A já myslel, že ten blog plačící nad nedostatky nových pohádek, či nedostatkem dobrých pohádek, už nikdo netrumfne.

V jedné pohádce včera jsem zaslechl hlasku *bojíš se toho jako cikán cepu*. To by se taky mělo vyšetřit

Karma a . . . . . . .Počkáme si večer na Mrazíka.

Už se nemůžeš dočkat, co, Váňo

Jedno přísloví praví, - čeho je moc toho je příliš a pohádek je v předvánoční době opravdu příliš a těch dobrých jen velmi málo.

Tak nemohu hodnotit výše zmíněné pohádky, ale od známých mám na Čertí pírko dobrý ohlas, prý po dlouhé době nová pohádka, která se líbila a to je po mnoha letech docela úspěch.

Jinak souhlasím s tvrzením, že do dětských pořadů, knížek a komiksů proniká propaganda a některé jsou propagandou samotnou, tohle se už děje bohužel několik let, dokonce můžeme tento průnik pozorovat i ve školství, i když tohle se myslím poslední dobou hlavně díky odporu rodičů něco zlepšilo.

Měl by jste to přenést na stranickém aktivu. Dostanete pochvalu a možná vám odpustí stranické příspěvky na příští rok.....

Pohádka Čertí brko bylo povedená, možná víc srozumitelná pro dospělou část diváků, ale mělo to humor i invenci. Druhá zmiňovaná pohádka byla hlavně degradována českým, řekl bych skoro amatérským dabingem, který degradoval učinkování slovenských herců. Příběh byl hezký, dobro musí vždycky zvítězit nad zlem a tom to je.

Jen mi pořád nejde na mysl tu českou posedlost pohádkami.

Hrubě nesouhlasím s vyzněním blogu ani diskusních příspěvků. Pohádku Čertí brko jsem viděl v kině a já i všichni známí včetně mého syna, jsme ji chválili a považovali za jednu z nejlepších z tohoto století... Samozřejmě Anděl Páně to není, ale lepší než celá řada dalších.

Přiznávám, že dnes nejsem úplně ve formě, ale řekl bych, že autor uvedené pohádky nekritizuje proto, že jsou ekologické či politické, ale protože se mu nelíbily výkony herců a dialogy. Nevím, jestli to bylo v diskuzi vždy pochopeno. Anebo jsem diskuzi nepochopil já.

Mohu se vyjádřit pouze k pohádce Čertí brko, protože na Čarovný kamínek se z archivu chystám až dnes.

Trochu se mi zdá, že tady řešíme tradiční otázku, zda byla dříve slepice nebo vejce? Je pohádka tak pitomá, protože je politická nebo je tak politická, až je pitomá? Možná bych jako příklad uvedl pohádku Tři veteráni, kterou dle mého zvládnout sledovat děti i dospělí. Označil bych ji za námětově vyváženou s dětskými i dospělými motivy, veselou i s vážnějšími úseky a s kvalitními herci prakticky ve všech rolích. Nicméně jako typickou pohádku pro děti bych ji určitě na první místo pomyslného seznamu neumístil. (To ovšem může být u pohádky trochu problém.)

Tři veterány natočil Oldřich Lipský podle námětu Jana Wericha a pod scénářem jsou podepsaní O. Lipský a Z. Svěrák. Dodnes vidím Z. Svěráka v jednom dokumentu, jak ve své pracovně u grafického plánku vysvětluje propojení jednotlivých postav a vysvětluje dávkování emocí, humoru a vážna tak, aby vše bylo pěkně rozprostřeno po celé stopáži filmu.

Čertí brko začíná jako klasická pohádka, která se následně mění v politickou satiru a v tu chvíli začíná nejvíce drhnout. Čímž se vracíme k otázce, je pohádka tak slabá, protože je politická nebo je tak politická, až je slabá? Předpokládám, že politika se do Čertího brka nedostala jen tak náhodou, a že asi i měla tepat do aktuálních poměrů. Stejně tak se v té souvislosti ale můžeme ptát, zda se jen nepovedl scénář, anebo se nepovedl kvůli tomu, že chtěl scénárista propašovat do pohádky až příliš kritiku dneška?

Osobně mám Čertí brko docela rád, přestože bych politickou satiru zredukoval na 50%, nedělal bych z hlavního hrdiny takového nekňubu, předělal písničky a knížete pekel nechal být občasně více démonickým.

Inu, napsat a natočit dobrou pohádku není vůbec jednoduché. Děti jsou hodně kritické.