Úterý 4. října 2022, svátek má František
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 4. října 2022 František

Otevřená výzva všem autorům otevřených výzev: Přestaňte otevřeně vyzývat!

20. 10. 2020 13:21:21
Svoboda projevu je zcela nezpochybnitelná. Mnozí si ovšem tu svobodu vysvětlují jako povinnost se vyjadřovat, a tak se vyjadřují. Moudře, hloupě, erudovaně, naivně, zajímavě i nudně. Aktuálně však především kontraproduktivně.

Týká se to prakticky všech. Politiků, odborníků, pseudoodborníků, novinářů, publicistů, aktivistů, blogerů, internetových žvanilů. Prostě všech. Politici se předhání v tom, kdo dřív a kdo barvitěji nastíní budoucí scénář, aniž by k tomu měl mandát a takový scénář byl schválen, odborníci napadají politiky, že je neuposlechli, ale sami mezi sebou nenachází názorovou shodu. Politici sice výborně věští, ale zříkají se odpovědnosti, které se zříci nemohou, protože oni musí rozhodovat, a ne celé spektrum různých znalců, a už vůbec ne hlas nějakých celebrit nebo ulice.

Jsme svědky názorového Babylonu a zmatení jazyků je nadosah. Už není ani prostor ověřovat, co je pravda, co je lež, co je názor, co je konsenzus a co jenom tak někdo ze sebe chrlí, protože může a cítí se být aktuálně povolán chrlit. Aniž bychom se o to mnohdy snažili, jsme konfrontováni s takovou spoustou různých, i protichůdných informací, že mi přijde úplně absurdní pokoušet se je analyzovat, nebo se jen tak ad hoc k nějaké přiklonit, a to ani nemluvím o tom, že nastaly zlaté časy dezinformátorům, kteří v informačně přesycené době mohou působit ještě věrohodněji než jindy.

Místo věcných, střízlivých, a hlavně jednotných vyjádření kompetentních osob a orgánů jsme svědky divadelních dramat, patetických slov, kontroverzních formulací, které politici i různí odborníci vypouští do virtuálního prostoru jako utržení ze řetězu. „Když bude v pátek 15 tisíc nakažených nastane lockdown,“ prohlásil jeden chytrák, kterého bych osobně izoloval a pustil na svobodu až to všechno skončí. Neobtěžuje se vysvětlit, jak by ten lockdown měl vypadat, proč když patnáct, proč ne dvanáct nebo dvacet tisíc nakažených apod. Prostě jen tak žvaní, protože dostal na základě svého postavení prostor.

Jiný Nostradamus věští: „Za mrtvé může Babiš, v ulicích uvidíme mrazáky na mrtvoly, moje předpověď se plní a bude daleko hůř...“ Možná má pravdu a možná má i relevantní argumenty, ale vymyslet apokalyptický scénář umí každý. Když se naplní bude jako věštec slavný, když ne, každý bude rád, že se věštba nenaplnila. Na každý pád jsou taková proroctví a soudy úplně k ničemu, respektive jen škodí. Babiše jsme se mohli zbavit u minulých voleb, teď si k tomu brát na pomoc covid je chucpe. Ano, až vše skončí, bude čas na skládání účtů, a tahle vláda a partaje v ní dostanou třeba účet likvidační, ale na to je čas. Jenom ona teď může napravit to, co zkazila

Každý, kdo má (víte co a víte kam) má jasno, jak se to má udělat se školami, přičemž každý alespoň trochu uvážlivý člověk by mohl pochopit, že žádné optimální řešení neexistuje, vše bude z nějakého pohledu problematické a jde vlastně jen o to, zvolit v danou chvíli to menší zlo. Názory nějakých „covidových aktivistů“ pak už nemá snad vůbec ani cenu poslouchat, protože titíž lidé, kteří dnes demonstrují za zrušení roušek, budou za měsíc kritizovat vládu, že nevyhlásila „stanné právo“ a opačně: příznivci „stanného práva“ budou vinit vládu s ekonomických škod a říkat, že ty oběti byly nutnou „úlitbou“.

Nazval jsem tento blog otevřenou výzvou všem autorům otevřených výzev, ale ve své podstatě je to jen takové povzdechnutí si nad tím, co kolem sebe vidím, co čtu a co neustále ze všech stran útočí. Přijde mi to smutné, protože řešíme boj s velmi málo nakažlivou nemocí (bez karantény nakažený nakazí jen asi jeden a půl dalšího člověka), která není ani nikterak fatálně nebezpečná, a přesto ten boj prohráváme. Ten plurál je namístě, protože ve finále bude úplně jedno, kdo to zavinil, kdo udělal ty chyby, kdo se zbytečně bál, kdo byl krajně nezodpovědný, kdo koho neuposlechl, nebo naopak uposlechl. Řešení jsou přeci velmi prostá. Stačí dbát na to, abych se nenakazil a nenakazil nikoho jiného. Prakticky každý je schopen se tak chovat či to zabezpečit. Stačí chtít.

Autor: Jiří Turner | úterý 20.10.2020 13:21 | karma článku: 43.17 | přečteno: 6471x

Další články blogera

Jiří Turner

Napoleon zvítězil u Waterloo, Hitler u Stalingradu a Babiš v senátních volbách

Nevím, jak se k porážce v Belgii postavil slavný Korsičan, ale Hitler měl ve zvyku prezentovat fatální prohry jako úspěchy či součást taktiky. Prezentovat senátní prohru ANO jako vítězství se v televizi rozhodl Karel Havlíček.

3.10.2022 v 14:03 | Karma článku: 41.08 | Přečteno: 3794 | Diskuse

Jiří Turner

Když je hodně hub, bude válka

Chlubil jsem se, kolik jsem našel krásných hřibů. Trochu mě pak zarazilo, když mi byla připomenuta pověra, kterou známe i z knížky Oty Pavla a filmového zpracování jeho díla: „...že když roste hodně hub, bude válka...“

3.10.2022 v 8:38 | Karma článku: 16.17 | Přečteno: 576 | Diskuse

Jiří Turner

Ras Putin

Jako měl Topolánek svého Dalíka, Nečas Nagyovou, Paroubek Kočku (Kočku i tu „kočku“), Babiš Schillerovou, měli Mikuláš II.,jeho manželka Alexandra Fjodorovna a následník Alexej svého Rasputina. Jen bůh ví, jak je tomu na Rusi dnes

29.9.2022 v 14:48 | Karma článku: 15.03 | Přečteno: 340 | Diskuse

Jiří Turner

VVVV – Velká vlastenecká válka, vole!

Jako Alexandr I. s Kutuzovem, jako Stalin se Žukovem, tak Vova se Šojgou vyhlásili další Velkou vlasteneckou válku. Rozdílem je jen to, že tentokrát je nenapadl žádný Napoleon či Hitler, ale sami se stali Napoleony a Hitlery.

27.9.2022 v 14:41 | Karma článku: 34.62 | Přečteno: 3926 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Jaké je ono gró, poznání světa?

Není to o věcech, není to o člověku, je to o životě jaký žijem. Kdo pochopí, ten nejde ono gró světa v tom čím je tvořeno, tedy bytím.

4.10.2022 v 14:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 26 | Diskuse

Jan Pražák

Mladá paní, vzala byste mě k sobě domů?

Nudu ve vagonu metra prozářila svou krásou na náměstí Republiky. Jakoby vyšlo slunce i měsíc zároveň, zlaté paprsky jejích vlasů zápolily se stříbrnými odlesky večerních šatů. Napadlo mě, že se asi vrací z divadla nebo z koncertu.

4.10.2022 v 14:34 | Karma článku: 11.23 | Přečteno: 156 | Diskuse

Pavel Hewlit

Americká výchova jako základ konce Čechů aneb Rozmačkaný krabí chlebíček v novém tvaru

Vždycky si uvědomím ony smíšené pocity, jakmile se setkám s rodinkou, kde děti dávají o sobě hlasitě vědět, aniž by právě o tyhle projevy stáli jejich rodiče nebo kdokoli jiný v blízkém okolí.

4.10.2022 v 14:19 | Karma článku: 17.17 | Přečteno: 227 |

Jiří Herblich

Je skutečným problémem vyčerpanost zdrojů, nebo je to systém který nám vládne?

Nikdo, kdo nechápe skutečnost nebude si jistý ničím co v budoucnu vznikne, proto mějte oči na sťopkách.

3.10.2022 v 12:08 | Karma článku: 9.64 | Přečteno: 310 | Diskuse

Kristýna Hajská

Nešťastné dítě, pohádka

Domov, láska, vztahy, péče, podpora... Když to chybí, nemá člověk nic, zažívá prázdnotu, opuštěnost a bolest. Dítě v předchozí pohádce bylo traumatem poškozené, ale dokázalo se nakonec o sebe postarat. Co když ani to ale nejde?

3.10.2022 v 10:02 | Karma článku: 7.17 | Přečteno: 162 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz