Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Osobně vidím dvě roviny tohoto problému s hrdiny:

1. pojem hrdina trochu v některých kontextech ztrácí svůj původní význam. Protože hrdina je pokud vím skutečně někdo, kdo udělal nějaký mimořádný čin s nasazením vlastního života či s jiným obrovským rizikem a relativně vysokou pravděpodobností neúspěchu. V původním významu je za hrdinu považován někdo, kdo s holýma rukama skočí do ohrady s ledními medvědy, aby zachránil dítě. Problém, je že poslední dobou jsou za hrdiny považováni i lidé, kteří žádné vysoké riziko ani nasazení podstupovat nemuseli a někoho zachránit se jim podařilo běžnou rutinou, jejíž pravděpodobnost úspěchu byla už od počátku vysoká. Osobně jsem nad tímto problémem začal přemýšlet, když byl jako hrdina vzýván pán, co skočil za volant a zabrzdil rozjetý autobus (jímž cestoval), jehož řidič zkolaboval. Takhle - nic proti tomuto pojetí hrdinství, ale v tomto pojetí prostě ztrácí tento pojem svůj původní obsah: vysoce nebezpečný čin pro toho, kdo se k němu odhodlává.

2. druhý problém bych jednoduše nazval klasickým problémem obsahu a formy: prodavačka či lékař mohou být považováni za hrdiny v době covidu podle toho, jestli do jejich práce patří i její vykonávání v situaci ohrožení virem, či ne. Protože se na to můžeme dívat i tak, že být lékařem či prodavačkou je povolání, k jehož vykonávání patří určité podmínky, ale právě že jen tyto podmínky dané. A co se stane, pokud jsou tyto podmínky překročeny? Patří k jejich povolání povinnost výkonu při jakýchkoli podmínek? Tedy pokud bylo už předem bráno jako normální, že prodavačka bude prodávat i za časů pandemie, pak se skutečně o hrdinství nejedná, ale jen o normální pracovní výkon. Pokud ale bylo nějak v povědomí, že v případě pandemie by tuto práci raději neměl nikdo vykonávat, pak se jedná už o jakousi osobní statečnost a vkročení mimo pole přijatelných podmínek, což už by si asi nějaké ocenění zasloužilo. Otázka ovšem je, co je a co není při výkonu práce ještě normální a přijatelné.

0 0
možnosti

Tina T nám kdysi sdělila ale ve zcelá jiné souvislosti že: "We don ́t need another hero" ale já si přesto vše i to co jste napsal, že je potřebujeme a máme je. Jsou jim všichni zdravotníci a obyčejní lidičci a to i v naší vísce, kteří pomáhají a to zcela bez nároků na cokoliv...a díky i vládě,která se nerozutekla do bezpečí a pracuje. Vám pak karma za dobrý počteníčko, není jich tady moc a jsou spíše vyjimkou.R^R^R^

1 0
možnosti

Sice odmítáte adoraci určitých povolání, ale zase ji nahrazujete přezíravostí. Pro Vás jsou služby záchranářů, hasičů a zdravotníků prostě standard. Prostě jen povolání jako každé druhé a basta. V naprosté většině zemí světa ale o standard nejde. Úroveň záchranných složek, policie a zdravotnictví, kterou známe v Evropě, je z hlediska světa jevem zcela výjimečným, a neplyne to jen z ekonomické síly, spíše z celospolečenské filozofie, z civilizačních hodnot. Váš přezíravý postoj je naprosto k ničemu, protože tu filozofii ničí.

Vám možná připadá zdůrazňování role policistů, hasičů a zdravotníků jako patetické. Mně to nevadí. Naopak. Pokud pochválíme lidi za jejich práci, nikdy to nemůže škodit. Nevidím vůbec nic špatného na tom, když lidi, kteří pracují v rizikových oborech, označíme za hrdiny. Kdo může říci, že dokázal zachránit tolik životů nebo majetku jako oni? A nemění na tom nic skutečnost, že jsou za to placeni. Motivace se nerodí jen z povinnosti a z peněz. Právě proto je takzvaná západní civilizace nejtvořivější civilizací v dějinách lidstva.

2 0
možnosti

Problém vidím v tom, jak jsem popsal v mém příspěvku výše, že hrdinství odvozujete z rizikovosti daného oboru a z počtu zachráněných životů či majetku. Já bych však řekl, že hrdinství je nasazení vlastního života s vysokou pravděpodobností neúspěchu pro záchranu života cizího, tedy obecně vzato. Proto vidím podstatný rozdíl mezi vojákem v první linii běžícím po minovém poli a lékařem, který uřízne někomu v nemocnici umrzlý prst, aby v něm nevznikla sepse a neotrávila tím celý organismus. Chci tím říci, že bychom hrdinství měli zvažovat spíše podle míry vlastního rizika a obětování pro záchranu jiného, nikoli podle počtu lidí, kteří díky rutinnímu zásahu nezemřeli.

0 0
možnosti
Foto

Ač s vámi karmou souhlasím, tak si dovolím i nesouhlasit.

Lékaře, sestry a veškerý zdravotnický personál bojující s novým virem je nutno chválit až do úplného vychválení, i na hrdinskou úroveň vyzdvihnout, aby se zapomnělo, že vyzdvihující ve své aroganci pro ně k řádnému plnění úkolů v mimořádné situaci neudělali ani to příslovečné zblo - národ si však bude pamatovat jejich "svatořečení" a ne předchozí sebevědomě posměšné výroky.

Stejně tak je nutné obdařit nejvyšším státním vyznamenáním plukovníka za plnění jeho úkolů, protože není zcela jasné, jestli bylo dostatečně jakostní a reptalům je třeba zavřít hubu. Stejně tak je nutné vykázat státotvornou aktivitu po předchozím dlouhodobém pobytu v noře.

A takhle můžete pokračovat téměř se všemi vrcholnými úkony v době pandemické i v době její latence a pokračování nebude lepší.

3 0
možnosti

Výborně a srozumitelně napsáno.

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS