Kateřina v KSČM není konečná aneb mladí a rudí

19. 06. 2019 14:27:06
Ona má sice Kateřina Konečná už pár roků po pubertě, ale je patrné, že i po ní "vstanou noví bojovníci" a komunistické ideje nezemřou s generací skalních vyznavačů této ideologie, kteří u nás řádili v druhé polovině 20. století.

Vyrůstal jsem v době, kdy být komunistou znamenalo už spíše být jen vyčůraný, než přesvědčený o správnosti, morálnosti a naplnitelnosti této ideologie. Členů komunistické strany bylo kolem mě patrně hodně, ale asi se nijak nelišili od nečlenů. Znal jsem i nějaké komunální komunistické funkcionáře, ale ani ti se z pohledu kluka z maloměsta nijak výrazně neprojevovali. Později jsem potkal i přesvědčené komunisty, kteří ještě na přelomu milénia byli ochotni tvrdit, že komunismus je jedinou budoucností lidstva, i když bylo už dlouho patrné, že tato ideologie není jen spojena se zločinnými režimy, ekonomickým úpadkem všude tam, kde působila, ale také je nerealizovatelnou utopií.

Dostalo se mi velmi liberální výchovy a domácí výuky dějin, která se od té oficiální poměrně výrazně lišila, ale vyslovenou antikomunistickou "masáž" jsem absolvoval u své pratety, která komunisty z duše nenáviděla a nečinila rozdíl mezi nimi a nacisty, což bylo v té době hodně smělé rouhání. Nebyl to asi záměr, ale byl jsem takto vychováván k nedůvěře. K nedůvěře v politiky, v ideologie i v různé vykladače různých pravd. Nestal jsem se nedůvěřivým na základě zklamání, ale naopak jsem se učil důvěřovat důvěryhodným. Pamatuji se, že už jako docela mladý jsem ohledně komunistů řešil určitý problém. Komunisty jsem vnímal jako špatné lidi, ale znal jsem komunisty, které jsem měl rád, a nic špatného jsem o nich nevěděl.

Naučil jsem se neodsuzoval ty, kteří vstoupili do strany, aby sobě a svým blízkým ulehčili život, ale vnímal jsem to jako slabost a poklesek. Po změně režimu se mi však začali docela hnusit výmluvy typu: já jsem musel. V padesátých letech mohlo jít skutečně i o život a fatální existenční problémy, na počátku let osmdesátých to tak už rozhodně nebylo. To jsem si mohl ověřit sám na sobě. Měl jsem pošramocený původ, už na druhém stupni ZŠ jsem nebyl ani v pionýru, nevstoupil jsem do SSM, přesto jsem byl bez problémů přijat na gymnázium a z něho jsem i s posudky vyšperkovanými různými flastry za protirežimní studentské recese v klidu počal studovat i vysokou školu. Nikdo včetně mě nemusel vstoupit do KSČ, abych mohl studovat.

V mých gymnaziálních letech jsem poprvé poznal i ty přesvědčené komunisty. Nemohl jsem pochopit a nechápu to dodnes, jak mohli být nositeli takovéto víry. Někteří totiž byli ve svém soukromém životě slušnými a spořádanými lidmi, někteří měli i dobré vzdělání. Nedokážu přesně posoudit, jak je tomu dnes, ale je patrné, že dožívá generace starých komunistů, kteří odmítli na rozdíl od svých mladších hbitějších soudruhů změnit názory (tedy změnit jejich prezentaci) a naopak se počínají etablovat mladší a mladí komunisté.

I ty se pokouším nějak pochopit a v rámci toho jsem snad i schopen akceptovat, že marxista nemusí být komunista (musí být komunista marxista? ví bůh), přestože definice těch pojmů jsou poněkud rozplizlé. Není jistě zločinem a nemusí být ani amoralitou věřit nějaké, třeba i utopické ideji. To bychom mohli odsuzovat i věřící všech existujících náboženství. Není také nutné spojovat onu víru (politickou a náboženskou) se zločiny a zločinnými režimy, které ve jménu příslušné ideologie zločiny páchaly. V tomto bodě se však náboženství a politika rozchází.

Přestože základním principem žádného náboženství (ani islámu ne, byť si to mnozí myslí) není páchat zlo a ani komunismus si jeho ideoví tvůrci takto nepředstavovali, je absurdní změnit víru jen kvůli tomu, že byla někde někým zneužita, ale je naopak zcela logické nehlásit se politické ideologii, která se v praxi nijak jinak než negativně neprezentovala. Z tohoto pohledu se tak nelze dívat na současné katolíky jako na pokračovatele těch, kdo vyznávali násilnou katolizaci a třeba inkvizici, ale na současné komunisty nelze nahlížet jinak, než jako na pokračovatele komunistů bývalých, kteří byli nositeli mnohého neřádu.

Když si vezmu na paškál naše současné komunisty, tak ti mohli za posledních třicet let kdykoli založit jinou levicovou stranu, která by se distancovala od komunistických zločinů a naopak se hlásila k nějakým levicovým a pro mě za mě i některým marxistickým ideálům. Nestalo se tak, a proto se členové a voliči dnešní KSČM ( to "M" je fakt málo) těžko mohou divit, že je někdo k bývalým komunistům přirovnává, což podporují i aktivity různých Semelových a Grebeníčků, kteří pořádají zvrhlé ideové konference a se slzami v očích řeční nad hrobem Klementa Gottwalda.

Na základě výše uvedeného a skutečnosti, že byl komunistický režim zákonem uznán jako zločinný (a je stále zločinem se k němu hlásit), měla být KSČ zrušena a KSČM neměla vůbec vzniknout. Je mnoho důvodů, proč se tak nestalo, a proč se tak neděje ani dnes (aktuální spoluvláda KSČM není jistě důvod jediný, ale za to je zcela zásadní), ale principiálně mi nikdo nemůže bránit ani mít za zlé, když budu na dnešní komunisty nahlížet jako na ty, kteří schvalují zločiny komunismu a hlásí se k nim. A jak se chovat k těm, kteří se hlásí ke zločinům a ke zločinné ideologii? Hezky? S pochopením? Proboha, proč?

Asi docela rozumím tomu, co láká mladé lidi na anarchismu a na mnohých jiných ultraliberálních směrech, které mohou koketovat i s marxismem. Touha po vzdoru, odpor ke konvencím včetně konvenčních názorů byl vždy doménou studentů a mladých intelektuálů. V první polovině minulého století byl nositelem takových idejí i komunismus. Ti chytřejší nebo morálnější (nebo chytřejší a morálnější) komunističtí buřiči ale pod tíhou událostí rychle vystřízlivěli, věrni komunistickým idejím zůstali ti prostoduší, ale hlavně ti, kteří zjistili, že po nastolení komunistického režimu mohou na svém členství profitovat.

Dnes je to možná podobné, mnozí mladí vyznavači komunismu a marxismu časem pochopí špatnost podstaty této ideologie, ale jiní třeba přijdou na to, že pod křídly KSČM si lze vybudovat politickou kariéru, protože tato strana možná postupně ztrácí hlasy voličů, ale bohužel vinou populistických hnutí, jejichž ideologií je pouze úspěch, neztrácí moc.

Autor: Jiří Turner | středa 19.6.2019 14:27 | karma článku: 24.65 | přečteno: 915x

Další články blogera

Jiří Turner

Socialismus s hmyzí tváří

Socialismus s lidskou tváří známe. Demokratizace komunismu se však příliš neosvědčila. Diktatura je efektivnější a v bezbřehém liberalismu je zas větší sranda. I příroda nám nabízí metodiku, škoda jen, že již nejsme její součástí.

18.7.2019 v 11:15 | Karma článku: 11.02 | Přečteno: 249 | Diskuse

Jiří Turner

Něco z kultury aneb od Nohavici přes Gotta k černé agentce 007

Nejen nekulturní rošády na kulturním ministerstvu, ale i opět přetřásaný konfident StB Nohavica a angažovaný jubilant Karel „Božský“ plní rubriky médií. „Šokující“ zprávy přichází i z ciziny: agentem 007 bude žena a černá k tomu.

16.7.2019 v 11:03 | Karma článku: 22.62 | Přečteno: 1053 | Diskuse

Jiří Turner

K+M+B : klíče - mobil - brýle

Měl bych si taky na futra dveří napsat K+M+B, jako upomínku na klíče, mobil a brýle. Bez toho bych neměl odcházet. Bez klíčů se nedostanu domů, bez mobilu si nezavolám pomoc, když ztratím klíče, a bez brýlí na ten mobil nevidím.

15.7.2019 v 10:46 | Karma článku: 13.74 | Přečteno: 354 | Diskuse

Jiří Turner

Satanské verše

Džibríl Farišta a Saladín Čamča se ocitnou v letadle, které je uneseno teroristy a pak zničeno explozí kdesi nad Lamanšským průlivem. Oba zázrakem přežijí, ovšem prodělají proměnu: Džibríl se změní archanděla a Čamča v ďábla.

13.7.2019 v 10:36 | Karma článku: 12.27 | Přečteno: 337 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Ziegler

Nejsme a nebudeme čínskou kolonii

Čína vyzvala pražského primátora Zdeňka Hřiba a vedení města, aby nenarušovali česko-čínské vztahy. Na tuto drzost lze zareagovat pouze rázným odmítnutím takového vměšování do našich záležitostí.

18.7.2019 v 17:23 | Karma článku: 16.18 | Přečteno: 246 | Diskuse

Tomáš Flaška

Je třeba zabít Hanáka

Dovolil si dost. Řekl rozumnou myšlenku, která se dnes nenosí. Určitě čtrnáctileté děti nerozumí ekologické problematice, ale maximálně papouškují myšlenky jiných. Pan Hanák řekl, že by místo stávkování měly dostat přes držku.

18.7.2019 v 17:06 | Karma článku: 26.60 | Přečteno: 453 | Diskuse

Josef Nožička

Jak nízko ještě klesne Jaroslav Hutka?

Takovou otázku jsem si položil, když jsem si na Televizi Seznam přehrál rozhovor moderátora Luboše Xavera Veselého s písničkářem Jaroslavem Hutkou.

18.7.2019 v 13:42 | Karma článku: 42.79 | Přečteno: 4074 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Nesouhlasím s podmíněným trestem pro sprejery z Karlova mostu…

Jeden by si myslel, že ve 30 a v 23 letech už byl mohl mít člověk rozum. Jak vidět, nemohl, ale jsou nerozumnosti, za které by se mělo platit hodně přísně!

18.7.2019 v 12:29 | Karma článku: 38.64 | Přečteno: 2166 | Diskuse

Vlastimil Nesrsta

Ledy se hnuly

Konečně! Chtělo by se zvolat při čtení zprávy, že v příští bondovce bude hrát neohroženého agenta 007 černošská herečka. Že to ale trvalo, než se ledy hnuly. Naštěstí pozitivní příklady táhnou.

18.7.2019 v 10:54 | Karma článku: 23.36 | Přečteno: 445 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz