby, kdy bude rozumné sebe ovládnutí. 

Je otázkou, jak to řešit na veřejnosti v této akutní potřebě. Možná by tato kreace na veřejnosti vykouzlila úsměv na tvářích aktérů a kolemjdoucích, což by dané situaci vlastně pomohlo