Sobota 6. června 2020, svátek má Norbert
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 6. června 2020 Norbert

Pane plukovníku Primulo, nejsme v Číně!

3. 04. 2020 12:49:04
Mimořádná situace si vyžaduje mimořádná opatření, která zasahují do občanských svobod. Otázka zní, jak silně a zdali je příslušné opatření adekvátní situaci. Nabízí se tak principiální otázka, vážíme-li si více svobody, či života?

Ta otázka takto zcela striktně položena není, tedy alespoň ne teď a tady. Myslím, že téměř každý si na chvíli bez problému upře v zásadě malicherné požitky ze svobodného pohybu a chování a podrobí se určitým nestandardním normám. Řadový občan nemusí všechny důvody přesně chápat, ale měl by být přesvědčen o tom, že je to nutné a smysluplné. Na druhé straně je dobré si uvědomit, že byly doby, kdy lidé pro svobodu nasazovali život a umírali. Zní to trochu pateticky, ale pocit svobody není jen nějaká chiméra, nějaká bezcenná emoce, protože náš aktuální životní styl, naše práva a možnosti nejsou obecně něčím samozřejmým. Tyto principy vznikaly dlouho a také velmi bolestně.

Je těžké, respektive nemožné, zvolit tu optimální cestu, je ale patrné, že je třeba se vyvarovat extrémů. Tedy na základě vlastní svobodomyslnosti ohrožovat zdraví jiných a na základě domnělých potřeb lidem spíše škodit. V této souvislosti se nabízí prostá, ale zásadní a zcela obecně použitelná otázka: Jaká rizika jsou pro nás ještě přijatelná, abychom se nemuseli zříci svého životního stylu a svých požitků? Dá se vyčíslit či odhadnout míra rizika, pokud se rozhodneme jet autem z jednoho konce Prahy na druhý, s prvkem rizika musíme počítat při vysokohorské túře, riskantní může být nechráněný pohlavní styk s neznámým člověkem a podstupujeme riziko, pokud se rozhodneme ignorovat třeba kolonospkopické vyšetření či jakoukoli jinou preventivní starost o své zdraví. Extrémně jsme pak ohroženi kouřením, nemírnou konzumací alkoholu i obezitou.

Mnohé z výše uvedeného ohrožuje naše životy více než aktuálně řádící virus. Většinu lidí to však moc netrápí, prostě s tím žijí. Požitky z toho plynoucí jim za to riziko asi stojí, a tak by se mohlo zdát divné, že se titíž lidé budou obávat nákazy, která ohrožuje jen malou část obyvatelstva, a jsou ochotni se dobrovolně vzdát nejen určitých svobod, ale také svého dosavadního životního stylu a mnohdy i smyslu svého života. Jak to, že se smiřujeme s opatřeními, díky kterým může zkrachovat vše, co jsme doposavad budovali a čemu obětovali čas, energii i třeba zdraví? Je to určitý paradox. Je patrné, že lidé v bytostně demokratických a liberálních zemích nejsou na takovou oběť připraveni, mnohé zvažují a jsou často ochotni se s tímto rizikem smířit. Naopak lidé žijící v totalitních režimech berou restrikce jako samozřejmost a mnoho z nich o tom asi nepřemýšlí.

Tímto se poněkud oklikou dostávám k tomu, co jsem uvedl v nadpisu článku. Kde jsme my, respektive kým jsme? Jsme liberálními Skandinávci nebo disciplinovanými Asiaty? Možná se pohybujeme kdesi mezi, jak je to patrné i v jiných oblastech. Vymanili jsme se z totality, ale její stigmata si neseme dále. Prostřednictvím příslušníků mojí generace a těch ještě starších jsou atavismy totality patrné i na generaci mladé, která nesvobodu nezažila. Nechci to hodnotit, možná je tradiční česká přizpůsobivost evoluční předností, která nám zabezpečí v dané chvíli bezpečné proplutí, osobně jsem však přesvědčen, že je velmi užitečná opatrnost a také určitá nedůvěra v počínání establishmentu. Myslím proto, že bychom neměli kritizovat ty, kteří pochybují, žádají vysvětlení, upozorňují na nepravosti i chyby a obávají se zneužití moci.

Abych se vyjádřil jasně, nevolám po nějaké revoluci, anarchii a ani si nemyslím, že je třeba paušálně zpochybňovat aktuální kroky vlády. Pouze vyzývám k opatrnosti, ke zdravé nedůvěře v mocné a k využívání demokratických mechanismů k tomu, abychom se v dobrém úmyslu nestali obětí diktatury. Už se nám to stalo. Proto je potřeba klást otázky a požadovat přesvědčivé odpovědi namísto arogantních reakcí, cože si to dovolujeme. Bylo by chybou začít obcházet parlamentní principy našeho státu a dovolím si tvrdit, že je chybou kritizovat novináře za jejich tvrdost a neústupnost, se kterou někteří útočí na politiky. Pokud nechceme apelovat na naši politickou reprezentaci prostřednictvím protestů a občanské neposlušnosti, nemáme do dalších voleb nikoho jiného, kdo by se nás zastal, než pouze média.

Autor: Jiří Turner | pátek 3.4.2020 12:49 | karma článku: 20.20 | přečteno: 1198x

Další články blogera

Jiří Turner

Nejsem impotent, ale nesouložící!

Zástupkyně ombudsmana míní, že respekt k různě postiženým lidem bude zajištěn tím, že se jejich hendikep nazve tak nějak pěkně, aby to vlastně vůbec nepůsobilo, že je to hendikep, ale jen projev jakési společenské různorodosti.

4.6.2020 v 11:07 | Karma článku: 43.89 | Přečteno: 9454 | Diskuse

Jiří Turner

Více žen do politiky!

Je jasné, že jen ženy mohou kultivovat naši politiku. Stále po tom voláme, ale nejsme vyslyšeni. Ty stávající se tak musí snažit, seč jen mohou. Schillerová, Jermanová, Udženija, Černochová, Maříková. Co jméno to symbol noblesy.

1.6.2020 v 21:22 | Karma článku: 33.83 | Přečteno: 3095 | Diskuse

Jiří Turner

Připravme si spacáky, brzy půjdeme bivakovat na Kavčí hory!

Jak udělat z veřejnoprávní televize televizi vládní? Nejprve je třeba najít podporu ve Sněmovně a dosadit do Rady ty správné lidi, což se podařilo. Pak se vytvoří obecné přesvědčení, že ČT je třeba reformovat, rozumí se zestátnit.

29.5.2020 v 9:31 | Karma článku: 39.52 | Přečteno: 7454 | Diskuse

Jiří Turner

Kájá Maříková je xenofobní živočišný druh

Tato skutečnost ji skvěle předurčuje pro členství v SPD a je to asi také její jediná kvalifikace.Výroky založené na hlouposti, omezenosti a nedostatku morálky sice nejsou trestné činy, ale to by měl konstatovat soud a ne Sněmovna.

28.5.2020 v 11:28 | Karma článku: 21.93 | Přečteno: 974 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Lubomír Stejskal

Mariánský sloup - pošlapání Komenského odkazu

Čtvrtek čtvrtého června 2020. Den, který změnil podobu pražského Staroměstského náměstí. Pro někoho den triumfu, pro jiného den hanby a ponížení. Den, kdy se znovu zamýšlíme nad dějinami vlastní země.

5.6.2020 v 21:25 | Karma článku: 20.82 | Přečteno: 374 | Diskuse

Jakub Kouřil

Král a Smrťák

Byl jednou jeden král, kterému se zdál sen. Do trůnního sálu, ze kterého vládl, vstoupil Smrťák a zašeptal mu do ucha: „Přesně do roka a do dne si pro tebe přijdu.“

5.6.2020 v 20:41 | Karma článku: 5.63 | Přečteno: 89 | Diskuse

Vladimír Havránek

Díky prezidentovi sjednotitelovi míří na stát exekuce...

Navzdory pravomocnému rozsudku se stát nechce omlouvat za výroky pana prezidenta. Případem sporu mezi prezidentem (státem, neb MZ nelze žalovat) a radním České televize Zdeňkem Šarapatkou se začne zabývat soudní exekutor.

5.6.2020 v 17:37 | Karma článku: 23.62 | Přečteno: 520 |

Lubomír Stejskal

Za Jiřím Hanákem

Stane se to nanejvýš jednou za život. Napíšete o někom polemický článek a toho dne, kdy je publikován, přinesou média zprávu, že ten člověk právě zemřel.

5.6.2020 v 17:21 | Karma článku: 18.29 | Přečteno: 370 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Liberální demokracie

Když se k demokracii musí dávat vysvětlující přívlastek, znamená to, že s ní něco není v pořádku. Pravděpodobně si ji chce někdo přivlastnit. Pokud se již nestalo.

5.6.2020 v 13:30 | Karma článku: 23.62 | Přečteno: 426 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz