Dovolím si zde zopakovat co věda říká o začátcích Homo sapiens a to z článku" Pavel Duda, Jan Zrzavý : Přepisování historie lidského rodu"

- věda nezná bezprostředního předchůdce člověka. V článku se říká : " Člověk se objevil před 150 tisíci roky v Africe z poměrně mladé a pravděpodobně velmi malé zakladatelské populace"

- v tomto článku se dále potvrzuje, že prarodiči všech současných lidí je mitochondriální Eva, a Ychromozomální Adam .

- současná lidská populace je navzdory své velikosti a kosmopolitnímu rozšíření geneticky mimořádně jednotná - celé lidstvo je geneticky méně variabilní než jedna šimpanzí populace.

Z toho nutně, logicky vedou závěry :

--- všichni lidé jsou rovnocenní, rozdíly jsou pouze kulturního rázu

--- mezi lidmi nemůže existovat evoluce, aspoň ne evoluce Darwinova střihu. Tudíž musíme být stejní až k naším hypotetickým předkům. Pokud ovšem neexistuje něco, co je v diametrálním rozporu s nahodilými mutacemi jako třeba zapínání modulů - najednou se všude objevila kultura a to i u původních obyvatel Austrálie, kteří byli nejméně 50 tisíc let izolováni mořem.

To, co píšete neříká věda, ale pouze jeden vědecký pohled. Stejně tak , co píšu já není žádný paušální a správný názor , ale jen specifická, a o mnohé faktory oproštěná úvaha, která nemá ambici vysvětlovat komplexně evoluci, ale zabývá se pouze některými faktory ve vztahu k Fermiho paradoxu.

na neviditelném psu právě vyšel tématický článek, ze kterého si dovoluji citovat část týkající se předpokladů Drakeovi rovnice:

"Musíme počítat s různým tempem vývoje života – upozornil před deseti lety Duncan Forgan z Edinburské univerzity. Jestliže se rodí složitě, nicméně potom jeho vývoj pokračuje víceméně hladce, pak by mělo být v naší Galaxii 361 civilizací. Kdyby probíhal vznik komplikovaně, zato vývoj k inteligentní bytosti by byl jednoduchý, bylo by jich 31 513."

I intuitivně mě to tak připadá, ačkoliv pojem vznik života bych spíše zaměnil za vznik eukaryot (podrobněji jsem psal do komentáře v minulém článku).

A ještě poznámka- Drakeova rovnice je extrémně nepřesná, protože je založena na hrubě odhadnutých hodnotách mnoha faktorů. Ta čísla 361 versus 31 513 jsou hausnumera dávající smysl jen v případě že odhad všech ostatních faktorů je správný (což je téměř vyloučeno) a je potřeba je brát pouze jako relativní k sobě navzájem

Řekl bych, že celé řešení Fermiho paradoxu je "zábavné" právě tím, co jste uvedl.

Změnou jedné nebo několika málo proměnných můžeme dojít k diametrálně odlišným výsledkům, tedy civilizací mohou být miliony, stejně jako žádná. Pro mě osobně jsou zajímavá ta dílčí pozemská kritéria, z čehož ta dvě podstatná - vznik života a člověka jsem zde rozvedl. Principiálně ani rozluštěn těchto dvou "záhad" by ještě paradox nevyřešilo, jen přidalo nějaké argumenty. Určitým průlomem by mohlo být pouze nalezení života někde jinde, a to třeba jen v bakteriální podobě.

Děkuji za komentář.

Já si kolikrát říkám, jaká to byla zbrusele klika, že nám sem vletěl ten asteroid a odstavil dinosaury od válu. Jinak by savci asi existovali stále jen ve formě drobných hlodavců, čekajících na svou šanci.

Kolik je asi ve vesmíru hvězd, kde pořád vládnou veleještěři, zatímco někde za pařezem číhá veverka a významně si ťuká na hodinky: "Tak kde je sakra ten asteroid, abych se mohla dovyvinout v doktora Štrosmajera..."

A ono furt nic. To se ty civilizace pak těžko hledaj...

No jo, asteroid, a kdyby jenom ten, klidně mohl život zůstat jen ve vodě a čekatelem na Štrosmajera by byla nějaké latimérie

Velice zajímavé.

Jak asi fungovala ta náhlá druhová exploze? Co to mohlo způsobit a jak se to zase zastavilo...

Děkuji

Jak už to tak bývá: spousta teorií a málo nějakých relevantních důkazů.

Do jisté máry se dají různé biochemické pochody simulovat, ale jak nasimulovat evoluční procesy. Když poněkud odbočím, poměrně seriózní jsou jakási srovnání se stávajícími živočišnými druhy a třeba s jejich vymřelými předky. Většina změn má nějaké klimatické nebo ekologické důvody, navíc bývá velmi nápadná podobnost (třeba jen principiální) nepříbuzných organismů v podobném prostředí. Hominidé se asi stali kreativní skupinou, u které se nakonec kreativita prostřednictvím různých impulsů rozvinula ad absurdum.

dost dobře napsané jen moc pesimistické...ale možná máte pravdu....i když mnoho vědců se spíše přiklání j té druhé variantě.........problémem jen zůstává rychlost cestování a rychlost rozpínání vesmíru........mohlo by se stát, že nám bude trvat moc dlouho než si dokážeme sestrojit raketu, která bude schopná nás někam skutečně dopravit, a že v té době bude vesmír již tak široký, že nedoletíme ani na nejbližší hvězdu...tedy na planetu té nejbližší hvězdy....komu by se chtělo cestovat 10 000 let někam....a 10 000 let zpátky, že?

i když občas narazím na polovědecké informace, že se pracuje na různých typech pohonu, který by to nějak možná mohl zvládnout

http://math.ucr.edu/home/baez/physics/Relativity/SpeedOfLight/FTL.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Alcubierre_drive

Je to jistě úhel pohledu. Pochopitelně ti, kteří pochybují o kontaktu s jinou civilizací mají trochu "navrch", protože k žádnému nedošlo. To se však může změnit. Už jenom nález bakterií na Marsu by otevřel velký prostor zcela opačným úvahám. Děkuji za komentář.

Velmi zajimave tema. Pekne napsany clanek.

Děkuji

Tyto otazky si kladu davno. Pokud je nekde zivot tak nebude podobny nasemu. To by musela byt planeta stejnych rozmeu jako Zeme, stejne casti atmosfery stejne svetadily, stejne slunce a stejna vzdalenost od nej, a stejne katastrofy jako meteority co mozna znicily dinosaury, stejne horko i na severni tocene, stejna doba ledova, a stejne otepleni po ni.

A i zde na morskem dne jsme nasli potvorybco ziji ve varici vode z podmorskeho volkanu, teoreticky muze byt zivot v chloru, atd,

Ale neprestavame snit o tom ze zivot je i jinde. Bohuzel, mozna bohudik, moc daleko. A jestli je, je pro nas nepredstavitelny. Mozna ty svetelne koule ktere nekdy vidi astronauti je forma zivota ve vesmiru. A nikdo z nas nevi nic, je to k vzteku

najděte si články nebo videa na youtube o extraterrestrial biology

Opět nesmírně zajímavé.

Jinak asi těžko vzít v úvahu všechny aspekty. Např. mutace v důsledku vnějších vlivů, vč. ,,kosmických". Též pud sebezáchovy a tudíž i přirozené selekce. Vezmu-li to triviálně, i rakovina může být důsledkem pudu sebezáchovy. Buńka, která dožívá, se ,,vzepře", zmutuje a začně parazitovat na hostiteli. Tím si prodlouží svou životnost. U homidů obecně jistě mělo vliv i prostředí, v kterém žili, dostatek potravy i klima a jeho změny.

Ještě odbočím. Více. Údajně měly být objeveny formy (,,NÍZKÉ") i života v prostředí, které doměle vylučovalo jakékoli jeho formy (např. hloubka oceánu, tedy i tlaky, teploty od nízkých až po vysoké, prostředí bez kyslíku, atp.). Ač nevím. Třeba i to ony Fermiho paradoxy potvrzuje

P.S.: Jistě jde dnes mnohé formy života vymodelovat pomocí počítač. techniky. Jen aby to někdo poté, nedej bože, nezhmotnil třeba pomocí 3D tiskáren, či tak. Ač i to se JISTĚ děje v mnohých laboratořích jiným způsobem ze zcela jiných účelů, i ,,účelů"

Děkuji

Autor knihy, která mě inspirovala uvádí 100 aspektů poměrně sofistikovaně seřazených pro i proti. Já jsem jen trochu rozebral ty základní biologické. Jsou mezi nimi takové, které uvádíte a také mnoho jiných mnohdy zdánlivě odtažitých. Třeba naše desková tektonika, složení atmosféry, tlak, gravitace, slapové vlivy Měsíce, specifické Slunce (stářím i velikostí) a naše poloha vůči němu a a pod. Mne zaujaly ty klíčové fáze zrodu či přechodu. Život, jak už jednou vznikne, je jistě velmi přizpůsobivý a tím i rozmanitý. Stejně tak člověk, jakmile již překročil jakousi pomyslnou hranici lidství, je neuvěřitelně inovativní. Nicméně okolnosti vzniku života, mnohobuněčného života a člověka jsou stále poněkud tajemné a ztotožňuji se s autorem knihy, že pravděpodobně i velmi těžko opakovatelné.