Je mi líto, nikoho nenechytal, jen se sám zesměšnil. Video, na které jste mi dal odkaz, celkem jasně ukazuje, že si je vědom, že přestřelil. Proto tak nemožně blekotal, než se vůbec k něčemu dostal.

Souhlas.

Plácáš nesmysly, Svobodo. Pokud redaktorka přišla za Veselým udělat s ním rozhovor, on s tím rozhovorem musel souhlasit, a pak se měl chovat jako dotazovaný a ne klást útočné otázky. "Schválené obvinění" je výplod tvého chorého mozku.

O tom, kdo plácá nesmysly, nejlépe svědčí Vaše komentáře v této diskusi. Podobně "výživný" je i Váš vlastní blog. Je to série pamfletů, které píšete na různé osobnosti, nebo jsou to pamflety, které píšete na zdejší úspěšné blogery. Vždycky se jen přisajete na někoho, kdo má styl a téma, jenže nikomu z nich jste nestál ani za to, aby se podrbali.

S tím, že se přisaješ jako pijavice, jsem přišel já, ty se jen opičíš. Co takhle, kdybys napsal něco z vlastní tykve. Proč lžeš o mém blogu? Žádné série pamfletů se nekoná a zbytek je tvoje zbožné přání.

Já se neopičím. Klidně si rezervujte svoji pijavici pro sebe. Já totiž žádné pamflety na nikoho nepíšu. Nemám potřebu honit si své ego dehonestováním úspěšných lidí. Nemusím psát pamflety ani o Zemanovi, ani o Babišovi, ani o Nohavicovi, ani o blogerce Šichtařové, ani o blogerce Lhotské, ani o "X" dalších lidech, kterým jste měl potřebu sdělit, jak je morálně a intelektuálně převyšujete. Asi Vás musí bolet vědomí, že ze strany všech těch osobností nepřišla ani nepatrná reakce.

Je k smíchu, když právě Vy někomu diagnostikujete "chorý mozek" a sám hystericky útočíte na každého, kdo s Vámi nesouhlasí.

Jako pamflety to vidíš ty, ale moje texty nemají s tvými dojmy nic společného. Nepíšeš pamflety ani nic jiného tvůrčího. Jen tady uboze slídíš po blogu a dílem se servilně lísáš k těm, které vidíš jako úspěšné, aby na tebe dopadl jejich odlesk, jak doufáš a naopak se jiné snažíš dehumanizovat. Je pochopitelné, že přisuzuješ mé činnosti samé nízké motivy, protože ani jiné neznáš, přesně v souladu se starou průpovídkou soudíš jiné podle sebe.

Věřím, že bys byl rád, kdyby mě něco bolelo. Máš ale smůlu. Zopakuji však otázku, kterou jsem ti už několikrát položil. Co máš společného s těmi lidmi, které jsi jmenoval třeba v tomto příspěvku, že se s nimi stále oháníš? Počítám, že kdybys vystupoval jen sám za sebe a neschovával se za ně, byl tvůj obrázek velmi tristní.

Pokud jste článek paní Markéty Šichtařové hned v perexu okomentoval slovy "nejčtenější blábol" nebo "blbost" či dokonce "kravina", tak mám plné právo Váš text označit jako pamflet. Prostě hanopis. Nic hodnotnějšího to není. Skutečný kritik se nepotřebuje uchylovat k takovým výrazům, a to platí zvláště, pokud svůj pamflet směřujete na ženu. To jste prostě nezvládl. A to zcela objektivně.

Vy máte prostě ten problém, že zcela zbytečně podléháte vzteku, takže se čím dál hůře ovládáte, a podle toho také vypadají Vaše diskusní příspěvky. Svou agresi stále stupňujete.

Já se nikoho dehumanizovat nesnažím. Obhajobou názorů (a jejich autorů), které považuji za kvalitní, těžko mohu někoho dehumanizovat. O to se pokoušíte Vy, a to právě svou nepřiměřeně tvrdou kritikou různých osobností nebo zdejších úspěšných blogerů, nemluvě o tom, jak reagujete v diskusích.

Já se nikým neoháním ani se k nikomu nelísám. Co bych z toho asi měl? A k čemu by to bylo jim? Kolik lidí si přečte tento příspěvek? Tři? Ty osobnosti mne nepotřebují. Své názory umějí prezentovat i obhájit zcela bez mé pomoci. Nepotřebuji, aby na mě dopadl "jejich odlesk". Mám svůj vlastní. Vy jste mne v této diskusi dvakrát oslovil (přesněji řečeno napadl), nikoli já Vás. O tom, kdo jsem, koho znám a jestli je za mnou něco tvůrčího, můžete pouze spekulovat. Nevíte vůbec nic. A to je fajn.

Vypadá to, že jsem se trefil do tvého bolestivého místa.