Babicka by na podobnou otazku asi rekla: Jako trisku nekde.....ale nachazim stale vice zajimavych knih od tureckych spisovatelu.

Karma

Děkuji

V české kotlině jsou původem od Turků snad nejznámější 4 věci. 1) Turecký med. 2) Káva Turek. 3)Turecké hospodářství a 4) Poturčenec horší Turka...

Snad i v ceske kotline ctou milovnici literatury Orhan Pamuka a Ahmeta Tanpinara

A ještě jedna poznámka. Vlastík Füst píše o tom, jak nás "Free Europe" jednou zahubí. Takže, já bych byl s těmi "evropskými hodnotami" hodně opatrný.

Proc proboha, pane Hermanku, jine kontinenty to take nezabylo, jenze byly na to pripravene, tady Vas Vladimir uz nekolik roku manipuluje svym vetovanim a posleze po 5 nasobnem vetovani v OSN jde zachranovat zakladnu

Má to ještě jeden aspekt, že Turci žijící v zahraničí, jsou znesvářeni mezi sebou. Čili

jejich problém se přenáší na hostitelské země.

Myslím, že to souvisí s tím, že v Turecku i mimo něj je početná část tureckého obyvatelstva, která chce žít duchu evropských (západních) norem, zákonů a vyznávají i náš životní styl. Ti jsou například v Německu asi bezproblémovou komunitou. Bohužel v současném kvasu islámského světa se část populace "fundamentalizuje", radikalizuje a "odsekularizovává" a to jak doma, tak i v zahraničí.

Dobře. Tak proč nám nevadí třeba Saúdská Arábie?

Pominu-li to, že nevím komu kdo vadí nebo nevadí (tady píšu o tom, co vadí mně), tak to může být proto , že Saudů nežije v Evropě několik milionů a nikdo tak mezi ně nejezdí agitovat.

Hodně Turků, hlavně těch vzdělaných, je z Erdogana nešťastných.

Na druhé straně Turecko zažívá hospodářský růst. Snad omezil korupci. A na to prostý lid slyší. S vlastní historii se nevypořádali nejen Turci, ale i my,Poláci, Rusové...

Vůbec nepochybuji o tom, že je v Turecku silná opozice, která chce mít Turecko jako stát, který pokračuje v duchu principů, se kterými ho své novodobé podobě postavil Kemal Atatürk. Konečně životní styl Turků zvláště ve městech tomu zcela odpovídá. Srovnání s Ruskem je velmi případné. Režim silného a autoritativního politika stabilizuje zemi zevnitř a přitom se čím dál tím více odklání od demokratických principů a stává se velmi problematickým partnerem.