víte, Jiří, já se fakt snažím všechno vnímat, čtu tady ty diskuze, tu vaši snahu v textu se s tím vším nějak podle nejlepšího svědomí poprat, a taky si říkám, že to jste Vy chlapi...pardon. A že bohužel z těch vyhlášení cítím tu syrovost učebnic, co jedou v heslech a statistikách...(obrovské ztráty a vyhlazení obyvatelstva...např) A pak slyšíte fakt toho Karla Holomka, pak vidíte veterány vojáky, co mají v očích mrtvé kamarády, ta rozebíraná označení vidíte konkrétním živým , nebo spíš mrtvým člověkem, a tak si řeknete- proboha budu tady srovnávat, co je a neni genocida a kdo víc a míń a že tenhle jo a tenhle ne?

sviňárna je všechno takové a pietu si zaslouží každý, kdo nezemřel normálně ,ale z rozhodnutí jiných.

Něco bych nerozebírala a nechala to opravdu spát.

Děkuji, Radko, za komentář a souhlasím s Vámi. Já bych to spát klidně nechal, ale nenechávají to spát jiní a mně nezbývá než se s tím "poprat". Ta záležitost se všemožně probírá, stejně jako mnohé jiné historické události, co ses tím dá dělat, přečíst si slušné historické prameny a na jejich základě si udělat pro sebe nějaký názor.

Pietu si jistě zaslouží všichni zmínění, také to v článku konstatuji, a jak se co nazve, je vlastně úplně jedno, ale o těch věcech se vede společenská diskuse, využívají se a zneužívají, tato konkrétní má navíc souvstažnost k soužití Romů s majoritní společností.

Minimalistické řešení by bylo vyměnit část pozemku vepřína, kde stál tábor, za jiný přilehlý. Alespoň základní pieta by byla zachována, ale někomu to nestačí.

Ano, možná toto minimalistické řešení se jeví jako nejlepší ze špatných řešení.

1) Nic z toho, co se odehrálo za protektorátu, nemůže být hodnoceno ani částečně jako naše ostuda, i kdyby se tom podíleli nějací Češi. V každé společnosti se zákonitě vyskytují nějací padouši, ale záleží pouze na vládnoucím režimu, jestli dostanou příležitost se projevit.

2) Pro posouzení toho, co je nebo není genocida, nejsou podstatné absolutní, ale relativní počty. Pokud platí, že jich zahynulo 90%, tak není důvod proč to za genocidu neoznačit.

Genocida je plánované a chladnokrevné vyhlazení určité skupiny lidí z povrchu zemského. V Letech k tomu nedocházelo. Lety nebyly určeny k plánovanému a chaldokrevného vyhlazování cikánů, ale jako pracovní tábor. To, co se tam odehrálo nebylo plánované.

Jo, poslední archeologický průzkum potvrdil, to co je dlouhodobě známé a to, že prasečák nestojí v místě, kde byl pracovní tábor, ale zasahuje tam pouze plot a to pouze do místa, kde byla administrativní budova.

Tak tedy za státní peníze bude vykoupen a zbourán vepřín, malý kousek z pozemku bude připojen k pozemku na němž už nyní je památník.

A vedle památníku zbude velký vyklizený pozemek.

Možná za pár let budou romské organizace nostalgicky vzpomínat na dobu, kdy vedle jejich památníku stál jen vepřín, což je možná nedůstojné, ale mnohem míně nepříjemné než kamionové překladiště.

Tábor v Letech nebyl koncentračním táborem, ale pracovním vězeňským, později specifickým sběrným táborem. Vězeňských pracovních táborů pro potřeby válečného hospodářství s lacinou pracovní silou vzniklo na území protektorátu 600 a z toho 52 pobočných koncentračních táborů, třeba pobočka tábora Osvětim. Vězeňský režim a organizace pracovního vězeňského tábora v Letech byly nesrovnatelně volnější než v Dachau, Buchenwaldu, Mauthausenu, Sachsenhausenu, Ravensbrücku, Osvětimi (Auschwitz) a dalších ze 23 státních nacistických koncentračních táborů. Cikáni tvořili asi 10–25 % internovaných. Tábor v Letech s převahou etnicky cikánského obyvatelstva byl v provozu jeden rok (od 2. 8 1942 do 6. 8. 1943). . Největším problémem byla však hygiena, protože v táboře byl nedostatek vody. Hlášení civilních lékařů, kteří do tábora dojížděli, konstatují přetrvávající tělesnou špínu. O nápravu velitel tábora nedbal. Koncem roku 1942 a v roce 1943 v Letech vypuklo několik epidemií, zejména břišního a skvrnitého tyfu a chřipky, takže byla vyhlášena nad táborem karanténa. Vysoká úmrtnost postihla za těchto poměrů zejména novorozence a děti. Před vypuknutím karantény se vězňové léčili v civilních nemocnicích, oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, ostraha při pracích mimo tábor byla minimální, takže docházelo ke snadným a častým útěkům vězňů. Uprchla čtvrtina z nich Svého času Úřad pro vyšetřování zločinů komunismu vyšetřoval „případ Lety“ a žádný zločin genocidy se v Letech neprokázal. Podobné stanovisko zaujali i historici z Historického ústavu Akademie věd (Historikové a kauza Lety, Praha 1999). Pramen : historik, profesor Jana Rataj a také Dějiny a současnost.

Ani jsem to nedočetl. Pěkně jste to všechno spletl dohromady. Ten pracovní tábor vůbec nevznikl jako "Tábor pro Romy" a to nejen proto, že takové slovo tehdy nebylo vůbec používáno.

Vznikl jako pracovní tábor pro lidi bez stálého bydliště a stálého zaměstnání, zcela bez ohledu na etnikum.

A též pochybuji o Vašem tvrzení, že obyvatelé tábora měli horší podmínky, než v normálním vězení. To přišlo až později, s německou okupací.

Zpočátku byli pracovníci ubytováni v táboře, ale pracovali v okolí u sedláků. A právě pohrůžka normálním vězením jim bránila v útěku.

Myslím, že nic z toho , co jsem napsal není v rozporu s historickými reáliemi. Nikde netvrdím, že tam v roce 1940 nebyli lidé jiného etnika. Cikáni v té době byli vnímáni podobně jako dnes, tedy ne podle antropologických rysů, ale podle způsobu života. Proto také neprobíhala genocida Romů stejně jako Židů.

Podmínky v táboře zlé byly, to není mé tvrzení, ale historický fakt, o kterém svědčí listinné dokumenty ohledně stoprocentní úmrtnosti zde narozených dětí a otřesných hygienických podmínek, které vedli k epidemii tyfu a posléze odvolání velitele tábora. Vše je dobře přístupné k dostudování.