Člověk by si měl srovnat se svým svědomím, zda pro takový zážitek poruší přísný zákaz vstupu do chráněného území mimo značené stezky. Sám jsem dříve chodil podívat se v pozdějším jaru na pantoflíčky, okrotice a další vstavačovité a dilema řešil tím, že jsem chodil přesně po okraji rezervace, nebo využíval staré lesní cesty.

V případě Medníku to není asi moc velké dilema. Je to hodně frekventovaná lokalita a v tom členitém prostoru jsou vyšlapané cesty, po kterých když návštěvník opatrně chodí rostlinkám neublíží. Důkazem toho je, že se zdejší populace, co já pamatuji, tak zestonásobila.

Jirko, to je ale krásně křehký, jarní článek, ozdobený vzpomínkami.

Díky moc!:-))

Já děkuji, MariePřiznám se, že jsem byl v neděli při jeho psaní sám trochu naměkko.

Pěkná procházka a hlavně voní jarem, díky!

Já děkuji

Jiří ... dostal jsem hlad a žízeň, po té procházce - i po oběžné dráze s Lajkou a Medníku s Tebou

Tož, Karle, to mám radost.Děkuji.Přeji ti hezký den s něčím dobrým k zakousnutí i k zapití.