Pátek 18. června 2021, svátek má Milan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 18. června 2021 Milan

Opravdový moravský král

23. 02. 2021 22:57:02
Byl-li Mojmír I. prvním historicky doloženým velkomoravským knížetem, byl dnešní oslavenec Svatopluk tím bezkonkurenčně nejvýznamnějším, nejzajímavějším a nejvíce hrdosti vzbuzujícím panovníkem Moravanů.

Nacházíme se na počátku druhé poloviny 9. století na území dnešní jižní a střední Moravy a jižního a středního Slovenska, kde se už několik desítek let rozkládá státní útvar, jemuž charakter říše dal kníže Mojmír. Vládne zde jeho synovec Rostislav, který za knížecí stolec vděčí východofranskému panovníkovi Ludvíku Němci, který ho fakticky dosadil. Ludvík ho považuje za svého chráněnce nebo spíše vazala, což je pozice, která Rostislavovi evidentně nevyhovuje. Rostislav se proto spolčí s Ludvíkovými odpůrci, úspěšně se postaví následné trestné výpravě na Velkou Moravu a hledá spojence proti Frankům, kterého nachází u Karlomana, správce Východní marky. Když posléze neuspěje s žádostí od podporu a křesťanskou misi u papeže, definitivně se orientuje na Východ. O totéž požádá byzantského císaře Michala III., který, jak je všeobecně známo, vysílá na Moravu populární slovanské věrozvěsty. Ludvík Němec na něho dál opakovaně a neúspěšně útočí. V té době Rostislav pověří správou Nitranského knížectví synovce Svatopluka, který se mu „odvděčí“ tím, že se spojí s Rostislavovými nepřáteli a požádá o ochranu východofranského panovníka. Rostislav reaguje tak, že se pokusí Svatopluka na hostině zabít, ale protože se mu to nepodaří, vynáší nad sebou ortel. Je Svatoplukem jat a posléze oslepen a doživotně uvězněn v Řezně.

Svatopluk patrně předpokládal, že už nic nezabrání tomu, aby byl potvrzen jako velkomoravský panovník, ale Ludvík pověřil správou říše franské markrabí a Svatopluka dokonce uvěznil, stejně jako Metoděje. Krátce poté se však stalo něco pozoruhodného, alespoň tedy dle mínění kronikářů: na Velké Moravě vypuklo na základě informace o Svatoplukově smrti všelidové povstání vedené Slavomírem (patrně velkomoravským knězem z rodu Mojmírovců). Svatopluk byl propuštěn z vězení a pověřen potlačením vzpoury, ale to nebyl ze strany Ludvíka II. Němce dobrý nápad, protože Svatopluk ihned přešel na stranu „svých Moravanů“, sám se ujal velení a velkomoravské vojsko společně s bojovníky z lidu uštědřilo Frankům zcela devastující a potupnou porážku. Tato skutečnost však více než touhu po odplatě zjednala Svatoplukovi značný respekt. Papež donutil Ludvíka propustit Metoděje a roku 880 je papežem Janem VIII. listinou „Industriae tuae“ Svatopluk přijat s celou zemí a veškerým lidem pod patronaci Říma a papežů, tedy pod ochranu instance nadřazené i oběma císařstvím. Zároveň s tím je Metoděj potvrzen arcibiskupem a jsou zrušeny veškeré nároky z franské nebo jiné strany. Svatoplukova Velká Morava se jako léno Svatého stolce stala rovnocenným státním útvarem s Franskou říší a označení jejího panovníka jako „unicus filius“ představovalo defacto titul císaře. Formálně byl dle kroniky Reginona z Prümu Svatopluk roku 890 ustanoven králem, a tak ho vnímali vesměs všichni soudobí i pozdější kronikáři.

Období Svatoplukovi vlády provázely permanentní mocenské výboje a konflikty, ze kterých tento vladař vycházel téměř vždy vítězně. Je však třeba vzít v potaz, že v této době byly v Evropě poněkud neuspořádané poměry, byla již rozdělena dříve dominantní Franská říše, moc Byzantské říše byla oslabována pokračující arabskou expanzí a nevyhnutelně se blížil rozkol východního a západního křesťanství. Svatoplukova Velkomoravská říše tak představovala kompaktní a velmi vlivný státní celek o rozloze přesahující pětinásobek současné velikosti České republiky, a přestože státy z 9. století nelze nikterak srovnávat s těmi dnešními, bylo součástí říše kromě dnešních českých zemí i celé Slovensko, Maďarsko, část Polska, Rakouska a Ukrajiny, Slezsko a Lužice. V Čechách za dob Svatopluka vládl Bořivoj, kterého mocný velkomoravský vládce držel u moci (pomohl mu i zpět na knížecí stolec při jeho sesazení) a který byl prakticky jeho vazalem. Výsledkem rozpadu Velkomoravské říše po Svatoplukově smrti byl mimo jiné i faktický vznik samostatného českého knížectví.

Svatopluk zemřel v roce 894, na čemž se shoduje řada seriózních pramenů, a je to proto, že zemřel jako významný evropský panovník, naproti tomu neznáme rok jeho narození, neboť se narodil jako nezajímavý synovec nepříliš významného moravského velmože. Pochybnosti jsou i o jeho ženách, a dokonce i dětech. Poměrně jistá je jen jeho druhá (případně třetí) a docela jistě poslední manželka Gisela, kterou si vzal patrně jen z politických důvodů, neboť byla sestrou krále (pozdějšího císaře) Arnulfa Korutanského. Matkou jeho synů, kteří byli podle legendy tři, ale relevantní prameny mluví jen o dvou, byla prý jakási Sventozizna o jejímž původu (i existenci) se jen spekuluje. Jednou z oněch spekulací je, že byla sestrou knížete Bořivoje. S těmi syny se to má tak: první syn, Mojmír II., se po otcově smrti stal velkomoravským knížetem, druhý syn, Svatopluk II., získal v léno Nitranské knížectví a třetí možný syn, jehož jméno prý bylo Predslav, je zmíněn v historických pramenech jen jednou, ale v oné obecně známé legendě má své místo jisté.

Mám pochopitelně na mysli legendu, jejímž motivem je podobenství o třech prutech, které jsou jednotlivě snadno zlomitelné, ale spleteny vydrží mnohem více. Pověst logicky odráží osud Velké Moravy, ale nelze samozřejmě vyloučit, že s takovou obavou Svatopluk umíral. Velkomoravská říše nezanikla ihned po Svatoplukově smrti, ale krátce po ní nejednotnou říši napadli Maďaři a při druhém pokusu o její ovládnutí patrně padl Mojmír II. i velká část velkomoravské aristokracie. Definitivní rozpad říše se datuje do roku 906, neboť při významné a dobře zdokumentované bitvě mezi Maďary a Bavory u Bratislavy v roce 907 již žádní velkomoravští panovníci nefigurují.

Poměrně krátká historie Velkomoravské říše má v osobě Svatopluka skutečnou osobnost a panovníka celoevropského významu. Na dalšího takto významného muže si musely české země počkat cirka tři sta let, než na trůn usedl Přemysl Otakar I.

Autor: Jiří Turner | úterý 23.2.2021 22:57 | karma článku: 20.03 | přečteno: 584x

Další články blogera

Jiří Turner

Odmítl jsem si dát dnes ovar a s cenou vepřového na světových trzích to ani nehlo(fejeton)

Asi to bude tím, že mě při tom viděla jen Máňa z naší jídelny, která mi ho doporučila, a tři houmlesáci, kteří očekávali, že na ně zbude nějaká pěkná kůžička. Kdyby těch diváků byly tři miliardy, možná by i v Přešticích zpozorněli

17.6.2021 v 8:59 | Karma článku: 10.91 | Přečteno: 294 | Diskuse

Jiří Turner

Invaze migrantů do Vršovic

Tak už to dorazilo i k nám. Tam, kde doposavad pobývali jen domorodci, nebo všelijaká venkovská náplava, tak tam jsou dnes tihle orientálci. Ví bůh, jak se sem všichni dostali, ale úspěšně se tady množí a množí...

16.6.2021 v 11:13 | Karma článku: 17.44 | Přečteno: 1101 | Diskuse

Jiří Turner

Háelpéčko

„HLP“ může znamenat zvýšenou hladinu cholesterolu, ale jinak se tento jazykový patvar používá pro “hluboký lidský příběh”, třeba dojemně laděnou zprávu doprovázenou jímavým hudebním podkresem a patetickým komentářem.

11.6.2021 v 15:46 | Karma článku: 7.87 | Přečteno: 309 | Diskuse

Jiří Turner

Policajti tady ještě politickou stranu neměli, tu díru na trhu bylo třeba zaplnit

Je obecně známo, že bývalí esenbáci a z nich rekrutovaní policisté byli a jsou často voliči KSČM. Mladším příslušníkům ozbrojených složek také nemusí vždy vyhovovat SPD, a tak se patrně otevřel prostor pro politické hnutí Přísaha.

7.6.2021 v 10:57 | Karma článku: 18.93 | Přečteno: 647 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavel Hewlit

Už ty roušky v tramvaji ani nenosí

Tedy někteří, abych uvedl název článku na pravou míru. Někteří je nenosili nikdy, ale těch nebylo moc, teď však počet nahoře bez roste, a popravdě já se tomu ani nedivím.

18.6.2021 v 0:54 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 34 | Diskuse

František Skopal

O dvou cestách, které vedou nahoru. Jedné lepší a druhé horší

Není snad na světě člověka, který by alespoň jednou ve svém životě neprožil radost a štěstí, nebo naopak, bolest a utrpení. Jde o dvě zcela protichůdná prožívání, která však mají něco společného.

17.6.2021 v 16:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Dělá lidi vzdělání lepšími? aneb Filosofové smilování nezaslouží

Fakt nechápu, proč někteří lidé mají potřebují vychvalovat lidi s absencí vzdělání, a ty, kteří vzdělaní jsou, snižovat. To přece nemůže být jen relikt komunistické adorace dělnické třídy, která vybojuje spravedlivou společnost.

17.6.2021 v 15:00 | Karma článku: 13.50 | Přečteno: 274 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Očkovací centrum jako přesvědčivý důvod, proč mít děti

Kolik je na světě lásky, nezjistíme při čtení milostných románů, ale při sčítání lidu... a v očkovacím centru.

17.6.2021 v 10:09 | Karma článku: 34.21 | Přečteno: 2235 | Diskuse

Jiří Turner

Odmítl jsem si dát dnes ovar a s cenou vepřového na světových trzích to ani nehlo(fejeton)

Asi to bude tím, že mě při tom viděla jen Máňa z naší jídelny, která mi ho doporučila, a tři houmlesáci, kteří očekávali, že na ně zbude nějaká pěkná kůžička. Kdyby těch diváků byly tři miliardy, možná by i v Přešticích zpozorněli

17.6.2021 v 8:59 | Karma článku: 10.91 | Přečteno: 294 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz