Prosím vás, jenom ne tu nenávist!

21. 10. 2019 15:44:37
Nenávist se šíří virtuálním prostorem jako nějaká epidemie. Pohlcuje nás. Z dobrých lidí se stávají kreatury, které žijí jen tím, aby někoho potupily a očernily. Ne nadarmo je zloba provázející nenávist i smrtelným hříchem.

Nevím, jestli nějak stoupá míra nenávisti ve společnosti, ale je patrné, že virtuálním prostorem se šíří absurdní používání tohoto výrazu. Slovo „nenávist“ se stalo jakýmsi univerzálním prostředkem pro vyjádření nesouhlasu s kritickým názorem na osobu, činy a výroky jiného člověka. Tento podivný způsob kritiky kritika tu asi byl vždy, ale neobyčejně silně se vždy projevuje v souvislosti s kultem nějaké osobnosti.

Obvinění z nenávisti může tak vyjadřovat jakési zděšení nad tím, že si někdo dovolil kritizovat nebo negativně hodnotit někoho, kdo by asi měl být nekritizovatelný a hodnocený jen kladně. Toto nařčení pak má ono kouzlo, že proti němu nelze použít žádné protikouzlo. Obviněný může akorát tupě konstatovat, že žádnou nenávist necítí, ale kdo by mu to věřil, když se přeci „nenávistně“ vyjádřil.

Myslím si, že ve skutečnosti je nenávist mimořádně silná a také mimořádně negativní emoce (pamatujme si to, EMOCE!), která se vyjadřuje především činy, a pokud i výroky, nejsou asi tak důležité výrazové prostředky, jako touha někomu ublížit, někoho poškodit. Když napíšu, že někdo již nežijící udělal i chyby, že se vždy nezachoval správně a posloužil i špatné věci, těžko se to dá vnímat jako projev nenávisti. Stejně tak není nenávistí, když budu prostě kritizovat někoho za nevhodné chování a nevhodné výroky.

Ono to obecně neznamená, že z výše uvedených důvodů nebo na základě důvodů zcela jiných nemohu někoho nenávidět, ale ten, kdo mé výroky hodnotí, to nemůže vědět. Takový kritik buď spekuluje, nebo zcela záměrně s ohledem na dopad obvinění z nenávisti používá tento prostředek cíleně. V tomto případě totiž také není třeba používat jakýkoli protiargument, protože jaksi ustupuje do pozadí skutečnost a tím i potřeba dokazovat, jestli je onen „nenávistný“ výrok nepravdivý.

O pravdu či nepravdu tak vůbec nejde, dokonce nejde ani o to, jestli ona „nenávistná“ kritika použita vhodně či nevhodně, přestože právě to by bylo mnohdy adekvátní. Není totiž vůbec třeba připomínat „nad něčí rakví“ nějaké kontroverzní skutky zemřelého, stejně jako není vhodné určitou kritiku založit na tom, jak kritizovaný vypadá, jakými trpí hendikepy nebo jaké zdravotní problémy ho trápí. V těchto případech se dá zcela normálně konstatovat, že kritik používá nevhodné argumenty, respektive, že je používá v nevhodnou dobu nebo nevhodným způsobem.

Abych tuto svou úvahu trochu personifikoval, tak mohu s klidem vyjádřit, že asi trvale necítím k žádnému člověku nenávist. Stejně jako jíní, mohu mít i já takovou emoci v okamžiku, když si přečtu o zločinu sadistického vraha nebo když mi v tramvaji někdo šlápne na nohu. To jsou sice nesrovnatelné impulsy, ale společné mají to, že rychle pominou, protože by bylo asi zničující, živit si nenávist vůči všem lumpům, co jich na světě je, tím spíše ke všem, kteří se nás nějak dotknou. Neví, jestli se dá nazvat nenávistí vztah k nějakým ideologiím, ale vhodnějším slovem je asi „odpor“.

Poněkud jiným obratem je „podněcování k nenávisti“, se kterým pracuje i litera zákona. I zde může panovat jistá spekulativnost ohledně toho, co je a co není oním podněcováním, ale rozdíl je v tom, že nikdo netvrdí, že kvůli někomu se jiný nenávistným stane, ale předpokládá se pouze to, že se jím stát může. Pokud se pak jasně definuje, co je tím podněcováním, může takový princip sloužit v běžném životě k hodnocení chování, které souvisí s možným porušováním zákona a jistým porušováním etických a morálních norem. Podněcování je totiž činnost, kdežto nenávist je, jak už bylo uvedeno, "pouze" emoce.

Nechtěl jsem sice toto zamyšlení pojmout jako apel, dobře věda, že je takové počínání zcela marné, ale přesto si v závěru neodpustím alespoň vyjádřit přání: zapomeňte na slovo „nenávist“, alespoň ve svých hodnoceních toho, kdo se pouze k někomu kriticky vyjadřuje. Vězte, že to může být vnímáno jako projev slabosti a neschopnosti rozporovat faktická vyjádření fakty a názory jinými názory za použití důkazů a argumentů.

Autor: Jiří Turner | pondělí 21.10.2019 15:44 | karma článku: 21.13 | přečteno: 776x

Další články blogera

Jiří Turner

Milion chvilek: Chtějme nemožné, abychom dostali to nejlepší!

Milion chvilek prý nepoleví, dokud Babiš neodstoupí. Je nereálné, aby tento legitimně zvolený premiér abdikoval, stejně jako byly před lety nereálné požadavky, aby odešli legálně zvolení komunističtí funkcionáři.

14.11.2019 v 11:40 | Karma článku: 23.91 | Přečteno: 855 | Diskuse

Jiří Turner

Nad Prahou zazářil půlměsíc

Přestože Měsíc dnes dospěje do fáze úplňku, dostala se malá část Prahy pod vliv půlměsíce. Jsou tací, které by tato skutečnost přiměla bít na poplach, ale jsou i tací, kteří si bez předsudků dovedou užít kontakt s jinou kulturou.

12.11.2019 v 11:04 | Karma článku: 10.44 | Přečteno: 551 | Diskuse

Jiří Turner

Vláda i prezident musí prostě ten 17. listopad nějak vydržet. A co my ostatní?

Chápu, že se někomu oslava svátku sametové revoluce drží docela těžko. Není to asi hezký svátek pro bývalé konfidenty, pro prominenty minulého režimu ani pro ty, kteří se opět s dnešními komunisty a totalitními režimy bratříčkují.

6.11.2019 v 10:41 | Karma článku: 23.45 | Přečteno: 626 | Diskuse

Jiří Turner

Učitelovic, ta chamraď setsakramentská

Ač byli vždy učitelé vzdělanější než byl obecný průměr a měli zodpovědnost za to nejcennější, co máme, byli vždy podprůměrně odměňováni. Byli chudí a společensky nevýznamní bez ohledu na to, jak si své poslání plnili. Má to změnit

3.11.2019 v 11:07 | Karma článku: 19.63 | Přečteno: 785 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radka Kielbergerová

Když někdo tak moc vadí, v tu chvíli to už nebývá něm

Chvilkaři vadí. Vadí kdekomu, ostatně i já pár výhrad mám. Podle slov Václava Klause nás vracejí před listopad 1989, podle mnoha lidí jsou to výkřikáři, co staví program na neuskutečnitelném požadavku, jsou zbyteční. Ale kdepak...

15.11.2019 v 6:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Beata Krusic

Slovo, jméno, síla, pocit...

Slova. Mají svou barvu, sílu, moc, fluidum, kod.... , krásu, melodii, něžnost, zvukomalebnost, příběh, ale i nepříjemnost, odpornost, nudu i šeď. Slovo a jeho zvuk je nositelem informace. Já se krátce zaměřím jen na ta povznášející.

15.11.2019 v 0:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 57 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Kdož sů Boží bojovníci a zákoóna jeého

Tak začíná husitský chorál, ke kterému se stále hlásíme. Zněl za totáče, když se nesla zástava s rudou hvězdou, zní dál i dnes s křesťanskými symboly. Zdá se, že husitství máme v genech a stále nás spojuje.

14.11.2019 v 20:59 | Karma článku: 8.47 | Přečteno: 205 | Diskuse

František Skopal

Také zábava musí být ušlechtilá!

Při různých formách dnešní zábavy a kulturního vyžití, ať už jsou to písně, filmy, divadlo, vtipy, a tak dále, se musí každý člověk, který si ještě dokázal zachovat určitou míru vnitřní čistoty nejednou červenat a cítit trapně.

14.11.2019 v 15:45 | Karma článku: 7.68 | Přečteno: 257 | Diskuse

Robert Čapek

Radek Sárközi, prezident Titaniku

Média během stávky a po ní představují Radka Sárköziho jako prezidenta Pedagogické komory, ne jako šéfa spolku Pedagogická komora. To vzbuzuje dojem, jakoby učitelé měli profesní komoru po vzoru lékařů – což není pravda. Nemají.

14.11.2019 v 14:04 | Karma článku: 7.97 | Přečteno: 129 |

Najdete na iDNES.cz