Sobota 29. února 2020, svátek má Horymír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 29. února 2020 Horymír

Kurvovec!

23. 06. 2018 6:56:55
Kůrovci, brouci čeledi Scolytidae žijí téměř všude tam, kde rostou stromy. Kurvovci žijí asi jenom v České republice. Vyvinuli se jako mutace pod dohledem Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí.

Diskuse o tom, co je příčinou kůrovcové kalamity, a jak by měla být řešena, je poměrně dlouhodobá a zapojil se do ní ledaskdo. Odborníci z řad přírodovědců a lesníků, stejně jako „odborníci“ z řad politiků včetně současného a minulého prezidenta, což jsou v ekologii, potažmo v dendrologii a entomologii „těžké váhy“. Naposledy se ten druhý jmenovaný blýsknul v Polsku při návštěvě Bělověžského pralesa, ve kterém doporučil kácet, patrně proto, že se evropská komise zastala polských ekologů a vyjádřila opačný názor. I tam totiž řádí kůrovec, polsky „kornik“.

Přestože se často prezentuje, že problematika kůrovcové kalamity rozděluje odborníky (i skutečné odborníky), není tomu tak. Na příčinách panuje shoda: Je to důsledkem výsadby monokultur smrku, které jsou náchylné na účinky silného větru, který čím dál tím častěji způsobuje polomy. Jsou jasné i důvody menší odolností smrků, je to pokles hladiny spodní vody. Smrky s mělkými kořeny a nedostatkem vody ve dřevě jsou v suché půdě méně stabilní. Přemnožení kůrovce kromě dostatku „žrádla“ v podobě poškozených stromů, také úzce souvisí s příznivými klimatickými podmínkami pro jeho množení: mírné zimy, teplá jara a léta.

Z výše uvedeného vyplývá, že nejsou ani žádné pochybnosti o tom, jak obecně tento problém řešit. Ještě z dob Československé socialistické republiky jsou známy odborné studie, které navrhovaly vysazování smíšených lesů všude tam, kde smrková monokultura není původní (původní jsou pouze horské smrčiny) a již v 18 a 19. století, kdy se s masovou výsadbou smrku započalo, se lesní hospodáři alespoň snažili smrkové lesy chránit „hradbami“ dubů. Na nutnosti odtěžení polomů se také všichni shodnou a bezzásahová pásma chráněných území v horských oblastech se mají nechat svému osudu, aby si příroda poradila sama, proto jsou to bezzásahová pásma. V klimatických podmínkách vyšších oblastí hor to tak zcela normálně probíhá.

Názorové rozdíly jsou pouze v míře nějaké metodiky. Všichni vidí, že polomy v lesích, kde probíhá standardní těžba dřeva, nejsou včas odklizeny (a není to mnohdy asi ani technicky možné), a že zrovna letošní počasí přispívá tomu, že se kůrovec „zdárně“ množí. Zásadní potíž je však v obecném přístupu k problematice, což jde na vrub politiků a „národohospodářů“, ale také i nás, řadových občanů. Za téměř třicet let od změny režimu se příliš nezměnila koncepce a hlavně obecný pohled na přírodní bohatství, na to, co pro nás obecně lesy, potažmo příroda jako taková znamená, a jak vlastně s ní máme nakládat. Hospodářské lesy stále často vnímáme jen jako zdroj dřeva, lesy v chráněných územích jsou zdrojem turistického ruchu, a na zvěř v lesích je nahlíženo jako na majetek mysliveckých sdružení, která ji tam „chovají“.

Díky tomu je stále více jak 50% lesů smrkovými monokulturami a smrky se stále sází, místo toho, aby se intenzivněji vysazovaly smíšené lesy s převahou listnáčů. Takové lesy však jsou ekonomicky daleko méně výnosné, což souvisí s tím, že by bylo nutné přehodnotit postoj, že les (kromě chráněných území) je jen tím zdrojem dřeva. Když odbočím, tak podobně je kalamita divokých prasat důsledkem toho, že byl myslivci podporován jejich „chov“, který mimo jiné i z klimatických důvodů vymkl kontrole. Prostě řečeno, člověk se i v tomto případě chová jako bezohledný uživatel, a ne jako uvážlivý správce toho, co je mu v mnoha podobách k užitku, a ochránce toho, co by tu mělo zůstat i dalším generacím.

Nikdo nebyl schopen nastavit jasnou koncepci, a tu bez rozdílu toho, jaká strana byla právě u moci, a uplatňovat jasné rady odborníků. Na místě dnešních polomů už mohly být třicetileté smíšené lesy, kterých by se kůrovec přes suché a teplé jaro s občasnou vichřicí významně nedotkl. Místo toho se s tímto tématem permanentně politikaří, přičemž naprosto absurdní byla a jsou „vědecká stanoviska“ vrcholných politiků, která zohledňuji lidové představy na lesní hospodaření a možná i lobby zájmových skupin, jako jsou dřevařské firmy, státní podniky, myslivecká sdružení a jiné. Lidé propagující ona odborná řešení dostali punc ekoteroristů, přičemž ti skuteční ekoteroristé jsou jen hrstkou pomatenců a hlavně pak nástrojem jiných zájmových skupin, které skrze různé blokace prosazují jen své zájmy.

Reálně vypadá situace tak, že si příroda nakonec s pomocí hmyzu stejně poradí. Smrkové monokultury budou prostě kůrovcem zlikvidovány, horské smrčiny, pokud budou zasaženy, se budou přirozeně obnovovat, a na vykácených plochách se z části přirozeně a z části již snad konečně v souladu se zdravým rozumem postupně obnoví normální smíšené listnaté lesy, v nichž se příští generace budou muset naučit hospodařit, což znamená selektivně kácet a dosazovat, a ne jen „průmyslově“ těžit dřevo, jehož se mimochodem těžilo a těží mnohonásobně více, než kolik se ho smysluplně zpracuje. Dřevo majitelé lesů totiž vyváželi a vyváží v podobě kulatiny do vyspělých zemí, kde z něho vyrábí třeba nábytek a různé jiné produkty, který pak od nich v jejich řetězcích kupujeme.

Kůrovec není problém, problémem je ten kurvovec, který se stal symbolem našeho ignorantství, naší krátkozrakosti a naší neuvěřitelné neschopnosti řešit reálné problémy v době, kdy jsou dobře řešitelné. A skutečnost, jakým se stal kůrovec stal politikem, se svou směšností podobá boji proti mandelince bramborové – imperialistickému brouku v padesátých letech.

Autor: Jiří Turner | sobota 23.6.2018 6:56 | karma článku: 20.67 | přečteno: 672x

Další články blogera

Jiří Turner

Milé Slovensko, přeji ti, aby ses nestalo fašistickým státem!

Přeji ti, abys nezůstalo jako my státem populistické autokracie, státem prolezlým korupcí a klientismem, ve kterém se státní moc snoubí s organizovaným zločinem a s rejdy oligarchů. Přeji ti „vítr změn“,který zavál a vát přestává.

28.2.2020 v 9:15 | Karma článku: 22.15 | Přečteno: 1113 | Diskuse

Jiří Turner

„Hnusný“ Mubarak nastoupil cestu do džahannamu se státními poctami

Husní Mubarak se tak stal ukázkovým příkladem toho, jak těžké je někdy hodnotit význam a činy představitele určitého režimu, a to nejen z hlediska nezávislých pozorovatelů, ale i z pohledů občanů příslušného státu.

27.2.2020 v 15:07 | Karma článku: 9.67 | Přečteno: 318 | Diskuse

Jiří Turner

Trikoloravirus

Mizerné volební preference Trikolory pro mě nejsou překvapivé. Smysl této strany chápu pouze jako vyjádření touhy po politické kariéře, která je obecnou příčinou roztříštěnosti politického spektra, což vnímám jako jasné negativum.

25.2.2020 v 17:11 | Karma článku: 39.74 | Přečteno: 9195 | Diskuse

Jiří Turner

Budeme mít symbol rekatolizace i symbol odporu proti putinizaci!

V brzké době bude na Staroměstském náměstí znovupostaven Mariánský sloup a náměstí před ruskou ambasádou ponese jméno Borise Němcova, který byl za svého života neoficiálním „předsedou fanklubu“ Vladimira Vladimiroviče.

25.2.2020 v 11:23 | Karma článku: 18.50 | Přečteno: 639 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Roman Polach

Proč jsou obavy z koronaviru zbytečné

Média i mnozí odborníci se nás snaží přesvědčit, že koronavirus je strašlivá nemoc. Jejich častý argument zní takto: Na chřipku umírá jen asi 0,1% nakažených. Koronavirus má úmrtnost přes 2%, tedy asi dvacetkrát větší.

27.2.2020 v 13:06 | Karma článku: 43.86 | Přečteno: 15470 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč zůstávají na stěnách po obrazech tmavé rámečky?

Jev, o kterém bude dnešní blog, způsobuje tmavé rámečky na stěnách, v místech, kde nějakou dobu visely obrazy. Co je způsobilo? Dá se jim zabránit? (délka blogu 5 min.)

27.2.2020 v 8:00 | Karma článku: 25.76 | Přečteno: 802 | Diskuse

Jan Fikáček

Je možný warpový pohon ze StarTreku? Je možné překonat rychlost světla?

StarTrek používal termín warpový pohon dávno předtím, než jeho fyzikální princip Miguel Alcubierre, v roce 1994 vymyslel. Miguel dokonce použil název warp pro svůj pohon proto, aby uctil tento seriál. Nicméně je warp vůbec možný?

25.2.2020 v 9:07 | Karma článku: 34.47 | Přečteno: 1721 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v kuchyni - jaký olej používat na smažení?

Je lepší řepkový nebo olivový olej? Proč má přepálený olej štiplavý zápach a co má společného se svíčkou? (délka blogu 3 min.)

24.2.2020 v 8:00 | Karma článku: 32.34 | Přečteno: 1656 | Diskuse

Jan Tomášek

Cesty elektrické energie 4

Z poslední transformátorovny či rozvodny elektřiny následuje už jen cesta ke spotřebiteli. Tím například může být například přímo občan - respektive bydliště - občanská vybavenost či služby, nebo výroba.

22.2.2020 v 16:37 | Karma článku: 13.36 | Přečteno: 438 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz