Obávám se, že ta vlna kritiky, která se snesla na témata maturitních slohů z češtiny, je oprávněná. Pedagogové upozorňovali na to, že většina maturitních témat byly "naprosté ptákoviny", což je řečeno sice lidově, ale velice výstižně.

Kritici například tvrdí, že "témata jsou odrtžena od reality". Pokud někdo takové hodnocení považuje za přehnané, tak stačí několik z těch témat uvést, cituji: "Nudný účetní a jiné stereotypy, Prokrastinace – nová metla lidstva?, Vypravování o tom, jak Jean André vyvázl z léčky Emhudů, Návrh na přejmenování náměstí." Takhle opravdu zní čtyřicet procent maturitních témat.

Kolik lidí v České republice (nebo ještě lépe na světě) bude někdy potřebovat napsat úřední dopis s návrhem na přejmenování náměstí?

Možná by se zdálo, že téma "České národní obrození" je velice potřebné a pro maturitní práci velice vhodné. Ve skutečnosti je to přesně naopak. Studentský zájem o České národní obrození může vyvolat jen učitel, který naprosto dokonale ovládá Komenského metodu "škola hrou", pro většinu studentů je totiž "české národní obrození" sérií záludných jmen a letopočtů", což ale není chyba studentů. Navíc v současnosti se do učebnic dostávají poučky "nových akademiků", kteří vpodstatě říkají, že národní obrození se tak úplně nekonalo a že šlo vlastně o hysterický čechismus vypjatých nacionalistů. Na tématu "Zahájení vodácké sezony" je dobré jen to, že se na to dá relativně trefit slohový útvar "zpráva do regionálního zpravodaje". Jinak je to stejná nuda, jako když to vyjde v regionálních novinách. Téma "žena zkoušená osudem" jen vyhovuje požadavku, aby součástí zadání bylo i nějaké "genderové téma", které naplňuje potřebné kvóty pánských a dámských témat.

Jednoduše – hrůza...