Tenkrát na blízkém Východě
Jiří Turner
Horempádem
„Až se budeš vracet z Končistý, měl bys něco ulovit. Kamzíka, sviště, to je jedno, nejsem vybíravý. „Jak víš, Miloši, že se tam chystám?“ „Jak víš, Miloši, že ráno vyjde slunce a v noci bude tma?“ parodoval moji otázku náčelník.
Jiří Turner
Ne každý plesá, když zří Račkove plesá
Stáli jsme v šestnácti stech metrech nad otcovým oteklým kotníkem v tichém rozjímání, než Miloš do křiku skalních orlů pronesl památnou větu: „Človek tuna mnoho neporobí, ale zasmeje sa.“ A skutečně se začal chechtat...
Jiří Turner
Intermezzo s medvědy
„Vstávej Šelesnik, medvědi tu choděj pěšky,“ cloumal se mnou potichu náčelník, který měl vždy velmi lehké spaní. Táta spokojeně oddychoval po mohutném šláftruňku, který si naordinoval se slovy: „Chci být rozsápán ve spánku.“
Jiří Turner
Poprvé v Tatrách
...měl jsem pocit, že jsme za odpoledne přemístili jednu ledovcovou morénu. Miloš mezitím chodil mezi květy, tu přivoněl, tu smýknul, a když jsem k němu po čase přišel s rukama vytahanýma jak gibon, poškleboval se mi...
Jiří Turner
Ej, hore Váhom...
...ze sledování strání Považského Inovce mě vyrušil řev z kupé. Ááá, Miloš se dnes probudil v bojovné náladě. Naštěstí s námi necestoval žádný cestující slovenské národnosti, takže nedošlo ani k žádnému národnostnímu konfliktu...
Jiří Turner
Poslední den v Poloninách
Z divočiny se každý pořádný cestovatel musí vracet raněný, vyhladovělý, nakažený zákeřnou nemocí a šťastný, tedy tak to říkal Miloš. U mě jistě platila první a poslední podmínka, ale u zbylých členů expedice snad jen ta poslední.
Jiří Turner
Nečekané setkání
Kdyby se nad jímkou, ve které jsem stál po kotníky ve vodě, objevil medvěd nebo karpatský jelen, nevyvedlo by mě to tak z míry, jako zjevení v lesnické uniformě z třicátých let překryté pláštěm a s gumovým kloboukem na hlavě.
Jiří Turner
Kus hada, kus vlka a hyeny půlka…
Tedy spíše jen kus hada, kus býka, mnoho obojživelníků a roztodivných zástupců hmyzí říše. Tak by se dala charakterizovat výprava do odlehlé části Polonin a dobrodružná cesta ze Stinské slatiny zpět na základnu.
Jiří Turner
Slepáci a teroristé
Vyhlídnutý obrovský balvan na rozdíl od ostatních vězel v poměrně prudkém svahu nad dolinou, která již prokazatelně nebyla na našem území. „Pošleme ho expres rekomando Rusáčkům,“ chechtal se pod fousy budoucí terorista.
Jiří Turner
Tak trochu jiná výprava
Byla to exkurze do místa, na kterém se sešli lidé z oblasti, která stála vždy nejen na hranicích států a regionů, ale i za jakousi hranicí zájmů mocností, které ji ovládaly. Ta oblast byla násilně připojována, ale i rozdělována.
Jiří Turner
Polodivoký pes, zdivočelý entomolog a kočka divoká
To vše jako by dokreslovalo onen divoký Východ, o kterém jsem později slýchal mluvit jako o „šaleném“. Šílený však určitě nebyl, jenom trochu jiný. Naopak poněkud šílený byl tehdy nejmladší aktér tohoto vyprávění.
Jiří Turner
V neděli na Sedlici
Hopčakovi jsme zastihli, jak se chystají na mši. Už nás nepřekvapilo, že nás pop v úvodu mše oficiálně přivítal a popřál nám pod patronací několika pravoslavných světců zdárný výzkum. Nutno říct, že se světci činili již od začátku
Jiří Turner
Veselé vrcholky a smutné doliny vihorlatské
Velká ranní „hyena“, Morské oko za svítání, kulinářské teoretizování završené sémiotickou a etymologickou disputací, lovy na vrcholcích, rozčarování v údolích a také něco o ochraně a pseudoochraně přírody.
Jiří Turner
Rosalia alpina není alpská růže ani růžový bavorák
Miloš stál na mohutném padlém buku a deklamoval jak na scéně Národního divadla. Byli jsme na Vihorlatu, na první výpravě v okolí Morského oka a byla optimální doba i počasí pro takové představení.
Jiří Turner
Zrychlený přesun na Vihorlat a lekce taxonomie
Bylo teprve poledne a my už stáli na konci vesnice před mohutnou hájenkou. Ubytování u hajníka v Hámroch však nemělo zdaleka tu šťávu jako u Hopčaka na Sedlici. Žádná bitka, žádná divočina.
Jiří Turner
Na rybách a s rybami
Nemohl proběhnou den, aby se něco mimořádného nestalo, jako by snad úlovky nebyly dostatečně vzrušující událostí. Druhý pokus odplout po Tise do Maďarska málem vyšel, protože proud byl dnes výrazně silnější...
Jiří Turner
Co nás může překvapit v lužním lese?
Mohou to být vzácní a podivuhodní živočichové, mračna komárů, ale také ukrajinská pohraniční hlídka. S komáry, stejně jako se sovětskými pohraničníky se vyjednává poměrně těžko. Překvapení však může čekat i v táboře.
Jiří Turner
Prý dvakrát nevstoupíš do téže řeky
Hérakleitos z Efesu měl asi na mysli něco jiného než Tisu na slovensko-maďarsko-ukrajinském pomezí, na každý pád ale ani tato řeka nebyla taková jakou jsem si ji představoval při prvním, tím spíše druhém pokusu do ní vstoupit.
Jiří Turner
Znovu na Východ
„Za touto výhybkou,“ vážně poznamenal Miloš, „začíná Orient.“ Byla to nadsázka, ale pro toho, pro něhož bylo do té doby Slovensko největší exotikou, byl ten nejvýchodnější východ východního Slovenska nefalšovaným Orientem.
Jiří Turner
Tenkrát na blízkém Východě I. díl, 12. kapitola: Poslední bitva vzplála
Vraceli jsme se přes dvůr, na seníku se právě vstávalo. Když mě s kosou přes rameno spatřil Miloš, zabědoval:„Ještě ne, ještě nemám všechny evropské tesaříky!“ Jiné drama se však neodehrálo, ten den měl čistě rozlučkový charakter.
| následující |
| Počet článků 1359 | Celková karma 29.10 | Průměrná čtenost 2146 |
Ten, který mluví se psy
