Kloužete po povrchu stejně jako autoři knih, ze kterých čerpáte. Nikdo z nich, většinou arabistů, nedal vedle sebe evropské právo plus zásady demokracie a islámské závazné texty respektované "správným" muslimem. I v islámských státech, tak jak je to vývojem dané, je větší loajalita k rodu, ke klanu než ke státu. A to ještě nad tím vším je Alláh, jako nejvyšší instance. Když to někdo udělá, nemůže mu vyjít nic jiného, než že to nejde dohromady.

Argumentace některými "poklidnými" muslimskými lokalitami v Evropě je zavádějící; muslim plně respektující demokratická pravidla je dle zásad islámu ODPADLÍK, tedy špatný muslim. A nebezpečím je, že se, i dle Koránu, může vykoupit před posledním soudem. Čím? No že vstoupí na Boží stezku, jestli Vám to něco říká.

Povrchnost v té Vaší enciklopedii je i jinde: u Janičářů chybí ten nejdůležitější základ. Tedy to, že byly kradeny křesťanské děti + - kolem deseti let, těm byl Koránem vymyt mozek a spolu s vojenským výcvikem se z nich stali bezcitná zabíjecí monstra. Ostatně v islámu nic nového pod sluncem; totéž praktikovali sultáni v Maroku a i jinde na severu Afriky.

Slovo "nápravník" z titulku bych zaměnil za pravdivější slovo bagatelizace!

V podstatě encyklopedický styl psaní a vyvolá intenzivnější emoce, než lecjaká beletrie. Inu psaní je kouzelně mnohotvaré a překvapivé.

Pan Turner napsal například toto: "muslimové si od svého počátku uvědomovali svoji sounáležitost s křesťany a s židy ve smyslu chápání sebe sama jako pokračovatelů jejich víry." Tato věta má do encyklopedického stylu psaní hodně daleko.

V Hanoveru znásilnil muslim z Alžírska studentku. Při znásilnění křičel „Inša Allah“ (doslova „dá-li Alláh“). Pětadvacetileté ženě nepomohl ani pepřový sprej, který jí útočník sebral a použil ho proti ní. Po útoku se jí zeptal, jestli „se jí to líbilo“. Dostal za to osm let.

No, Allah nedal, tak si vzal sám.

Islámský terorismus tu byl dávno před tím, než se vůbec o nějakém Západu dalo mluvit; je to historický problém, protože teror a válka je integrální součástí fundamentálního islámu od počátku tohoto náboženství, k čemuž neexistuje lepšího důkazu, než přečíst si o skutcích samotného Proroka Mohameda. Mohamed je prorokem boje a války. To, co nejprve vykonal na svém arabském okruhu, zanechal své obci jako testament: boj proti nevěřícím, šíření ani ne tak víry jako její mocenské sféry, která je mocenskou sférou Alláhovou. Bojovníkům za islám nejde tolik o obrácení jako o podrobení nevěřících. Islámský terorismus rovněž není jen problémem ryze západním, i když jsou západní státy dějištěm krvavých útoků stále častěji. Jedná se o problém celosvětový; islámský teror je problémem podstatné části Severní a subsaharské Afriky, Blízkého Východu, Ruska, Indie, Číny, Filipín, Indonésie... Podstatou tohoto teroru totiž primárně není pouze nenávist k Západu a jeho hodnotám, není to ani jakási pomsta za křivdy spáchané Západem na islámském světě a jeho obyvatelích; podstatou tohoto teroru je Džihád, náboženská válka.

Západ znamená západní kulturní okruh, to se vymezilo někdy po půlce prvního tisíciletí po Kristu a ze začátku si obě kultury fakt neměly co vyčítat.

Aby si autor nemyslel, že jsem na něj zanevřel, tak budu mít jednu jedinou poznámku a to k titulkům té série článků o islámu.

"Nápravník islámských bubáků I.-VI." ve mě evokuje asi tento pocit: Lidi, nemáte se čeho bát, islám není tak zlý, jak si myslíte.

Možná se mýlím, to nevylučuji, ale za své pocity prostě nemohu.

Že Vy jste si ten článek vůbec nepřečet a mudrujete tady?!

Vvolání „Alláhu Akbar“ nám však ve skutečnosti především říká, že „Alláh je větší“ než kterýkoliv jiný bůh. Recitace této fráze muslimy posiluje a oni se díky ní cítí nadřazení vůči ostatním lidem. Bojový pokřik „Alláhu Akbar“ je džihádistickým nástrojem již od počátků islámu. Podle vysoce uznávané sbírky hadísů (výroků proroka Mohameda) Sahih Muslim zahájil Alláhův posel (Mohamed) nájezd proti židům žijícím v Khaybaru ležícím 90 kilometrů severně od Mediny bojovým pokřikem: „Alláhu Akbar, Khaybar bude zničen.“ To neznamená, že zvolání „Alláhu Akbar“ je vždy vyslovováno jen v násilném kontextu. Muslimové toto zvolání využívají také při různých běžných situacích. Když je však veřejně vykřikováno při vzteklém běsnění, zejména při útoku na ostatní lidi, tak je jeho cílem ostatním vyhrožovat a zastrašit je.Účelem tohoto zvolání je zdůraznit, že útok byl spáchán ve jménu Alláha – v podřízení se jeho příkazu zabíjet nepřátele a v očekávání odměny v podobě věčného ráje. Když se západní mainstreamová média snaží omluvit klíčový princip islámu - džihád ve jménu Alláha –, tak se stávají „užitečnými idioty“, kteří existenci tohoto problému umožňují a zároveň brání jeho řešení.

Autor je muslim, který se narodil a vyrostl na Blízkém východě

Převzato z webu Gatestone Institute.

A.Z. Mohamed

Gatestone Institute vede John Bolton, jeden z hlavních strůjců invaze do Iráku pod vylhanými záminkami, spoluodpovědný za statisíce mrtvých a zmrzačených civilistů, zničení a rozkradení majetku nevyčíslitelné hodnoty, rozvrácení státu a miliony uprchlíků.

Velice sporná je Vaše teze z posledního odstavce, cituji: "muslimové si od svého počátku uvědomovali svoji sounáležitost s křesťany a s židy ve smyslu chápání sebe sama jako pokračovatelů jejich víry."

Tak to bohužel není. Důkazem je Korán i Sunna. Zpočátku se sice Muhammad snažil na judaismus a křesťanství navázat, ale protože brzy poznal, že jeho teze jsou v zásadním rozporu s principy těchto dvou náboženství, rozhodl se nakonec islám od judaismu i křesťanství oddělit tak, že prohlásil Bibli za zfalšovanou, a Korán má Bibli plně nahradit. Korán je často doslovnou parodií na starozákonní i novozákonní příběhy, ukázkou nepochopení jejich jinotajů, nepochopení základní pointy, symbolů a duchovního smyslu.

Islám nechápe muslimy jako "pokračovatele" judaismu nebo křesťanství, ale jako stoupence jediné pravé víry, kteří mají židy a křesťany zcela nahradit.

Fyzickou likvidaci židovských a křesťanských komunit prováděl už přímo Prorok Muhammad, a jeho stoupenci v tom pokračovali po celou následující historii. Typickým příkladem je vyhubení více než devadesáti procent původní křesťanské populace Egypta (Koptů), a to během pouhých čtyř let hned prvním chalífem po Muhammadovi.

Znáte nějaké lidi, kteří se bojí fráze "inša allah"? Nebo proč tomu říkáte bubák? Lidi mají strach z terorismu a ne z inšalalah.

A lidé knihy jsou pouze křesťané a židé. Ne ostatní jinověrci. A zapoměl jste dodat před čím jsou "ochránění" ti křesťané. Před tím aby je muslimové nezabili! Džizíja je výpalné. A ostatní jinověrci nemůžou platit ani tu džiziju.

Lidé často negativně reagují na arabská zvolání, jejichž významu nerozumí (reagují někdy negativně i na hidžáb, přestože to asi není žádné poznávací znamení teroristů).

Cituji: "Arabsky se výrazem ahl al-kitáb, doslova „ lidé knihy“ nazývali křesťané a židé." Co se vám na tom nezdá, přesně takhle to je.

Džizja není výpalné (respektive nemusí být a vždy nebyla), to už to posouváte do nějaké emoční roviny, které se já striktně vyhýbám.

Nezapomněl jsem dodat před čím jsou chráněni, píší, cituji: "Nelze paušálně zhodnotit všechny projevy muslimů k jinověrcům v historii", čímž naznačuji, že se džizja uplatňovala v různých místech a v různé době velmi odlišně.

Jestli vás zajímá jak a kde, můžu vám doporučit kvalitní literaturu.

Obecně bych vám, pane Vajdíku doporučil pozorněji číst, zamyslet se a potom psát komentář.

Vy to tady tak pracně rozebíráte, ale stejně u mnoha lidí, včetně mne, narazíte na docela obyčejné "ať už je to jakkoli, tak já je tady prostě nechci".

Vaše rozbory si se zájmem přečtu, ale na mém odmítání to nic nezmění.

To je klasika. Můžete si říkat co chcete, argumentovat jak chcete, dokazovat jak chcete, mít pravdu největší, ale já jsem prostě rozhodnut. Koho jste prosím volil?