vtipná záměna-já jelita nemusím-ani ta pravá natož ta v přeneseném slova smyslu

Děkuji, já tedy kroupová jelita mám docela rád, ale tím to taky končí

Nelze si myslet, že existují elita a jelita. Každý jedinec má svou specifické místo v dělbě práce, svou unikátní produkční funkci. Stačí si přečíst jednu sci-fi, v níž se nejúspěšnějšími kandidáty na přežití lidstva stala skupina trpící Downovým syndromem. Důležitá je variabilita.

Z hlediska ekonomie pak vše vysvětluje teorie komparativních nákladů, která v podstatě vysvětluje, proč paní domo zaměstnává služku, i když by všechny její činnosti zvládla dělat lépe. A nebo úspěšný spisovatel, schopný přepisovat perfektně na psacím stroji své romány, písařku, která na rozdíl od něj umí pouze datlovat.

A i Zátopek potřeboval ke svým výkonům někoho, kdo ho by schopen k ním vytáhnout.

Jiří, ono platí pořád to rčení, že "příslušníci elity jsou mezi jelity"...bohužel se zdá, že jich přibývá.

Já bych, Marie, řekl že to jsou ty pseudoetity. Ty opravdové často mnoho lidí ani nezná, nebo vejdou ve známost až po smrti.

Jsme tu všichni jelita, rozdělená na druhy uznávající současně vládnoucí elity, tedy vlastně na způsob jakým vládnou. Jelita kritická, kterým se to nelíbí, to jsou ta pravá jelita, která má na mysli autor i bublinka diskutujících.

...pak jsou ještě kroupová a housková...

Je mi nevolno z každého jelita, které se samo řadí k elitě.

...to vám musí blbě pořád...

Zatímco ve světě je elita elitou, u nás došlo k relativitě pojmu až k obludnému pseudoelita. Největší zásluhu na tomto posunu, má Václav Klaus se svými spolupracovníky. Bohužel, tato proměna trefila na živnou půdu. Zbývá otázka, proč?

Myslím si, že je to nakonec takový zákonitý proces. Po změně režimu se vytvořila elita majetková, potom mocenská, pak "módní" (těch, co frčí). A z toho se stále jen obtížně vyhrabáváme. Politici marně hledají důstojnost a slušnost, velkopodnikatelé etiku a filantropii, mnozí umělci zaměňují pojmy "umění" a "úspěch", stejně jako řada vědců kašle kvůli byznysu na vědu.

Dnes karma. Slova elita, elitní prošla významovou inflací, ke škodě věci.

Díky

Myslel jsem si, že budu první, kdo zareaguje, ale už jsem objevil dva diskuzní příspěvky, které začínají v podstatě stejně: "ono je to složité..." a "kdyby to bylo tak jednoduché...". Samozřejmě, že jste zabrousil do velmi složité problematiky, ale není smyslem krátkého článku a nemůže být vyřešit - kdo elita je a kdo naopak není, ani předložit návod, jak to rozpoznat. Myslím, že jste však poměrně přesně popsal podstatu a dospěl ke srozumitelnému poslání, že ani tak nezáleží na tom, kdo něco říká, ale na tom, co říká. Vždy ale zůstane na každém, aby rozpoznal, co je co. Toto odpovědnost nelze z člověka sejmout.

Vám karma.

Děkuji. Tento článek neměl být nějakým hlubokomyslnou úvahou, jako spíše reakcí na jiný článek (od pana Čermáka), potažmo články určitého typu, jejichž autoři někoho hanlivě označí jako příslušníka elity a na základě toho negují vše s ním souvisejícího. Závist, třídní antagonismus, osobní antipatie a názorová neshoda se zcela mísí v takovou všeobecnou dehonestaci, místo toho, aby byly kritizovány skutky a rozporovány názory.

Když se podíváme, kdo v historicky nedávné minulosti byl považován za elitu, tak konstatujeme, že to například byli básníci, kteří v dobách národního obrození psali o panslavismu pod vedením Ruska.

Mně připadá, že mnozí elitáři mají jedinou snahu: Nějak se odlišit od davu, a proto staví na myšlenkách, na kterých může být pět procent pravdy, ale záměrně ignorují těch 95% zdravého rozumu.

Salonní intelektualismus je u nich alfou a omegou, pokud jde o žvanění. Ale pouze do té míry, do které to nezasahuje do jejich osobního života.

Voskovec a Werich také měli texty svých písniček levičácké až nad hlavu, ale když jim hořela půda pod nohama, utekli do USA a nikoli do Sovětského svazu Werich jednou, Voskovec dvakrát). Udělali dobře a já jim to schvaluji, ale neslučuje se to s jejich předválečným levičáctvím.

Nemůžete posuzovat svět 30. let dnešníma očima. To, že V a W neměli klapky na očích, dokazuje právě to, že nehledali azyl v SSSR.

Elita národa se vždy "vyprofiluje" ze skutečně odvedené práce či výkonů. Tito lidé většinou o nějakou pseudo popularitu ani nestojí. Bohužel se nám média mnohdy snaží elitu představit podle svých představ, a tak se stane, že slovo elita je dehonestováno. To samé je i s pojmem celebrita. Kdo je celebrita? Jsou to ti vyvolení masmédii nebo jsou to skutečně osobnosti, které o toto zařazení ani nestojí. Přito jsou to odborníci na pravém místě, a je jedno zda je to z oblasti techniky, kultury a sportu.

Já bych řekl , že se elita se nyvyprofiluje, ani ji nelze moc někomu předhodit. To slovo je zprofanované, jeho obsah ne, pokud ovšem si pod pojmem elita nepředstavíme toho, koho máme rádi a s kým se shodneme a pokud názorová neshoda někoho automaticky jako naši elitu nevyřadí. Pokud to tak někdo má, mluví o svých elitách, které může někde nějak prezentovat, ale to prezentuje nějaké zastánce svých názorů, své oblíbence a podobně, nebo prostě někoho populárního, komu zase říkáme celebrita.