Kurvovec!

23. 06. 2018 6:56:55
Kůrovci, brouci čeledi Scolytidae žijí téměř všude tam, kde rostou stromy. Kurvovci žijí asi jenom v České republice. Vyvinuli se jako mutace pod dohledem Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí.

Diskuse o tom, co je příčinou kůrovcové kalamity, a jak by měla být řešena, je poměrně dlouhodobá a zapojil se do ní ledaskdo. Odborníci z řad přírodovědců a lesníků, stejně jako „odborníci“ z řad politiků včetně současného a minulého prezidenta, což jsou v ekologii, potažmo v dendrologii a entomologii „těžké váhy“. Naposledy se ten druhý jmenovaný blýsknul v Polsku při návštěvě Bělověžského pralesa, ve kterém doporučil kácet, patrně proto, že se evropská komise zastala polských ekologů a vyjádřila opačný názor. I tam totiž řádí kůrovec, polsky „kornik“.

Přestože se často prezentuje, že problematika kůrovcové kalamity rozděluje odborníky (i skutečné odborníky), není tomu tak. Na příčinách panuje shoda: Je to důsledkem výsadby monokultur smrku, které jsou náchylné na účinky silného větru, který čím dál tím častěji způsobuje polomy. Jsou jasné i důvody menší odolností smrků, je to pokles hladiny spodní vody. Smrky s mělkými kořeny a nedostatkem vody ve dřevě jsou v suché půdě méně stabilní. Přemnožení kůrovce kromě dostatku „žrádla“ v podobě poškozených stromů, také úzce souvisí s příznivými klimatickými podmínkami pro jeho množení: mírné zimy, teplá jara a léta.

Z výše uvedeného vyplývá, že nejsou ani žádné pochybnosti o tom, jak obecně tento problém řešit. Ještě z dob Československé socialistické republiky jsou známy odborné studie, které navrhovaly vysazování smíšených lesů všude tam, kde smrková monokultura není původní (původní jsou pouze horské smrčiny) a již v 18 a 19. století, kdy se s masovou výsadbou smrku započalo, se lesní hospodáři alespoň snažili smrkové lesy chránit „hradbami“ dubů. Na nutnosti odtěžení polomů se také všichni shodnou a bezzásahová pásma chráněných území v horských oblastech se mají nechat svému osudu, aby si příroda poradila sama, proto jsou to bezzásahová pásma. V klimatických podmínkách vyšších oblastí hor to tak zcela normálně probíhá.

Názorové rozdíly jsou pouze v míře nějaké metodiky. Všichni vidí, že polomy v lesích, kde probíhá standardní těžba dřeva, nejsou včas odklizeny (a není to mnohdy asi ani technicky možné), a že zrovna letošní počasí přispívá tomu, že se kůrovec „zdárně“ množí. Zásadní potíž je však v obecném přístupu k problematice, což jde na vrub politiků a „národohospodářů“, ale také i nás, řadových občanů. Za téměř třicet let od změny režimu se příliš nezměnila koncepce a hlavně obecný pohled na přírodní bohatství, na to, co pro nás obecně lesy, potažmo příroda jako taková znamená, a jak vlastně s ní máme nakládat. Hospodářské lesy stále často vnímáme jen jako zdroj dřeva, lesy v chráněných územích jsou zdrojem turistického ruchu, a na zvěř v lesích je nahlíženo jako na majetek mysliveckých sdružení, která ji tam „chovají“.

Díky tomu je stále více jak 50% lesů smrkovými monokulturami a smrky se stále sází, místo toho, aby se intenzivněji vysazovaly smíšené lesy s převahou listnáčů. Takové lesy však jsou ekonomicky daleko méně výnosné, což souvisí s tím, že by bylo nutné přehodnotit postoj, že les (kromě chráněných území) je jen tím zdrojem dřeva. Když odbočím, tak podobně je kalamita divokých prasat důsledkem toho, že byl myslivci podporován jejich „chov“, který mimo jiné i z klimatických důvodů vymkl kontrole. Prostě řečeno, člověk se i v tomto případě chová jako bezohledný uživatel, a ne jako uvážlivý správce toho, co je mu v mnoha podobách k užitku, a ochránce toho, co by tu mělo zůstat i dalším generacím.

Nikdo nebyl schopen nastavit jasnou koncepci, a tu bez rozdílu toho, jaká strana byla právě u moci, a uplatňovat jasné rady odborníků. Na místě dnešních polomů už mohly být třicetileté smíšené lesy, kterých by se kůrovec přes suché a teplé jaro s občasnou vichřicí významně nedotkl. Místo toho se s tímto tématem permanentně politikaří, přičemž naprosto absurdní byla a jsou „vědecká stanoviska“ vrcholných politiků, která zohledňuji lidové představy na lesní hospodaření a možná i lobby zájmových skupin, jako jsou dřevařské firmy, státní podniky, myslivecká sdružení a jiné. Lidé propagující ona odborná řešení dostali punc ekoteroristů, přičemž ti skuteční ekoteroristé jsou jen hrstkou pomatenců a hlavně pak nástrojem jiných zájmových skupin, které skrze různé blokace prosazují jen své zájmy.

Reálně vypadá situace tak, že si příroda nakonec s pomocí hmyzu stejně poradí. Smrkové monokultury budou prostě kůrovcem zlikvidovány, horské smrčiny, pokud budou zasaženy, se budou přirozeně obnovovat, a na vykácených plochách se z části přirozeně a z části již snad konečně v souladu se zdravým rozumem postupně obnoví normální smíšené listnaté lesy, v nichž se příští generace budou muset naučit hospodařit, což znamená selektivně kácet a dosazovat, a ne jen „průmyslově“ těžit dřevo, jehož se mimochodem těžilo a těží mnohonásobně více, než kolik se ho smysluplně zpracuje. Dřevo majitelé lesů totiž vyváželi a vyváží v podobě kulatiny do vyspělých zemí, kde z něho vyrábí třeba nábytek a různé jiné produkty, který pak od nich v jejich řetězcích kupujeme.

Kůrovec není problém, problémem je ten kurvovec, který se stal symbolem našeho ignorantství, naší krátkozrakosti a naší neuvěřitelné neschopnosti řešit reálné problémy v době, kdy jsou dobře řešitelné. A skutečnost, jakým se stal kůrovec stal politikem, se svou směšností podobá boji proti mandelince bramborové – imperialistickému brouku v padesátých letech.

Autor: Jiří Turner | sobota 23.6.2018 6:56 | karma článku: 20.67 | přečteno: 666x

Další články blogera

Jiří Turner

Zamyšlení nad zatuchlostí českého disentu (polemika s článkem paní Krusic)

Tak nám ten disent za těch třicet let tak nějak zatuchl, ba co dím, zasmrádl. Ti, co nestihli včas umřít, mají dnes velmi různorodé role, ale není právě aktuální společenskou módou je velebit. Intuice nám velí je označit za odpad.

12.10.2019 v 10:20 | Karma článku: 28.81 | Přečteno: 1300 | Diskuse

Jiří Turner

Black Friday aneb také stojíte frontu na Gotta?

Místo piety jsme svědky cirkusu. Místo tiché vzpomínky vidíme okázalé projevy smutku nebo hysterické výlevy lidí, kteří asi zapomínají, že zemřel starý nemocný muž. Úcta se projevuje jinak a dramatický smutek není na místě.

11.10.2019 v 9:58 | Karma článku: 44.49 | Přečteno: 7497 | Diskuse

Jiří Turner

Hon na PhDr. et JUDr. Zdeňka Ondráčka Ph.D.

Já bych používal jen jeden titul: RSDr.–„rozhodnutím strany doktor“. Ondráček se prezentuje tituly PhDr., JUDr. a Ph.D., aniž by absolvoval právnickou a filozofickou fakultu. Ale co na tom? A že opsal v DP pár odstavců? A kdo ne?

9.10.2019 v 11:09 | Karma článku: 43.32 | Přečteno: 11616 | Diskuse

Jiří Turner

Vize 2023: Prezident Babiš, premiér Faltýnek, nebo „ruská rošáda“?

Kdyby nebyl pan prezident tak dehydrovaný, bylo by elegantním řešením, aby si Andrej Babiš po dvou letech vedení budoucí nové vlády a po vítězných prezidentských volbách v roce 2023 s Milošem Zemanem vyměnili posty.

8.10.2019 v 11:34 | Karma článku: 34.38 | Přečteno: 3010 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Ladislav Jílek

Omyl nebo falzifikace? Olga Lepešinská

Vzpomínám si, že někdy v padesátých létech nám učitelka ve škole při hodině biologie říkala, že v Sovětském svazu se prý podařilo vyrobit živou hmotu.

13.10.2019 v 17:31 | Karma článku: 15.99 | Přečteno: 340 | Diskuse

Libor Čermák

Může mít prastarý symbol H archeoastronautický původ?

Zarazilo vás někdy, že v dávnověkých památkách se často objevuje symbol písmene "H"? Všiml jsem si totiž jistou souvislost s moderní kosmonautikou. Mohlo tady něco takového být už před tisíci lety?

13.10.2019 v 7:29 | Karma článku: 14.79 | Přečteno: 350 |

Dana Tenzler

Zdá se nám to, nebo vane vítr opravdu nejčastěji ze západu?

Proč se vyplatí chránit jednu stěnu domu před deštěm víc, než ty ostatní? Na vině je... jako tak často... fyzika. (délka blogu 5 min.)

10.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 27.44 | Přečteno: 719 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: vítejte ve varieté

Vektorové prostory jsou pro vybudování pojmu dimenze optimálním prostředím, ale mají jednu nevýhodu. Zdaleka ne vše kolem nás je "rovné". Aby mohli matematici propašovat dimenzi do zakřivených prostranství, vymysleli si "varietu".

9.10.2019 v 9:09 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 355 | Diskuse

Jan Fikáček

Padá pírko stejně rychle jako kus železa? Jak kde.

Když současně pustíme železnou kouli a pírko, dopadne koule dříve. Jeden nádherný a přímo geniálně prostý pokus odlišuje dva faktory, které tady působí. A může si jej vyzkoušet každý. Stačí mít doma dva skládací deštníky.

7.10.2019 v 9:07 | Karma článku: 33.73 | Přečteno: 1241 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz