On tam měl skvělej příspěvek v diskuzi pan Řeháček...

Inkluze by měla bujet na úrovni rodin, kamarádů a v mimoškolních aktivitách. Ve škole by spíš pomohla rozumná (ekonomicky proveditelná) separace...

problematické ovšem je, že to bohužel tak nefunguje. Takže se nedomnívám, že je dobrým nápadem se plošně zříct všech, kterých by se inkluze měla týkat. Vídám ty narušené osudy často pramenící z narušených rodinných vazeb pořád. A se spoustou z nich se dá při citlivém přístupu pracovat, z některých se dokonce stanou i hvězdičky a hvězdy v tom, čemu se věnují. Ovšem snažit se zapojit úplně všechny není také šťastné řešení, protože jsou jedinci, kterým se takto pomoci nedá. Takže inkluze ano, ale musí to být mnohem lépe udělané, než nyní. Tolik můj názor.Nejsem pravda pedagog a nevěnuji se malým dětem, spíš dospívajícím...Díky Vám za článek Jiří, je dobré téma diskuvat.

Manželka - učitelka - měla jako vedlejší školní "povinnost" dohlížet na nevidomého. Tahle inkluze se povedla, už studuje na vysoké.

Protože ten student nikoho nezdržoval, nerozptyloval atd. Jiný "kousek", ač nebyl hloupý, stejně nakonec skončil v diagnostickém ústavu, ač se všichni snažili. Dokázal třídu dokonale rozhodit.

Jenže současný způsob mi připomíná socík - všichni jednotně! A podle toho to vypadá.