O úctu a klanění Bohu, který je spravedlivým, laskavým a ostatními cnostmi obdařeným Otcem se křesťané po Kristu dělí s každým, kdo se chce nechat poučit, aniž bychom chovali k někomu nějakou nenávist. Boha uctíváme tak, jak nás to naučil jeho Syn. Ctíme je s prorockým Duchem tak, že se řídíme rozumem a pravdou.

Takže sv.Vojtěch se rozdělil o svou víru. Svůj úkol zvěstování zpečetil i pohrdáním smrtí. Smrt není koncem lidského života, ale dalším narozením k životu s Kristem pro ty, kdo na zemi žijí svatě a ctnostně jako boží děti. Tato krása a radost je určena všem lidem, mohou ji poznat a podle toho žít s pomocí Boží. Věříme, že po smrti jsou jen dvě možnosti - nebe nebo peklo. Proč se necháváte dál držet ďáblem v nevědomosti či zlu a nejdete s námi do nebe i za sv.Vojtěchem či spravedlivými zbožnými předky?

Na leccos i leckoho lze nahlížet různě. Svatých nevyjímaje. I v ,,baladě" o pokrývači se pělo: ,,Vojtěchu, když seš v tranzu, nelez na střechu! A tak, když mu jednou v hlavě míza bujela, pojednou mu na střeše, noha ujela"

A v čem je vlastně jeho význam?

Dokud jsme bylli katolickou zemí, tak chápu, že ho katolíci propagovali a oslavovali, že jim pomohl od "pohanů". Ale dnes? Česko je většinově ateistická - tedy ve staré terminologii - opět "pohanská", tak v čem je, pro nás ateisty, jeho význam? Kdyby se znovu narodil a viděl naše současné oddávání se "prostopášnému konzumu" a "neznabožství" asi by nad Čechy spráskl ruce a zase raději odjel někam jinam :-))