Karma, až na to, že prodělaná nemoc na Zemanovi následky nezanechala. On byl duševně nemocný už před tím.

Máte chybu hned v první větě, vlastně v prvním jménu. Zelenskyj vyznamenání nedostal. A těžko říct, jestli někdy dostane. Už se mluví o tom, že Putinovi ustupuje, už nechce do NATO, ty dvě republiky jim asi taky nechá ....

Přání otcem myšlenky, že?

Až na dvě výhrady souhlas.

Karma, pane Turnere.

Já jsem viděla jen fotky a stačilo.

V rámci duševní hygieny se Vám nedivím

Mám stejný názor. Za Zemana se z nejvyšších státních vyznamenání stal (díky tomu, komu byly Zemanem řády předávány) papírové diplomy, předávané dětem při Dětském dni.

Před včerejším udělování jsem dočetl knihu "Gott" od Pavla Klusáka . Doporučuji. Zpíval s spolupracoval, aby mohl zpívat klasický německý šlágry i v NSR. Opravdu doporučuji přečíst.

Za text karma a pěknej den přeju

Děkuji. Řekl bych, že "fenomén Gott" je docela názornou ukázkou absurdity naší doby. Také přeji hezký den.

Doufal jsem, že se mezi oceněnými najde aspoň jeden, který vyznamenání veřejně odmítne a zdůvodní to Zemanovou kolaborantskou minulostí a jeho současným pokrytectvím. Místo toho jsme byli svědky jak někteří ocenění šeptali Zemanovi do ouška a málem by mu sedli na klín. Jediný zásadový se tak ukázal judista Krpálek, který se odmítl ceremoniálu zúčastnit.

Jinak pokud jde o Zemanův projev, opět se pěkně ztrapnil. Nejprve dštil síru na novináře, kteří si dovolili mít jiný názor na udělení Řádu Bílého lva Bohdalové, než on, aby vzápětí začal mluvit o právu na vlastní názor v souvislosti s oceněním jakéhosi dětského psychologa, který Gretu Thunbergovou označil za sociopata, což se Zemanovi zalíbilo tak, že neváhal dotyčného vyznamenat. Pro rejpaly - teď neřeším, jestli Greta je, nebo není sociopat.

Vnímám to úplně stejně. Nechci nikomu křivdit, ale mám pocit, že chování mnohých nasvědčovalo tomu, že by si metál převzali i od Hitlera, od Stalina , od Mao ce-tunga nebo kohokoli jiného.

Dobrý blog, Jiří. Souhlasím, že je důležité, kdo metál dává. Navíc, za těch 8 let byly řády a vyznamenání natolik znehodnoceny jejími nositeli, že by měl každý opravdu přemýšlet, jestli mu to stojí za to.

Připomínám, že metál dostal třeba Ludvík Karl, ředitel Preciosy, který se vyznamenal tím, že tam v nelidských podmínkách za totality pracovali vězni svědomí. Také bývalí komunističtí pohlaváři typu ministra Tomana z dob komunismu (jehož syn úspěšně rozmnožuje majetek podivnými tansakcemi, které platíme my všichni z daní). V neposlední řadě herecká šmíra /Vyskočil/, stejně jako hudební /Michal David/.

Bude asi třeba přehodnotit smysl řádů, případně vymyslet nové.

Prý "šmíra"... No nic.

Mnohokrát s Vámi souhlasím, i tentokrát. Také jsem se díval - "z povinnosti" -, večer jsem uvažoval, že k tomu něco napíšu, ale pak mě to přešlo. Je to celé takové ... inu takové, jak jste to popsal. Snažil jsem se představit si, jak bych se zachoval, kdybych dostal pozvánku - a jsem rád, že nic takového řešit nemusím. Je to dilema: jednou za život, ale ... --- Děkuji.

Děkuji. I mě z toho tyátru obestřel smutek. Rozumím tomu, že pro mnohé lidi, zvláště na sklonku života je státní vyznamenání oceněním, kterého se jim jinak nedostalo, jsou zapomenutí, anonymní, mediálně nezajímaví, a přitom třeba učinili mnohé pro jiné lidi, pro svou vlast i pro lidstvo. A pak mají dilema jestli to ocenění převzít z rukou někoho, kým pohrdají. A pak jsou jiní, kteří se vezou na prezidentově náklonosti a slouží mu jako užiteční idioti, a to i přesto, že to nemají zapotřebí, protože jsou úspěšní, obdivovaní a populární...

Dovedu si predstavit, ze nekomu by se pri podavani ruky udelalo nevolno.

...ani násadou od hrábí...

Záleží i nezáleží. Metálů až něúrekom, dláždit by se s nimi pomalu dalo. A nejen dnes. Pravidla komu, u kterých dat, či příležitostí, za co, a kým, jsou ,,nějak" nastavena. Od návrhů, přes výběr, až po ono udělování. Ono pro některé z těch, kteří se metálu dožili, to může být i jistou satisfakcí, vč. toho, kdo jim je předává, i když ho ,,nemusí". Nakonec, i s mým tátou jsme měli možnost se párkrát i tomu zasmát