Čtvrtek 2. dubna 2020, svátek má Erika
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 2. dubna 2020 Erika

O dvou moudrých papežích a hloupém komentáři jednoho kardinála

16. 01. 2020 11:11:40
Nebýt Jeho Eminence kardinála Duky, možná bych se na film Dva papežové ani nepodíval. Všiml jsem si sice jeho nominací, ale tu pravou marketingovou podporu dostal tento znamenitý snímek až od primase českého.

Ta marketingová podpora filmu byla od kardinála Duky asi poněkud nechtěná, protože proběhla skrze jeho rezolutní kritiku. Hlava naší katolické církve má pochopitelně jako kdokoli jiný právo na vyjádření názoru, ale jeho argumentace působila poněkud úsměvně. Napsat o částečné fikci, že je nepravdivá a o filmu, který nikoho nepomlouvá, že je pomlouvačný, je přeci jenom poněkud zvláštní. Tvůrci se netají tím, že se inspirovali určitou spekulativní teorií o důvodech rezignace Benedikta XVI. a procesu, který ho k tomu přiměl a také okolnostmi, které dovedly papeže Františka na svatopeterský stolec, ale osobní příběh Jorge Maria Bergoglia, který se filmem prolíná, je zcela autentický. Nosná zápletkou filmu je tedy fikce, stejně jako jsou fiktivní různé epizodní scény a vyjádření konkrétních názorů v dialozích, nicméně smyslem filmu je střet dvou odlišných přístupů představitelů katolické církve, který pramení ze zcela odlišného prostředí, ze kterého současný i bývalý papež pochází, a které formovalo jejich osobnosti.

Možná stojí za to si přečíst celý Dukův facebookový komentář:

„Ačkoli film Dva Papežové získal 3 nominace na Oscary, nejedná se v něm o dva reálné papeže Františka a Benedikta XVI., ale jedná se o virtuální papeže, papeže novinových titulků, kterým jsou připsána tato jména. Jsou to osoby, kde vlastně to mají být protagonisté: jeden liberální, "moderní", levicové církve a druhý má představovat církev konzervativní, rigidní, "nepokrokovou". Kladu si také otázku, proč konzervativní cesta je vždy ukazována takto. Tento film nám tedy říká, že jediná cesta do budoucna je cesta liberální levice, a že druhý protipól - konzervativní, pravicový je v zásadě špatným a odsouzeníhodným. Je možné vést takovouto diskuzi, ale chtěl bych upozornit, že tento film, který by se v polském jazyce nazýval >>film fabularny< <, se dotýká živých osob, je nepravdivý a zraňující. Z hlediska své politické orientace je přímo urážlivý a je výsměchem papeži Benediktu XVI., který byl spolutvůrcem pontifikátu papeže Sv. Jana Pavla II., kterého papež František svatořečil(!). To znamená: je to výsměch, a je to pomsta za pád totalitního komunistického impéria. Zajisté mi oponenti připomenou, že se jedná o fikci. Fikce musí být ale upravena a připravena tak, aby nikdy nebylo možné identifikovat ji s protagonisty kteří žijí, a tato fikce je vůči nim nepravdivá, urážlivá a pomlouvající.“

Co k tomu říci? Fiktivní příběh týkající se reálných a žijících postav není ničím neobvyklým ani nepatřičným. Není vůbec pravdou, že je ve filmu urážen bývalý papež a není ani dehonestován jeho konzervativní přístup. Joseph Alois Ratzinger je vylíčen jako velmi moudrý, nesmírně vzdělaný a uvážlivý muž. Je zde ve shodě s realitou vylíčen jako typ ortodoxního a od reálného života poněkud odtrženého katolického učence, který coby papež řeší i jakési hluboce osobní dilema. Není zde ani prvoplánově vyzdvihován liberální přístup Františkův, jako spíše jeho prostota a uvažování, ve kterém se odráží zcela odlišný životní příběh. Je patrné, že tvůrci jsou onomu liberálnímu postoji více nakloněni, ale jinak jde o dvouhodinovou konverzaci dvou úctyhodných mužů, která rozhodně není nudná a nutí i méně obeznámeného diváka k různým úvahám. V závěru filmu naopak může každý shledat moudrost i charakter odstupujícího papeže, který si uvědomí, že již nedokáže být nositelem změn, které jsou i z jeho pohledu pro katolickou církev nezbytné.

Osobně mi přijde zcela absurdní, jak Dominik Duka hledá způsob, jakým by obsah filmu pohaněl. Ve svém komentáři se kvůli tomu uchyluje k vyjádření jakési konfrontace levice a pravice, jejímiž zosobněními mají být oba filmoví papežové. Podsouvá přitom autorovi, že je pro něho „jedinou cestou do budoucna liberální levice“, což je naprosto spekulativní vyjádření, pro nějž nenalezneme v samotném filmu žádnou oporu. Naopak je zde také naznačeno, že ani liberální Františkův přístup není samospásný a má i svá úskalí. Vrcholem dogmatismu, proti jehož různým podobám právě tento film brojí, je vyjádření pana kardinála Duky: „že je to výsměch a pomsta za pád totalitního komunistického impéria“. Autoři se zjevně nikomu nevysmívají a je naprosto nesmyslné je podezírat, že byl pro ně pád komunistického a totalitního impéria zklamáním. Nic takového zde není vyjádřeno ani naznačeno. Naopak celým filmem prostupuje duch smíření a návrat k podstatě křesťanských ideálů, které, jak se ukáže, nejsou cizí ani ortodoxnímu Benediktovi, ale zdá se, že se od nich poněkud odchyluje pražský arcibiskup.

Je třeba konstatovat, že režisér Fernando Meirelles a zvláště pak autor scénáře (podle vlastní divadelní hry) Andrew McCarten odvedli velmi dobrou práci. Zvláště McCarten se stal v posledních letech odborníkem právě na biopicy (např. Bohemian Rhapsody), které jsou dostatečně mainstreamové, aby oslovily široké publikum a zároveň poskytují hlavním představitelům dostatečně široké pole pro rozehrání životních rolí významných osobností. Tohoto se pak zhostili Anthony Hopkins a Jonathan Pryce opravdu mistrovsky. Z mého pohledu zvláště Hopkins jako už mnohokrát dříve exceloval, tentokrát v roli Benedikta. Jak už jsem uvedl, tento film, ač by se tohoto tématu mohl někdo obávat, není rozhodně nudný. Naopak je poučný a vede diváka zábavnou formou k přemýšlení nejen o náboženských, ale i o obecných společenských, hluboce lidských a etických principech. Všem ho vřele doporučuji. Nesluší se, abych něco doporučoval Jeho Eminenci, snad jen aby Důstojný pán nedával všanc svoji důstojnost.

Autor: Jiří Turner | čtvrtek 16.1.2020 11:11 | karma článku: 20.93 | přečteno: 1143x

Další články blogera

Jiří Turner

Významnou rolí intelektuálů je mlčet, když nejsou potřeba aneb ozvěna Fokusu V. Moravce

Když hoří dům, je úkolem intelektuála s ostatními hasit. Na rozebírání charakteru a významu ohně v umění či na radostné konstatování, že nám požár dává skvělou šanci postavit dům nový, není v takovém případě asi ta pravá chvíle.

1.4.2020 v 13:08 | Karma článku: 41.15 | Přečteno: 12054 | Diskuse

Jiří Turner

Jsme ve válce? Tak kde je armáda a kde jsou aktivní zálohy?

Pokud je to tak, kde je kromě několika desítek vojenských lékařů, zdravotníků a stovky pomocníků policie těch zbylých dvacet tisíc? V době, kdy jiní riskují životy, jsou vojáci zalezlí ve štábech a kasárnách a hrají si na vojáčky.

31.3.2020 v 11:11 | Karma článku: 29.23 | Přečteno: 1530 | Diskuse

Jiří Turner

Kdo to zavinil? Číňani, Italové, lyžaři, pendleři a Pražáci!

Také globalizace, evropská integrace, demokracie a liberalismus. Selhali pak prakticky všichni: EU, OSN, WHO, vlády, zdravotníci a kdokoli jiný se namane. Existují jistě i reální viníci a vždy někdo chybuje, ale má cenu teď řešit?

30.3.2020 v 11:24 | Karma článku: 20.16 | Přečteno: 1083 | Diskuse

Jiří Turner

Pohlreichu, Punčocháři, Ridi, vraťte se na zem a zůstaňte nohama na ní!

Tito pánové se stali jakýmisi mluvčími podnikatelů, kteří požadují od státu kompenzaci ušlých zisků, jež způsobila nařízení vlády. I ti, jenž nejsou restrikcemi zasaženi, chápou, že podnikatelé mají problém.Ten však máme všichni.

27.3.2020 v 12:44 | Karma článku: 47.06 | Přečteno: 32609 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Rozhovor s Janem Hellerem o problémech s překládáním Bible (2008)

Prof. ThDr. Jan Heller byl český religionista, biblista, protestantský teolog, vysokoškolský pedagog a překladatel z hebrejštiny a foiničtiny.

2.4.2020 v 9:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 |

Karel Sýkora

Hlas svědomí z Číny: Zrušte komunistickou stranu

„Žádám zrušení Komunistické strany Číny,“ říká jeden z obyvatel Číny, jehož odvaha překonává strach ze ztráty života. Svým vlastním jménem a odhalenou tváří veřejně vyzývá k ukončení vlády čínského komunistického režimu.

1.4.2020 v 6:24 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 |

Zdeněk Sotolář

Šíření poplašných zpráv jako povolání

Tak nějak se chová naše publicistika. Třeba Kateřina Perknerová v rozhovoru s náměstkem šéfinspektora Andrysem.

31.3.2020 v 13:29 | Karma článku: 32.56 | Přečteno: 857 | Diskuse

Richard Mandelík

Otevřený dopis o hudbě

Všem managementům českých hudebních těles a festivalů a hudebníkům a dalším lidem kol hudby, které znám.

31.3.2020 v 7:00 | Karma článku: 5.63 | Přečteno: 161 | Diskuse

Karel Sýkora

Vincent van Gogh — O srdci člověka

Vincent Willem van Gogh byl nizozemský malíř a kreslíř. Jedná se o jednu z největších osobností světového výtvarného umění, která je dnes pravděpodobně nejznámější postavou nizozemské historie.

30.3.2020 v 21:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 |

Schillerová navrhne zrušit daň z nabytí nemovitostí a odpočty hypoték

Ministryně financí Alena Schillerová navrhne na vládě zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitostí. Věří, že by to...

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Žil jako nemohoucí stařec. Pak Marek zhubl 57 kilo a je z něj idol žen

Marek Láca žil v osmadvaceti letech jako nemohoucí stařec, bez energie, bez ženy, zato však s pořádnou nadváhou. Ta už...

Italská duše trpí. Běžte domů, křičí na sebe sousedé z balkonů ve Florencii

Ulice toskánské metropole Florencie, které jsou jindy plné turistů a kde se milenci z mostu Ponte Vecchio vždy kochali...

Psycholožka: Češi zvolili nejužitečnější strategii, jak zvládnout krizovou situaci

Na všechny z nás dopadá celosvětová krize spojená s nákazou koronavirem. Máme obavy o zdraví své i svých blízkých,...