V jednom s Vámi souhlasím, tolik profesionálů, poloprofesionálů a také žabařů, úplně chápu, že je zájem zvednout poplatky, uživit takový aparát to musí stát majlant.

Myslím, že by stačila užší skupina těchto lidí a věřím, že by informace nebyly ošizeny. Zajímal by mě roční rozpočet, to musí být pořádný balík z kapes daňových poplatníků.

Navíc se jede podle šablony, pořád dokola podobně zaměřené zprávy, filmy a seriály, nevidím tam žádná odvážná prohlášení, všichni pěkně jako ovečky vedle svého pastýře, žvýkají stejné rozumy, žádný beran s opačným tvrzením, které by svoji originalitou zaujalo diváky.

Může uvést příklad jednoho "odvážného prohlášení" z těch, která postrádáte?

Po delší době vás zdravím, pane Turnere. Četl jsem řadu vašich nových článků, karmoval, ale zatím jsem se k ničemu nevyjadřoval. Ostatně mě poslední dobou už moc nebaví vyjadřovat se zde k politice, protože je to marné, je to marné, je to marné. K tomuto vašemu textu textu se ale vyjádřit chci, protože se dotýká oblasti, ve které jsem dlouho působil.

S tou vyvážeností a objektivitou v mediích je to složitější. Požadavek vyváženosti v médiích považuji už vzhledem k jejich podstatě za nesmysl. Media existují proto, aby veřejnost informovala o významných, důležitých a zajímavých událostech a zprostředkovávala jí názory a stanoviska lidí, kteří mají k určité problematice co říct, jejich názory jsou důležité a zajímavé vzhledem k určité události, nebo oni sami jsou svým životem a činností zajímaví a důležití. Když uvážíme, že to, co je významné, důležité a zajímavé, je vždy otázkou pohledu a výběru konkrétních osob pracujících v jistém mediu, pak se nabízí otázka, co by se s čím mělo vyvažovat?

A objektivita? Objektivní může být jistý fakt - třeba, že tam a tam sněží, nebo že tam a tam byli zabiti čtyři lidé, že tam a tam přijela určitá osoba... Avšak žádná zpráva nemůže být objektivní, protože NIKDY nereferuje o celé události ve všech jejích souvislostech, nýbrž se pokaždé jedná o výběr faktů a výběr osob, které v nějaké události hrály roli. Nicméně zpráva i názor mohou být pravdivé nebo nepravdivé, a to z různých hledisek, což se ale obyčejně vyjeví až později a lidé, kteří určitou zprávu připravují, to v danou chvíli nemohou vědět.

Zakončím to výrokem Marca Aurelia: "Vše, co slyšíme, je názor, nikoli fakt. Vše, co vidíme, je úhel pohledu, nikoli pravda." Vzpomněl jsem si na něj, protože jsem nedávno navštívil po letech Vídeň, kde tento císař-filosof roku 180 zemřel.

Požadavek na objektivitu médií není nesmyslný:

1. Samozřejmě, že absolutní objektivity zřejmě není možné v praxi dosáhnout, ale má smysl vyvinout alespoň nějakou elementární snahu o jakous takous objektivitu. Pokud se bavíme konkrétně o pořadech, kam jsou přizvání hosté, znamená to, že prostor by měli dostat jak hlavní proponenti, tak hlavní oponenti dané problematiky. A že moderátor nebude očividně nikomu stranit. Chcete KONKRÉTNÍ příklad? Paní Světlana Witovská při moderování duelu prezidenstných kandidátů. Myslím, že dosáhla maxima možného.

2. Samozřejmě, že vzhledem k tomu, že máme omezené zdroje (v tomto případě hlavně vysílací čas), těžko budete daný problém probírat ze všech možných i nemožných úhlů pohledu a ptát se 10 mil. lidí. Úkolem profíka, alespoň tak, jako ho chápu já, je prostě vybrat nejvýraznější názorové proudy a těm dát v omezeném čase prostor.

ČT 24+Radio Plus = hlasné trouby pražské kavárny, navíc při pohledu na výsledky voleb i volební preference naprosto neúspěšné. To prohlašuji jako dlouhodobý volič socdem.

Tím se vše vysvětluje. Čeští socani jsou převážně levá úchylka sociální demokracie a volí je většinou ti, kteří nechtějí volit přímo extrémistické komouše.

Napsal jste to, Jiří, velmi dobře. Naprosto souhlasím.

Byl jsem nedávno na besedě s panem Jakubem Szántó, který dělá několik ,let zpravodajství z Předního východu. Sdělil nám - a není důvod mu nevěřit - že jeho reportáže si půjčují evropské veřejnoprávní televize pro jejich kvalitu a objektivitu. Jsem si jist, že i jiní reportéři pracují podobně.

To, že někomu vadí Nora Fridrichová či Marek Wollner? Mě zase třeba vadí paní Jílková se svým přístupem. Takže ji ignoruji.

Švédský stůl, z kterého si každý vybere co chce....

Karma

Děkuji, Tomáši, souhlasím. Mně osobně by vůbec nevadilo, kdyby někdo věcně kritizoval nějakou konkrétní reportáž, typ pořadu, přístup redaktora, zkreslenou zprávu nebo cokoli jiného. O tom se dá pomocí argumentů také věcně diskutovat. Komentáře typu: ČT je nevyvážená, zaujatá, neprofesionální a řízená pražskou kavárnou, a to bez jakýchkoli důkazů, jen na základě nějakých emocí si přímo říkají o reakci. Přitom sám bych klidně ledacos kritizoval, shodou okolností vámi uvedený pořad paní Jílkové, který by se dle mého soudu hodil více na Primu či Novu.

Karma Jiří, koukám, že se ti povedlo píchnout do vosího hnízda dobrá práce

Děkuji, Karle. Po pravdě řečeno jsem ani neměl v úmyslu otevřít nějakou masivní diskusi, ale jako obvykle mě rozladila taková ta zcela vágní emocionální kritika bez argumentů, tentokrát od pana Čermáka, která pokračuje v této diskusi. Je smutné, že téměř ve stovce komentářů nezaznělo nic , co by argumentačně podpořilo obviněních veřejnoprávních médií.

No a navíc má ČT svůj úhel pohledu, jak nám bylo prezentováno. Jinými slovy, za naše peníze nám řekne co si máme myslet. Kdo by to nebral.

Za vase penize? kde jste k nim prisel?

Ještě nám uveďte jmenovitě pro srovnání ta ostatrní sledovaná media a budeme Vám možná věřit, že pro Vás je ČT a ČRo to nejlepší.

Myslím si, že i ten nejpokleslejší bulvár a tzv. "nevěrohodná média" mají pravdivější informace než současné ČT a ČRo.

Z uvedených médií od rána do večera neslyšíme nic jiného než dehonestace Babiše, Zemana, Putina, Ruska, komunistů a nulová kritika režimů, které se opírají o neonacisty, Banderovce, vraždí nepohodlné novináře na svojí ambasádě.

I komunistická ČST před rokem 1989 měla vyšší úroveň než současná ČT.

Zde je důkaz https://www.youtube.com/watch?v=Li-h4t1b3Pw

Jistě - duo Zelenka - Balážová nastavila laťku kvalitní žurnalistiky setsakramensky vysoko. A Medveděv tam byl taky. Zprávičky...

Nechci tu psát o výhradách k veřejnoprávním médiím.

Jen bych chtěl zmínit, co mne zaujalo. Mnohokrát jsem slyšel a četl od těch, kteří si pochvalují výsledek voleb, že ti nespokojení nedokáží ten výsledek respektovat. To je samozřejmě jen prostonárodní blud, který vychází z myslí očarovaných představou, že s volbami se dá vyhrát i povinné mlčení oponentů. Vyhrát volby neznamená dostat do ruky pendreky. Z tohoto hlediska ta v.p. média , domnívám se, dokazují, že nejsou služebníky vítězů. Vítězové by z toho měli mít radost, pokud si přejí demokracii uchovat. Ale radost nemají......... A ti, kdo je volili také ne...

I z Vašeho postřehu plyne pro mě paradoxní poznání, že tzv. hlavní proud se rozbíjí o povolební většinu a mění se - logicky - v páchnoucí mělčinu, louž.