Vzájemné pochopení je snazší pro lidi, kteří přešli z jednoho tábora do druhého. Konvertovaný ateista má zkušenost obojího, podobně člověk, který ztratil víru. Je zde ale jistá asymetrie. Lidé po konverzi mají zřídka k ateistům emocionálně negativní vztah, ale po ztrátě víry je celkem častý silný odpor k ní či jejím představitelům.

Nebezpečí zneužití náboženství si ve velké většině uvědomují i lidé věřící, např. Blaise Pascal říká, že člověk nikdy nekoná zlo tak dokonale a s nasazením, jak když jej koná z náboženského přesvědčení. A C. S. Lewis říká v podobném duchu hořkou pravdu: Pokud se křesťanství nezdaří učinit člověka mnohem lepším, učiní jej mnohem horším. Hned druhé přikázání Desatera zní v moderním předkladu Nezneužiješ jména Božího.

Nemohu než s vámi souhlasit.

... karmuju + přeju pěkný zbytek dne, pane

Díky, Karle, i tobě hezké dny

Když v Boha věřil T.G. Masaryk, věří v něm dvě milirady lidí, věří v něj i lékaři vědci, kosmonauté, kteří byli i na měsíci, tak něco na tom bude. Já se to snažím pochopit, ale nejde mně to, ale to znamená, že bych to odsouzoval, raději říkám, že je to věc, kterou se snažím pochopit, ale nerozumím ji. Tak nás to učila soudružka učitelka na střední škole, říkala, než se něčemu posmívat, je lepší říct, tomu nerozumím a já se toho držím. Na druhou stranu je prokázáno, že Češi, kteří nevěří jsou náchylní věřit pověrám, různým šarlatánům, tajemným kamenům a to nejvíce v celé Evropě.

Pane Kindle, pane Kindle! Proč se proboha nezabýváte tím, o čem je ten článek a řešíte nadsázku, kterou jsem si v jeho úvodu dovolil. Pokud něco kritizuji, je to pokrytectví a zneužívání víry a zvláště pak negativní působení náboženství (uvádím i jeho pozitivní působení). K víře každého člověka mám absolutní respekt, což očekávám že budou mít věřící i k mému ateismu.

V článku jasně uvádím, že myšlení věřících snažím pochopit, tak nechápu, proč mi píšete, abych to dělal! Že se mi to nemůže zdařit zcela je jasné, stejně jako to, že můj ateismus nemůže zcela pochopit věřící. Nehodnotím víru Masaryka, (ani kosmonautů nebo vědců), ale vztah státu a společnosti k náboženství a církvi, což je sakra rozdíl.

K esoterice jsem velmi kritický (to můžete zjistit z řady mých článků)

Je mi to líto, ale protože jste se opětovně nedostatečně věnoval textu, který komentujete, strávili jsme oba úplně zbytečný čas psaním těchto dvou komentářů.

Vzpomeňte filmu Sexmise, kde chlap, předstírající, že je ženou, šéfoval ženám. Možné je všechno.