Já se na ten pořad těšil, než jej začali vysílat, protože jsem čekal rozhovory jiného druhu než je obvyklé například u Karla Šípa nebo Jana Krause. Tedy spíše intelektuální a více ze života nežli plné bulvárních senzací.

Bohužel už první díly mně zklamaly a po dílu s Janem Hrušínským, na který jsem čekal nejvíce, protože pana Hrušínského mám rád a velice si jeho názorů si vážím, jsem kabinet přestal sledovat úplně. Je to vlastně naprosto prázdné mlácení slámy, každý host tam na půdorysu zhruba 10 minut řekne pár vět, které už jsme měli možnost slyšet mnohokrát předtím v jiných pořadech nebo číst někde na webu. Za mně je tento pořad velkým zklamáním

Zdravím. Po vysílání sílu s panem Hrušínským jsem s tímto pořadem skončil také. Ale já Hrušínského rád nemám.

Z kraje tohoto pořadu to vypadalo na popularizaci psychiatrické profese a pokus zbavit lidí předsudků z ní. Výběr hostů mne však přestal bavit, je nudný, stejně jako pokus tvářit se, že každý pořad má jakousi hlavní linku. Nemá, je to jenom tlachání a hra na jakousi úroveň, tedy úroveň pana Honzáka, a to je málo

Jiří, dá se říct, že s Tvým pohledem na pořady souhlasím. Pro mě je to, co mi vadí...bohužel věk. Chtít od člověka v osmdesáti, aby byl pružný, je nemožné (srovnání mám osobní...doma). A i na K.Šípovi (74) je znát, že má určité problémy s chápáním (někdy i sluchem).

Myslím, že pořád platí, že je v nejlepším třeba přestat. A taky, že všechno má svůj konec.

Ten kabinet Dr.Honzáka už neměl ani začít.

Karma za rozumný a střízlivý komentář. Osobně si myslím, že není třeba dělat všechny pořady na jedno brdo, právě ta rozmanitost nabídky je u veřejnoprávní televize dobrou devizou. Máte pravdu, určitá těžkopádnost pana Honzáka tam je. A myslím si, že je to hlavně díky nezkušenosti s vystupováním v pořadu tohoto typu. Ale Radkin Honzák to v míře vrchovaté kompenzuje moudrostí, lidskostí, vlídností a smyslem pro humor. Možná to není nejbrilantnější talk show, ale je zase jiná, něčím vlastním a odlišným typická. Mám tenhle pořad docela rád, doma se rádi podíváme, když je zrovna chvilka času, Stejně tak rád mám Karla Šípa, Zbigniewa Czendlika a zatím nedostižný zůstává Marek Eben. (Dobré a zase úplně jiné a jinak zaměřené talk show se mezitím formují také na Tv Noe - Je z čeho vybírat, ovšem nejenom televizí žije člověk)

Chápu, dnes je poptávka po "bavičích", je spíše žádáno, aby lidi někdo bavil (pokud možno za každou cenu). A je z toho zábava jako o dost horší náhražka skutečné radosti.

Výběr hostů psychiatra MUDr R. Honzáka je selektivní. Chybí ti, které ČT1 do svých studií - i do jeho pořadu zásadně nezve. Přesto jsem se na pořad těšila, ale zklamal. Plytký, nezábavný. Čekala jsem víc. Již ho nesleduji.

Ten výčet veřejnoprávních spiklenců je trapně neúplný

Doktora Honzáka mám vcelku v oblibě a souzním i s jeho názory, ale ten jeho pořad je vyložený propadák.

V posledním dílu minulou neděli o ženské a mužské roli v současné společnosti se dr. Honzák vyslovil pro tradiční pojetí ve vztahu k mateřství a otcovství, ale hosty měl s profesí, v níž převažuje opačné pohlaví, jako Dana Drábová. Pan Honzák je sice kritický k prezidentovi i premiérovi, ale z hlediska hodnot je spíše konzervativní, což nesedí na to, co zhusta propagují veřejnoprávní média. Jako moderátor není úplně dokonalý, ale na zmíněné herce-moderátory má hendikep, a postupně se zlepšuje. Zajímavá bývá spíš diskutovaná problematika než dokonale profesionální "show". Je to člověk, která má co říct o dané problematice.

Domnívám se, že pan Honzák dostal od ČT ten pořad jen za to, že je zásadním odpůrcem prezidenta Zemana. Jiné vysvětlení nemám.

Marek Eben a Karel Šíp to jsou pro mě dvě nej hvězdy talk show a jsou fakt dobrý i v dalších oblastech....

Souhlasím a odkazy ani číst nebudu, protože už podle linku je jasný obsah.

Na Radkina Honzáka v ČT jsem se namátkou podíval, nesleduji ho pravidelně, ale i tak mohu potvrdit váš názor. Je to jen slabý odvar jeho jinak velmi zajímavých komentářů a důvody mohou být vámi popsané. Každopádně je to důvodem proč jinak velmi zajímavého psychologa v ČT nesleduji pravidelně. Měl jsem při náhledech vždy pocit jisté plytkosti tendující k mírné trapnost.