Správně píšete, dnes už téma mimo pozornost. V 90. letech ovšem byly podobné tracheomykózy ( šířené bělokazem dubovým i jiným hmyzem ) pozorovány i na dubech a jejich hromadný úhyn by ochudil českou přírodu podstatně více. Naštěstí je příroda opravdu dynamický systém ( možná k tomu nepotřebuje ani ty statisíce let ). Jen jednu poznámku - jilmy můžeme považovat za původní dřeviny. Z listnatých stromů totiž u nás dobu ledovou ve větší míře přežila jen bříza, ostatní se přistěhovaly až v boreálu ( zde i jilm horský ) nebo atlantiku ( jilm habrolistý a vaz ).

Už se těším na jaro, až uvidím nějaká rozcuchaná klubíčka jilmových květů a brzy na to i penízkové nažky. Dnes dávám karmu

polsky wiąz, německý Ulm / je i takové město/

A grafioze jsem slyšel, nicméně koupil jsem 500 jilmů a dosadil jsem je do svého lesa.

Bohužel jsme stromky s baly,asi deseticentimetrové, neoznačili kolíky

Když jsem přijeli ožínat,asi za 6 týdnů,tráva byla vysoká více než metr a jilmy jsme už nenašli. Zůstaly jen čtyři a ty jsme posléze zničili křoviňákem při ožínání.

Jilmy prý mají rády vlhko a mají velmi kvalitní dřevo.Smůla,za sto roků jsem mohl mít pěkné dřevo. 5000 Kč fuč , trochu drahá zkušenost.Nejsem si vědom, že bych někdy viděl jilm v přírodě, ale já mám problém rozeznat mladý jasan od jeřabiny.

Spolehlivě poznám jen vánoční stromeček.Karma.

Děkuji, jilm je z mnoha ohledů zvláštní strom. a v článku rozebíraná problematika mi přijde zajímavá a poučná. Já jsem se s tím setkal kdysi ve škole (PřF UK), tenkrát se to hodně řešilo. Od té doby to nějak vyčpělo. Náhodou jsem nedávno zavadil o jakýsi odborný článek, který mě inspiroval k článku spíše jen informativnímu.

Řekl bych, že na vhodném stanovišti dnes vysadit jilmy není z hlediska nákazy nijak riskantní. Spíše je to, jak jste asi sám zjistil, otázka onoho vhodného stanoviště.