Jeden Rom, dva rony, tři rumy… To se jeden těžko dopočítá. Kdo je to Rom? Ten, kdo se za Roma považuje? Ten, kdo odpovídá nějaké antropologické specifikaci? Ten, kdo žije v nějaké sociální struktuře? Má vláda jasno?
Já tedy jasno nemám a trochu mě děsí, jestli na úřadě vlády jasno mají, když vyhlásili „sčítání Romů“ a obeslali kraje, aby: „kromě počtů občanů, kteří se k romské národnosti hlásí, byli započítáni i ti, kteří jsou za Romy považováni významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů“. No, potěš pánbů!
Docela by mě zajímalo, o co úředníkům z úřadu vlády jde, případně na čem je založena taková zakázka od politiků? K čemu je někomu údaj, který obsahuje otázky uvedené v perexu tohoto článku? Kdo potřebuje vědět, kolik lidí si o sobě myslí (a tuto skutečnost i deklaruje), že jsou Romové, kolik lidí splňuje určitou (mimo jiné velmi pochybnou) antropologickou normu pro Roma, případně o kolika lidech si okolí myslí, že jsou to ti „cigoši“.
Víše uvedené je možná zajímavé téma pro diplomovou práci budoucího etnografa nebo sociologa, ale co s tím bude dělat vládní úředník nebo politik? Asi by mi odpověděli (tak je totiž i průzkum zdůvodněn), že je to podklad pro řešení romské otázky, že na základě toho se někdo chystá Romům pomáhat. Jestli oni to ti odborníci neodkoukali od ornitologů? Zoologové a přírodovědci obecně sčítají stavy zvířat a rostlin, a na základě toho navrhují a provádí určitá ochranářská opatření. Logika je zcela jasná, stejně jako je jasné, kdo je orel skalní, a kdo sojka.
Orel skalní se dá chránit tím, že se ochrání jeho nečetná hnízdiště, ale obecná ochrana přírody spočívá však v něčem jiném. To jsem poněkud odbočil, ale podobnost je nabíledni. Jednotlivě se mohou v odůvodněných případech chránit konkrétní lidé, ale ne společnost. O co nám jde? Předpokládám, že stejně jako při ochraně životního prostředí, jde ve společnosti o to, aby se minimalizovali různé škodlivé a nežádoucí společenské projevy. Aby lidé chodili do práce, nezneužívali sociální systém, řádně vychovávali svoje děti, dodržovali zákony, kulturně bydleli a kulturně žili. Každý si pod těmito body může představovat něco trochu jiného, ale obecně si myslím, že v tom máme jasno.
Proto také mi přijde zajímavé a hlavně důležité, kolik lidí jsou bezdomovci, kolik lidí žije v chudobě a proč, kolik lidí a za jakých podmínek žije v ghettech a různých vyloučených lokalitách, kolik lidí žije ze sociálních dávek, jaké je kde kriminalita, jak je to s integrací dětí ze sociálně slabých a problémových rodin a komunit? Záleží snad na tom, kdo z výše uvedených má jaké antropologické rysy? Asi ne! Za cikána byl dříve, a možná je stále, považován ten, kdo po cikánsku žije. Jsem přesvědčen, že normální lidé u svých sousedů, kteří žijí zcela standardním způsobem života, nezkoumají odstín jejich kůže, vzdálenost očí a lícních kostí a nikdo také nezkoumá, jestli všichni, kdo žijí v nějakém cikánském ghettu, mají i etnickou příslušnost k Romům. To je přeci blbost.
Suma sumárum, další rána vedle. Tahle se romská problematika podle mého soudu řešit nemá, nedá a nesmí. Možná nejlepším způsobem jejího řešení je, neřešit ji vůbec. Rovným metrem měřit všem stejně a tím minimalizovat averzi majoritního obyvatelstva vůči Romů (a Romů vůči majoritě) a zabývat se s citem obecnými problémy, které postihují stejně „bílé“ i „černé“.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/romove-cesko-scitani-podle-obliceje-radnice-feo-/domaci.aspx?c=A170907_212353_domaci_fka
