Půjdu ještě dál než pan Ábelovský a napíšu, že o čínské poezii nevím vůbec nic. Proto díky vám za úvodní "instruktáž". Vzhledem k tomu, že můj vztah k Číně je jaksi ambivalentní, k čínské poezii jsem se nedostal. To spíš k japonské. Nicméně mám v paměti určité střípky, řekl bych, z čínské historie a naposledy jsem viděl výstavu "Terakotová armáda" z mauzolea prvního císaře dynastie Čchin. Ještě jednou vám tedy děkuji ze to, že jste zprostředkoval vstup do oblasti čínské poezie a jejích překladů do češtiny.

Miluji Zpěvy staré Číny. ty v překladu Bohumila Mathesia (a s ilustracemi Oty Janečky) snad od dětství - přesněji řečeno od doby dospívání... Je to jedna z nejmilejších knih v mé knihovně. A také jednu přidám:

Sněživá noc v horách

Pokleslo slunce ve tmy tenata,

studená chýše sněhem zavátá.

Pes štěku vrat - skrze sníh a tmu

se poutník vrací k domovu.

Liu Čchang-čching

A také díky za poučení.

děkuji za poučení.

Rádo se stalo. Než jsem začal "poučovat", musel jsem se, byť je to moje oblíbená látka, sám poučit.

Zajímavé čtení, vidím, že asi zdaleka nejsem sám, kdo toho a čínské poesii mnoho neví. Tím spíš pak si zaslouží podobný článek karmu.

Děkuji