Článek je všeobecně známá věc. Problím národa je dělat a říkat to, co se právě hodí. Když nejsou spokojení s vládou, tak nedokážou ocenit její pozitivní věci (např. zrušení poplatků ve zdravotnictví a pravielné navyšování min. mzdy) Až budou opět volit pravici a ta nebude navyšovat min. mzdu a bude zavádět poplatky ve zdravotnictví, tak budou nadávat. Ale můžou si za to sami, když nevolili levici.

To je stará známá věc, nikdo vám nedá, co já vám dokážu naslibovat. Je to vlastně jen takové PR, které zahřeje u srdce všechny neschopné a neochotné se o sebe postarat. Minimální mzda je zlo pro všechny, jen někteří to pořád ne a ne pochopit, socialistické zdravotnictví se nemusí starat o ztráty, protože má PR jak nikdo. Smutné je, jak velké množství lidí to nikdy nepochopí, možná je na vině špatné školství, ale spíš bude problém úplně jinde.

Jeden můj neoblíbený politik kdysi pronesl, že chceme socialisticky pracovat a kapitalisticky žít. Možná je jádro pudla právě v tom. Popsal jste to úplně přesně. Natahování rukou směrem ke státu se žádostí o cokoliv se u nás stává tradicí. Hezký den

To jste si to popletl, levičáka může dráždit, že nemá všechno zdarma a dotované a naopak pravičáka může dráždit, že je cena benzinu zatížena dvěma různými daněmi. Levičák za tím vidí nenasytnost pumpaře, i když pumpař je často jen nájemcem pumpy, takže dostane jen provizi za výtoč. A pravičáka mohou dráždit ceny vyšroubované daňovou zátěží. Faktem je, že je třeba někde vzít na podporu Ukrajině, ale na druhou stranu by se slušelo, aby ušetřil stát na svém rozbujelém provozu, ale to už tady bylo, zase ta vynucená solidarita, nemáte pocit, že se motáte v kruhu?

Nezlobte se, ale úvahy na téma "pravicová vláda" považuji za pokus o vtip. Nepodařený. Pojem "pravicová vláda " není a nikdy nebyl definován. Každý si v tom může představovat něco jiného. Je to pouze nic neříkající politický slogan.

Myslím si, že ti, kdo píší komentáře na základě nadpisu a perexu, by neměli stát autorovi za to, aby je vůbec četl, natož na ně reagoval.

Pravice je na ústupu dlouhodobě. Jak píšete, přesvědčením pravičák, dokud mi někdo nedávné na levicovou hodnotu.

Nesáhne místo nedávné má být.

Myslím, že klasika v myšlení nalevo a napravo v politice a dogma pravice o nezasahování do společnosti sice stále existuje, ale pomalu jí nahrazuje zcela jednoduchý smysl pro realitu.

BTW stávající vláda to jen potvztuje, bo je to slepenec, kde ani nelze říci, zda kráčí svými kroky vpravo, či vlevo....

Hlavně, když to víte Vy a ukazujete nám směr. Před námi Moskva.

Vzpomínka na Vlastimila Tlustého z ODS, který v roce 2003 představil státem zaručený příjem - znamenalo to každému člověku vyplácet 3500 - 4000 Kč měsíčně, dnes by to byl asi dvojnásobek (zdvojnásobila se i průměrná mzda od té doby). A řekl, že každý bude od narození do smrti zajištěn. Na námitky, že to nezní pravicově odpověděl, že všechno se vyvíjí.

Jenže to by se musely zrušit snad úplně všechny dávky, aby to Tlustý prosadil.

To že je člověk spíš pravičák neznamená že se sebou nechá vorat. Mezi námi, nic jako čistý pravičák ani levičák neexistuje.

Myslím, že z článku je patrné, že chápu pojmy pravice a levice jen jako velmi orientační a rozhodně nenabádám k orání sebou, ale naopak k odpovědnosti a k zásadovosti.

Na naší politické scéně žádná skutečná pravice není. Zvítězily probruselské středové a levicové strany s programem "antibabiš"

Ale to Vám nestačí SPD, Trikolora, Svobodní - a i IVK?

Jeden pravicovější než druhý.

V celku s vámi zcela souhlasím, zejména v nutnosti prolínání "pravicového" a "levicového". Na druhé straně však nemám dostatek poznatků k tomu, abych s vámi mohl souznít v tom, že opravdový "pravičák" se změní díky účtu na benzince (přijímám to v duchu vámi podaném). Čímž ale zárověň nemohu tvrdit, že to tak není. Rozhodně ale vím, že mne se to netýká.

To, že se se pravičák změní v levičáka na benzínce není ani tak myšleno jako fakt, ale spíše jako apel, aby se to nedělo. Jinými slovy, abychom se v nelehké době chovali zásadově a ne sobecky a vyčůraně.

Vždyť přece podpora Ukrajině, respektiveboj proti Rusku nespočívá jen ve vyvěšení praporu a nějakém daru, ale i skousnutí nějakých neblahých ekonomických důsledků.