Cenný článek a překvapivě i kvalitnější a slušnější polemika než jinde.

Ekologický aktivismus JE primárně kšeft. Kšeft s lidskou důvěřivostí, naivitou a hloupostí.

Hloupý je tu někdo jiný.

Obnovitelné zdroje a šetrná, životní prostředí nezatěžující řešení nejsou však žádným podvodem, ale naopak jedinou cestou k přežití lidstva na této planetě. Tento axiom by měl mít na mysli každý, kdo se do kritiky ekologie pustí.

Zde nám podsouváte, že všechna navrhovaná ekologická opatření a řešení jsou a-priori správná a stojí na racionálním základě. A že ti, kdož je vyvrací logickými argumenty, vlastně brojí proti ekologii. Tedy manipulace.

---------

Vrátím-li se k článku Kateřiny Lhotské, najdu tam do jisté míry podobné principy. Co je špatného na dodržování principů právního státu?

A zde opět. Blog paní Lhotské není výzvou k odmítání právního státu, nýbrž v něm dopodrobna vysvětluje v čem je tento pojem v rukou EU zavádějící a nebezpečný, a má pravdu. Mimochodem podmiňovat platnost už jednou uzavřené dohody, zde dotace EU, novou jednostrannou direktivou, je opravdu podraz par excelence. Je to jako podmínit vyplácení mzdy tím, že zaměstnanci musí od prvního vzdávat veřejný hold majiteli podniku.

To jak EU sama dodržuje svůj vlastní právní rámec jsme měli možnost vidět na dodržování rozpočtové zodpovědnosti právě Německa, Francie a jejich dítka Řecka, naprosto arogantním a bezprecedentním pošlapáním všech společných azylových a migračních pravidel, neuvěřitelným kolapsem vnitřního práva v západních zemích při zakládání nelegálních táborů migrujícími tlupami, a to i uprostřed evropských metropolí, vznik celých území v Evropě mimo rámec oficiálních zákonů zvaných no go zóny a třeba i návrh mocných států EU na dělení členů na státy vyšší a nižší kategorie (dvourychlostní Evropa).

S Vaším příspěvkem souhlasím, nebývá to vždy. I když zde jde především o tzv. právní stát, tak osobně nepovažuji myšlenku dvourychlostní Evropy za něco úplně ohavného. Záleželo by na způsobu provedení. Ona taková ta "jednota" vynucená (nebo kompromisy za každou cenu) států velice se lišících může být kontraproduktivní.

Děkuji Vám pane Turnere za Vaši polemiku. Velmi oceňuji způsob, jakým ji vedete a opravdu si toho vážím.

A dovolím si zapolemizovat s Vaší polemikou . Já jsem ve svém textu vůbec nezpochybňovala existenci právního státu jako takového, ani nutnost jeho dodržování. Předmětem mojí kritiky bylo primárně to, že jde o termín velmi vágní a jako takový podle mne nemůže být kritériem pro to, zda mají být na jeho základě činěna nějaká rozhodnutí ohledně přidělování nebo nepřidělování dotací. Myslím, že předtím musí být totiž jasně definováno, co to ten právní stát je, a co se přesně myslí tím nedodržováním jeho pravidel.

Obdobně jako je to třeba s Maastrichtskými kritérii. To jsou přesně definována, stejně jako je jasně řečeno, co se stane, když dojde k jejich porušení (odhlédněme od toho, že se to v praxi neděje). Ano, můžeme namítat, že v případě právního státu nelze pravidla takto jasně kvantifikovat. To je pravda. Nicméně definovat kritéria, co ještě právní stát je a co už není, kvalitativně, podle mne možné je.

Ne abstraktně. Právo, zejména mezinárodní a ústavní, není návod na pračku ani algoritmus pro výpočet vzorečku, ani kazuistický spis o sto tisících stránkách, kde se vyjmenovává každá jednotlivá možnost - vždycky bude děsně obecné a vágní a vždycky jej bude muset někdo vyložit vzhledem ke konkrétnímu případu. Pokud se tam ta podmínka právního státu dostane, tak ji potom bude vykládat Soudní dvůr Evropské unie.

Myslím, že se mýlíte. Obě dámy mají v zásadě pravdu. To, co se děje z EU stran zeleného údělu, to je násilný diktát pouze na základě předběžné opatrnosti, která nemá racionální, vědecký podklad. Zkušenost z vývoje země je opačná - stran klimatu a i příslušné grafy na to ukazují. Udělat z CO2 v ovzduší termostat je navíc zhůvěřilost.

A totéž se týká kroků EU k umravnění zemí ať co se týká přijímání migrantů nebo souzení Polska či Maďarska stran kvality demokracie.

Je to totéž jako, když západní civilizační okruh vnutil ostatním pod OSN deklaraci lidských práv. V podstatě násilně. A ty ji nikdy nepřijaly.

Dnes jsou celou západní civilizaci schopni zničit melioristé z radikální levice. Chtějí vylepšovat lidstvo vlastně násilně jen na základě svého idealismu a pocitu nadřazenosti. To je podstata i LGBT aktivistů. Společný je ten idealismus a domněnky, že to něco vylepší. Není v tom to rácio, a proto to může dopadat hodně špatně. A že se na tom v tom zelenání podílí byznys je holá skutečnost. Všechny ty kroky jsou neuvážené. A z mnoha důvodů.

Článek plný ušlechtilých myšlenek, jak je u vás zvykem, ale poněkud vzdálených od reality všedního života. Nebezpečí se skrývá v detailech, které (úmyslně?) pomíjíte. Samozřejmě, že všichni chceme žít v "právním státě" a nechceme se paktovat s někým, kdo jeho zásady nedodržuje. Ale jaké jsou to zásady? Kdo je stanoví? A kdo posoudí, že tohle právní stát je a toto už není? To je tak vágní formulace, že se dá účelově naroubovat na každého, kdo se jen lehce odchýlí od pevně dané linie.

Prosazujme zásadu, že jediným právoplatným arbitrem, zda ve státu, kde jsou dodržovány základní demokratické principy, jsou, či nejsou porušovány principy právního státu, jsou občané tohoto konkrétního státu.

Když prohlásí, že Polsko nebo Maďarsko porušuje principy právního státu někdo, kdo je jejich kultuře a historickému vývoji naprosto vzdálený jen proto, že z pohledu své ideologie vlastní pojetí právního řádu považuje za universálně platné, v žádném případě neznamená, že Polsko i Maďarsko nejsou právním státem. Polsko i Maďarsko jsou země, kde platí základní demokratické principy, což jsou svobodné volby, svoboda slova, svoboda shromažďovací a neexistence politických procesů sloužících k umlčení opozice. A dokud nejsou důkazy, že jsou tyto demokratické principy opravdu porušovány, nemá nikdo právo se silově vměšovat do jejich vnitřních záležitostí. Oprávněným arbitrem zda jsou ve jmenovaných státech dodržovány principy právního státu, jsou výhradně občané těchto zemí.

Mimochodem: Podle mne principy právního státu porušilo Španělsko naprosto flagrantně, neb ve státě, kde jsou tyto principy dodržovány, nelze v politickém procesu poslat do vězení opoziční politiky. A při tom z Bruselu nikdo Španělsku nevyhrožuje!

Nerozumím pak ani tomu, proč bychom se měli odvracet od idejí, na jejichž základě se zformovala západní společnost

Zdroj: https://turnerjiri.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=761542

.....................

V tom s vámi souhlasím.

Též nechápu, proč se od idejí, na jejichž základě se zformovala západní společnost, tolik západoevropských států nyní distancuje.

Přeci nikdy v historii nebyla nosnou ideou například rovnost osmnáctého pohlaví se třicátým, vydávání evropských zemí milionům přistěhovalců z kdejaké jiné a kulturně odlišné oblasti světa apod. Nikdy v minulosti se nestávalo, že by v některých čtvrtích západoevropských velkoměst neplatil právní řád příslušné země a že by tam navrch mělo právo šaría, apod.

Trochu bych si dovolil připomenout, že i koloniální minulost, rasismus a pocit své nadřazenosti , tvoří základy, na kterých se formovala zásadní civilizace. A často dnes východoevropské země pociťují, že pocit jakési vlastní nadřazenosti v západní společnosti přetrvává dosud.

Neblahým dědictvím historie, které formovalo po staletí západní společnost, naštěstí středoevropská společnost zatížena není. Naše společnost se formovala pod vlivem své vlastní historické zkušenosti, která ale také v nás zanechala své stopy. A to je možným důvodem pro mnohé vzájemné nepochopení mezi západem a východem Evropské unie.