Panu Dvořákovi: v 90. letech u nás vznikl porad. orgán vlády - výbor pro lidská práva a biomedicínu, stala jsem se členkou za pacienty, připomínkovali jsme návrhy zdravotnic. zákonů, aby se víc přiblížily západ. zákonům (které dobře slouží jak pacientům, tak zdravotníkům). Poučena jedním odborníkem z doby ještě před únorem 1948 (odborník na státní správu) jsem se divila, že jmenování do této pozice neprovází žádný formální akt (jmenovací listina apod.). Když některé naše politic. strany zjistily, že jsme pro politiky nepohodlní kritici českých nešvarů, činnost tohoto orgánu nenápadně vyzmizíkovaly, takže jsem jako členka "zanikla", aniž by to bylo formálně vypořádáno; mohu se sama za sebe rozhodnout, zda ještě stále jsem členem (nebyla jsem oficiálně odvolána) nebo se jím už necítím být. Ukázka, že totalit. zvyklosti mocných po r. 1989 ještě neskončily, přežívají v různ. podobách, ale máme naději, že jednou bude líp.

Vtipné. Rusko bohužel sem tam dokáže "zahýbat" i velmi demokraticky a právně vyspělými zeměmi (viz např. USA), ale tyto země se z toho rychleji vzpamatují. S východním evrops. blokem to má jednodušší: postkomunistic. země mají méně kvalitní zákony než ty západní, mají méně dobře vystavěné různé nepolitické instituce (postkomunistic. mafiánům se na nich nezávislé instituce nehodí do hry). Možná občas vyloženě potřebujeme být šokováni, abychom si uvědomili, že přes různé šarvátky mezi námi se musíme ještě víc přiblížit západní demokracii a právu: oslabí to síly nejen Ruska, ale také našich domácích fiškusů. A Rusko (a taky rizika z arabs. světa) oslabí víc určitá nutná jednota v Evropě, právě tu jednotu se p. Putin dlouhodobě pokouší narušit.

Kdo nevstoupil, nemusí posléze vystupovat. Bývalo tu několik potřebných stupňů ke "zlaté". SSM, ROH, BSP, KRB, LM, SČSP (tzv. malá partaj) a posléze KSČ nebo StB. Skutečně pěkné možnosti si vybrat.

Neměl jsem z čeho vystupovat, neb v SČSP (SSM, BSP ..., tím méně v KSČ) jsem nikdy nebyl. Samozřejmě s vědomím toho, že mě čeká život dle vzorce "nebude členství - nebude kariérní postup". Proto jsem zůstal prostým údem - jedním z 10 (15) milionů. Při pohledu zpět nelituji. Mohl jsem být profesně výše, ale morálně níže. To raději takto. Nemít z čeho vystupovat (v souladu s duchem článku) má pro mě nyní obrovskou hodnotu.

Otázkou jest, zda ona nechvalně známá zkratka sčsp nenese v sobě jistou ambivalenci. Kromě přátelství s asiaty i jakýsi svaz čechů strachy posraných ...

A co s tím, nevím?

V 80. letech měl SČSP přes 2 miliony členů, z čehož možná milion ještě žije. Těm lze vyčítat jen to, co 99% občanů této země v dobách předlistopadových. Předstírali, že jsou přáteli přátel, kteří nikdy přáteli nebyli a oni je tak nevnímali. Problém je s těmi, kteří se s těmi nepřáteli skutečně přátelí a snaží se nás přesvědčovat, že ti nepřátelé nepřáteli nejsou.

Už jste to měl učinit dávno, velice dávno, ale relax je tady dosti jiných zájmových seskupení, kynologové , to je ono

Já jsem chtěl počkat na Miloše...