Hmyz útočí!

2. 09. 2019 11:49:09
Počínání člověka na planetě je již asi neúnosné, proto se příroda brání. Do boje s lidskou civilizací tak nasadila malé, ale velmi zarputilé bojovníky z řad bezobratlých živočichů: kůrovce, berušky, majky, chrousty i chvostoskoky.

Tento článek je určitou reakcí na více či méně seriózní zprávy o střetu naší civilizace či její části s hmyzem, což mě jako entomologa zajímá. Chci se vyjádřit ke stanoviskům autorů článků, které mají někdy nejen trochu bulvární charakter, ale vyskytují se v nich nepřesnosti či úplné nesmysly. Přestože se pokusím uvést fakta na pravou míru, nemohu si odpustit projevy určitého nadhledu vyplývající z toho, že lokální problém může být z hlediska obecného pohledu na přírodní procesy zcela zanedbatelný.

Začal bych nejnovější zprávou o invazi chvostoskoků (čtěte zde). Chvostoskoci (Collembola) jsou skupina malých členovců, která se již systematicky neřadí k hmyzu (když jsem se před čtyřiceti lety systematiku učil, ještě tam patřili), ale jelikož patří mezi "šestinožce" (Hexapoda), lze o nich klidně jako o hmyzu uvažovat. Chvostoskoci jsou co do předpokládaného počtu asi nejrozšířenější skupinou členovců. V jednom kubíku půdy může žít i několik set tisíc jedinců! Jsou to tvorové naprosto nezbytní pro rozklad jakéhokoli organického materiálu, bez nich a bez bakterií by prakticky nemohla existovat půda jako zdroj veškeré vegetace. „Početní stavy“ chvostoskoků souvisí s mírou vlhkosti, sucho způsobuje jejich úbytek a vlhko vede k jejich přemnožení, což může být důsledkem přirozených klimatických výkyvů, tak i člověkem způsobené nerovnováhy. Chvostoskoci člověku nijak výrazně neškodí, nejsou jedovatí a nepřenáší nemoci. Při přemnožení (tím spíše v popsané míře přemnožení) mohou sice způsobit i určité škody na rostlinách a houbách, ale to jen lokálně a po omezenou dobu. Jejich „invaze“ může být pro člověka nepříjemná, ale to je asi tak všechno. Vše spraví pár suchých a teplých dnů.

Pro lidi může být zdrojem určitého znepokojení ledacos. I přemnožení brouků, které nazýváme slunéčka, lidově berušky (čtěte zde). Slunéčka (rod Coccinella) jsou na rozdíl od chvostoskoků zcela regulérními zástupci hmyzu i řádu brouků. Přes svůj roztomilý zjev jsou to zdatní predátoři, kteří z lidského hlediska zabezpečují ochranu rostlin pře mšicemi, červci i jiným hmyzem, který škodí našim plodinám i okrasným rostlinám. Ani slunéčka prakticky nemohou lidem škodit jinak, než že nás obtěžuje jejich kumulace v domech v době zimování. Mohou sice šířit třeba spory nežádoucích hub, ale na člověka přenosné nemoci neroznáší. Tělo těchto brouků sice obsahuje jedovaté látky, které odpuzují predátory, ale jejich množství není pro člověka nikterak nebezpečné. V současné době je populace „českých sedmitečných berušek“ ohrožována invazním asijským druhem slunéčka, které se pro ně stává výrazným konkurentem. Tento problém se dá myslím docela úspěšně přenést i do lidské společnosti.

Je-li pro někoho problémem přemnožení slunéček, tak přemnožení majek je skutečně pseudoproblém (čtěte zde). To, že se letos na jaře v okolí Brna tito poněkud bizarní brouci výrazněji rozmnožili, je naopak velmi pozitivní signál stavu tamější přírody. Majky (Meloe) jsou zástupci čeledi brouků (Meloidae), do které patří i puchýřník lékařský. Tito živočichové se vyznačuje tím, že jejich těla obsahují prudký jed kantaridin, který je může za jistých okolností učinit nebezpečnými i pro člověka. Způsobit si vážnou otravu je možné pozřením již několika (respektive několika desítkami) hmyzích těl. Otázkou je, proč by to někdo dělal, i když v případě puchýřníka si k tomu lidé určité důvody našli (čtěte zde). Vezmete-li majku či puchýřníka do ruky, můžete si způsobit malé lokální poleptání kůže (asi jako v případě mloka nebo ropuchy), a pokud si nesáhnete do oka, nic víc se vám nestane, v oku je kantaridin opravdu nepříjemný. Majky nikdy nežijí v lidských sídlech a většinou ani na obhospodařovaných pozemcích a ve svém prostředí si zasluhují naši ochranu. Jejich hubení a zabíjení je zcela nedůvodné barbarství.

Velmi zajímavou, a to i z historického hlediska se jeví „kauza chroust“. I ti se letos na některých místech Moravy přemnožili (čtěte zde). Chrousti jsou také brouci, a to s čeledi vrubounovitých (Scarabaeidae; ano, jsou to vzdálenější příbuzní posvátných „skarabeů) a u nás jich žije několik druhů. Z pohledu na chrousta jako na škůdce je asi nejvýznamnější chroust obecný (Melolontha melolontha). Tento brouk býval asi nejznámějším škůdcem hospodářských rostlin i stromů vůbec, ale vše se počalo měnit v polovině 20. století. Do konce milénia byl v Čechách díky zemědělské chemii téměř vyhuben, a tak jeho lokální přemnožení v tomto roce mnohé překvapilo. Ještě v době mého dětství se mluvilo o tzv. chroustích rocích, které se periodicky opakovaly vždy po čtyřech letech. Souvisí to se čtyřletým (výjimečně pětiletým) vývojem brouka od vajíčka pro dospělého jedince. Lokální chroustí kalamita je tedy něčím zcela normálním, s čím zemědělci vždy počítali a možná budou muset počítat znovu. Extrémní invaze chroustů má skutečně devastační dopad ne nepodobný kobylkám, přičemž v jejich případě je významným škůdcem i larva. Vše se podobně jako v jiných případech odvíjí od aktuálního klimatu. Mírné zimy a teplá léta chroustům přejí a přeje jim i omezené používání pesticidů a insekticidů, což ovšem prospívá i ledem.

O kůrovci toho bylo napsáno už mnoho (čtěte třeba zde), protože dopad jeho přemnožení je fatální a nemá jako v předešlých případech jen lokální charakter. Myslím, že již snad nikdo nezpochybňuje skutečnost, že příčiny devastace smrkových lesů jsou kombinací oněch “příhodných“ klimatických podmínek (tepla a sucha) a neuvážené výsadby smrkových monokultur, které nejsou vyjma horských smrčin pro naši přírodu přirozené. Je smutné, že současnou kalamitu předvídali lesničtí odborníci před desítkami let, ale nikdo neposlouchal jejich varování ani návrhy řešení. Jinak tzv. kůrovci jsou brouci dvou podčeledí čeledi nosatcovitých (Curculionidae), kterých u nás žije několik desítek druhů. Téměř každý druh stromu „má svého“ lýkožrouta, který se zcela přirozeně s dalšími druhy hmyzu, houbami (plísněmi) i vyššími živočichy podílí na zániku každé dřeviny.

Z výše uvedeného by mělo být patrné, že boj proti „škůdcům“ řad hmyzu nelze paušalizovat. Nechci tvrdit, že je vždy správné nečinit nic a pasívně čekat až problémy pominou, ale tvrdá řešení v podobě plošného hubení bývají často kontraproduktivní, protože se škůdci se často zahubí i jejich přirození predátoři, a tím dochází k ještě většímu narušení již tak dost narušené přírodní rovnováhy. Logickou cestou bývá prevence, která je však často z ekonomického hlediska problematická, a také určitá pokora, která vede k jistému smíření se se skutečností, že příroda není jen zdroj a každý, kdo nám z tohoto zdroje „ujídá“, není nepřítel.

Autor: Jiří Turner | pondělí 2.9.2019 11:49 | karma článku: 15.54 | přečteno: 471x

Další články blogera

Jiří Turner

Zamyšlení nad zatuchlostí českého disentu (polemika s článkem paní Krusic)

Tak nám ten disent za těch třicet let tak nějak zatuchl, ba co dím, zasmrádl. Ti, co nestihli včas umřít, mají dnes velmi různorodé role, ale není právě aktuální společenskou módou je velebit. Intuice nám velí je označit za odpad.

12.10.2019 v 10:20 | Karma článku: 28.81 | Přečteno: 1300 | Diskuse

Jiří Turner

Black Friday aneb také stojíte frontu na Gotta?

Místo piety jsme svědky cirkusu. Místo tiché vzpomínky vidíme okázalé projevy smutku nebo hysterické výlevy lidí, kteří asi zapomínají, že zemřel starý nemocný muž. Úcta se projevuje jinak a dramatický smutek není na místě.

11.10.2019 v 9:58 | Karma článku: 44.49 | Přečteno: 7497 | Diskuse

Jiří Turner

Hon na PhDr. et JUDr. Zdeňka Ondráčka Ph.D.

Já bych používal jen jeden titul: RSDr.–„rozhodnutím strany doktor“. Ondráček se prezentuje tituly PhDr., JUDr. a Ph.D., aniž by absolvoval právnickou a filozofickou fakultu. Ale co na tom? A že opsal v DP pár odstavců? A kdo ne?

9.10.2019 v 11:09 | Karma článku: 43.32 | Přečteno: 11616 | Diskuse

Jiří Turner

Vize 2023: Prezident Babiš, premiér Faltýnek, nebo „ruská rošáda“?

Kdyby nebyl pan prezident tak dehydrovaný, bylo by elegantním řešením, aby si Andrej Babiš po dvou letech vedení budoucí nové vlády a po vítězných prezidentských volbách v roce 2023 s Milošem Zemanem vyměnili posty.

8.10.2019 v 11:34 | Karma článku: 34.38 | Přečteno: 3010 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Ladislav Jílek

Omyl nebo falzifikace? Olga Lepešinská

Vzpomínám si, že někdy v padesátých létech nám učitelka ve škole při hodině biologie říkala, že v Sovětském svazu se prý podařilo vyrobit živou hmotu.

13.10.2019 v 17:31 | Karma článku: 15.99 | Přečteno: 340 | Diskuse

Libor Čermák

Může mít prastarý symbol H archeoastronautický původ?

Zarazilo vás někdy, že v dávnověkých památkách se často objevuje symbol písmene "H"? Všiml jsem si totiž jistou souvislost s moderní kosmonautikou. Mohlo tady něco takového být už před tisíci lety?

13.10.2019 v 7:29 | Karma článku: 14.79 | Přečteno: 350 |

Dana Tenzler

Zdá se nám to, nebo vane vítr opravdu nejčastěji ze západu?

Proč se vyplatí chránit jednu stěnu domu před deštěm víc, než ty ostatní? Na vině je... jako tak často... fyzika. (délka blogu 5 min.)

10.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 27.44 | Přečteno: 719 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: vítejte ve varieté

Vektorové prostory jsou pro vybudování pojmu dimenze optimálním prostředím, ale mají jednu nevýhodu. Zdaleka ne vše kolem nás je "rovné". Aby mohli matematici propašovat dimenzi do zakřivených prostranství, vymysleli si "varietu".

9.10.2019 v 9:09 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 355 | Diskuse

Jan Fikáček

Padá pírko stejně rychle jako kus železa? Jak kde.

Když současně pustíme železnou kouli a pírko, dopadne koule dříve. Jeden nádherný a přímo geniálně prostý pokus odlišuje dva faktory, které tady působí. A může si jej vyzkoušet každý. Stačí mít doma dva skládací deštníky.

7.10.2019 v 9:07 | Karma článku: 33.73 | Přečteno: 1241 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz